V zájmu ochrany piety a důstojnosti pohřebišť zavedl zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví institut ochranných pásem, jenž má být veřejnoprávním nástrojem ochrany hřbitovů před negativními zásahy v místě, kde spočívají lidské ostatky. Zřizování ochranných pásem pohřebišť přináší ale v praxi některé...
V zájmu ochrany piety a důstojnosti pohřebišť zavedl zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví institut ochranných pásem, jenž má být veřejnoprávním nástrojem ochrany hřbitovů před negativními zásahy v místě, kde spočívají lidské ostatky. Zřizování ochranných pásem pohřebišť přináší ale v praxi některé problémy.
ZÁKON O POHŘEBNICTVÍ
Zákon o pohřebnictví v ustanovení § 17 stanoví, že ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 metrů. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Vlastník pozemku v ochranném pásmu má nárok na náhradu za prokázané omezení užívání pozemku. Náklady spojené s technickými úpravami v ochranném pásmu a náklady za prokázané omezení užívání pozemku v ochranném pásmu nese provozovatel pohřebiště.
Vlastníci veřejných pohřebišť (zpravidla obce a církve) by ve vzájemné součinnosti s příslušným stavebním úřadem měli zákonem uloženou povinnost respektovat a ochranu místům posledního odpočinku zemřelých ve formě ochranného pásma poskytnout.
STAVEBNÍ ŘÁD
Letošního 1. ledna nabyl účinností zákon číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který v ustanovení § 83 upravuje institut ochranného pásma tak, že rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky. Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až 811), lze je vydat i samostatně. Rozhodnutí se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem2) nebo na jeho základě.
Je v pravomoci stavebního úřadu, aby na návrh obce rozhodl o zřízení ochranného pásma hřbitova, na jehož území by se vztahoval zvláštní režim omezující například výstavbu, která by se neslučovala s charakterem lokality. Konkrétně mám na mysli hřbitovy v centrální části obce, jejíž dominantou je kostel, fara a přilehlý hřbitov. Nezřídka tento souhrn staveb, třeba i památkově chráněných, ovlivňuje celkové vnímání charakteru dané obce, svým architektonickým výrazem utváří její nezaměnitelný obraz. V současné době se přitom lze setkat s urbanisticky necitlivými zásahy do struktury vesnické zástavby, když v blízkosti hřbitovů vznikají restaurace, bowlingové bary, herny a podobně, jejichž provoz působí negativně na pohodu bydlení místních obyvatel3) a zároveň narušuje architektonický a urbanistický charakter daného prostředí. Za předpokladu vymezení ochranného pásma hřbitova formou územního rozhodnutí lze tyto provozovny účinně regulovat. Podle zákona o pohřebnictví může totiž stavební úřad v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Konkrétní omezující podmínky jsou součástí výroku územního rozhodnutí o zřízení ochranného pásma.
OMBUDSMAN VS. MINISTERSTVO
Veřejný ochránce práv na základě informací o provozu zařízení, která hrubým způsobem narušují pietu v okolí hřbitovů, zahájil v roce 2002 z vlastní iniciativy šetření4). V jeho průběhu se však dostal s ministerstvem pro místní rozvoj jako gestorem zákona o pohřebnictví do sporu.
Ministerstvo původně trvalo na tom, že z ustanovení § 17 zákona o pohřebnictví nelze dovodit povinnost zřídit u všech veřejných pohřebišť ochranné pásmo, ale pouze u nově zřizovaných či rozšiřovaných hřbitovů. Proti tomu stály opačné názory pro obligatorní zřízení ochranných pásem u všech veřejných pohřebišť bez rozdílu, tj. stávajících i nových.
Do sporu se proto vložil veřejný ochránce práv, který získal informace o rušení piety pohřebišť provozem nočního klubu poskytujícího erotické služby a vinárny, což vyvolalo negativní reakce veřejnosti.
Ombudsman zastával názor, že zákon o pohřebnictví stanovuje povinnost uvedené ochranné pásmo zřídit, ministerstvo naopak trvalo na tom, že takovou povinnost ze zákona dovodit nelze. Proto si nechal zpracovat odborné stanovisko z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, které se přiklonilo k tomu, že zákon o pohřebnictví povinnost zřídit ochranné pásmo ukládá. Ochránce posléze vyzval ministerstvo, aby prostřednictvím metodické a odborné činnosti vůči krajům a obcím zjednalo nápravu a vyrozumělo o povinnosti vytvářet ochranná pásma u všech veřejných pohřebišť jejich vlastníky.
Ministerstvo pro místní rozvoj po seznámení se s odborným stanoviskem právnické fakulty svůj dosavadní právní názor přehodnotilo a na svých webových stránkách informovalo provozovatele a vlastníky veřejných pohřebišť o povinnosti zřizovat ochranná pásma (www.mmr.cz).
Závěr: Obce by měly pro zajištění piety a důstojnosti pohřebišť pamatovat na zřízování ochranných pásem formou územních rozhodnutí. Pouze tak budou moci účinně a především závazně regulovat charakter zástavby v blízkosti veřejných pohřebišť.
Poznámky
1) Rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně využití území (např. zřízení hřbitova), rozhodnutí o změně stavby a o změně vlivu stavby na využití území.
2) Stavební zákon zde odkazuje například na zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon číslo 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
3)Hanák M., Pohoda bydlení, Právní rádce 4/2005
4) Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2003, str. 41-42, viz www.ochrance.cz.
MAREK HANÁK
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den.Bydlím na Dobré Vodě u Č.B., obec je správcem hřbitova a nyní chce vedle vybudovat dva tenisové kurty ,budovu co by zázemí a dětské hřiště.Bydlíme 100 metrů od hřbitova z oken koukáme na hřbitovní zed .Bylo řečeno že ochranné pásmo bylo zrušeno,ale po přečtení vašeho článku mi to tak nepřipadá.Ráda bych věděla jak to je,když si dá obec na městský stavební úřad žádost o výstavbu dětského hřiště a postaví dvoupodlažní budovu jako zázemí jak to vlastně je.Obec již má dva tenisové kurty , dvě dětská hřiště a 24 let školu která nemá kromě tělocvičny jiné sportoviště.Nepřipadá mi to normální.Předem děkuji.Johnová