Jaké finanční produkty municipality využívají a co krize změnila? Jakým způsobem zhodnocují své finanční rezervy? O tom jsme hovořili s obchodním ředitelem ČSOB Asset Management Jaroslavem Rozehnalem.
Pokud jde o vaše produkty, co krize změnila na možnostech a preferencích obcí?
Jednoznačným požadavkem, s nímž se letos setkáváme, je daleko silnější důraz na bezpečnost a ochranu investovaných rezerv. Jednoduše to lze doložit třeba postojem ke státním dluhopisům. I když obce vždy zdůrazňovaly svou konzervativnost, jejich zájem dříve častěji mířil k vyšším výnosům. Státní dluhopis vnímaly spíš jako benchmark, jehož výnos je třeba každopádně překročit - a to pokud možno co nejvíce.
Dnes zaznamenáváme vyšší zájem o státní dluhopisy, případně emise se státní garancí. A to právě pro jejich silnější záruky. Také u jednoduchých depozitních produktů začínají obce citlivěji vnímat především kreditní riziko, takže vyšší nabídnutá úroková sazba přestává být rozhodujícím důvodem pro změnu banky. V takovém prostředí je snazší korektně porovnat výhody a nevýhody jednotlivých finančních produktů včetně alternativ z naší nabídky.
Některé banky reagovaly na obavy klientů o bezpečnost svých úložek rozšířenou nabídkou různých spořících a depozitních účtů. Rozdíly v nabízených sazbách jsou docela výrazné. Jak jim může konkurovat alternativa zhodnocení volné hotovosti prostřednictvím finančních trhů, zvláště když dostupný výnos není třeba o tolik vyšší?
Otázka je, jaký rozdíl považovat za výrazný. Vždyť při dnešní úrovni sazeb může pár desetin procenta znamenat zvýšení zisku i o čtvrtinu. To už je určitě zajímavé. Navíc je užitečné si uvědomit, co vlastně jednotlivé nabídky znamenají a jaká rizika z nich mohou vyplývat. Kdo a proč je předkládá. Nadstandardní sazby mohou banky nabídnout v rámci konkurenčního boje nebo pokud by zájmy klientů nadřadily vlastní efektivitě. Obvykle však své klienty nedotují a vyšší úroky nabízí ten, kdo si za nižší sazby prostě půjčit nemůže. A zatím i u nás stále platí, že některým bankám se na mezibankovním peněžním trhu prostě nepůjčuje, nebo jen ve velmi omezené míře.
Pak bych si ale určitě rozmyslel, jestli banku nepřijatelnou pro odborníky, kteří se půjčováním peněz a profesionálním vyhodnocováním všech dostupných informací zabývají naplno celou pracovní dobu, budu úvěrovat právě já. Zvlášť kdyby to mělo být s omezeným informačním zázemím, z cizích peněz a v objemu desítek milionů, tj. výrazně nad limitem pojištění vkladů.
Jestliže by naše společnost prostřednictvím nadstandardně úročeného depozita uložila podstatnou část konzervativního portfolia některého našeho klienta, nebo kdyby dokonce pro uložení jeho aktiv použila pouze tento jediný produkt, mohlo by se to považovat za nedodržení odborné péče. Pravidla pro nakládání s majetkem obce sice mohou být formulována odlišně, ale přílišná důvěra ve stabilitu finančních institucí, slibujících nadstandardní úroky se prostě může vymstít. I přestože se zpočátku zdá, že nabídka je opravdu výhodná, riziko jen teoretické a proto zanedbatelné.
Kromě toho je zajímavé, že když už se někdo po úvaze rozhodne kreditní riziko dané banky akceptovat, získá obvykle spořícím či depozitním účtem nižší výnos, než jaký přinese nákup jejích dluhopisů. Je to logické. Zatímco depozitní sazbu nabízí samotná banka, která přitom samozřejmě počítá s nějakou vlastní marží, názor trhu na její kredibilitu může být zdravější - zvlášť pokud nějaké kreditní riziko skutečně hrozí.
Jak lze snížit toto riziko?
Riziko můžeme snížit rozumnou diverzifikací, když místo jednoho dluhopisu dané banky koupíme podobných dluhopisů raději několik. Podobně, jako to pro řadu obcí děláme v rámci jejich portfolií nebo u speciálních fondů pro naše municipální klienty. I kdyby šlo o vyloženě konzervativní portfolio a rozdíl ve výnosu nebyl nakonec zásadní, získáme ho s nižším rizikem než při vysoké koncentraci depozit u jedné či dvou bank.
Jaké výnosy jsou dnes dostupné, zůstaneme-li u nejkonzervativnějších, spíše krátkodobých investičních scénářů? Které z nich obce a města obvykle preferují? A jak závisí na vývoji úrokových sazeb?
Dobrým příkladem je institucionální fond KBC Money OMEGA, který využívá řada měst i obcí. Jde o konzervativní a cenově velice výhodný fond, bez vstupního poplatku dostupný už od deseti tisíc korun. V jeho portfoliu převládají státní dluhopisy, asi třetina připadá na kvalitní korporátní či bankovní dluhopisy. Průměrná doba do splatnosti všech úložek a investic (tzv. durace fondu) činí přibližně pět měsíců, průměrný výnos do splatnosti je okolo 2,5 % p. a. Tento fond s dvoudenní likviditou doporučujeme pro období asi od tří měsíců. Dlouhodobější alternativou je institucionální fond ČSOB státních dluhopisů s durací 1,6 roku a průměrným výnosem do splatnosti 2,98 % p. a.
Uvádíme-li jakékoli číslo, je naší formální povinností upozornit na možnost kolísání hodnoty investic a na to, že jejich návratnost není zaručena. Ale právě konzervativní fondy peněžního trhu investují svěřené prostředky s nejvyšším důrazem na jejich bezpečnost, stabilitu a pravidelnost vytvářených výnosů. Do individuálních portfolií dnes podle dohody s konkrétním klientem nakupujeme dluhopisy s výnosy 2 až 4 % p. a. Jakousi "neutrální" investicí a základem řady municipálních portfolií je nyní třeba státní dluhopis s plovoucí úrokovou sazbou na úrovni šestiměsíční sazby PRIBOR zvýšené o 1 % p. a., v současnosti dostupný s výnosem okolo 2,3 % p. a.
Čekáme ještě jedno snížení sazeb ČNB (tedy i většiny spořících a termínovaných účtů) a v příštím roce už obrat trendu a postupný růst sazeb. Vliv těchto pohybů na výnosy našich municipálních produktů ale bude jen slabý. Je to proto, že se v souladu s jejich potřebami orientujeme na dluhopisy či úložky s krátkou dobou splatnosti. Jejich tržní cena na změny sazeb reaguje jen málo, navíc je často držíme až do splatnosti. Proto už při nákupu známe koupený výnos, podobně jako u termínovaného vkladu. Proti němu je ale výhodou mnohem vyšší likvidita, respektive možnost předčasného výběru bez jakékoli sankce.
Podrobnější informace o nabídce ČSOB Asset Management jsou dostupné prostřednictvím všech poboček ČSOB nebo Poštovní spořitelny.
/sk/
Jednoznačným požadavkem, s nímž se letos setkáváme, je daleko silnější důraz na bezpečnost a ochranu investovaných rezerv, uvedl Jaroslav Rozehnal.
