Mám dvě děti ve věku tří let, které navštěvují mateřskou školu. Manželka nastoupila po mateřské dovolené zpět do práce. V případě onemocnění dítěte - kdyby nebylo zbytí - musel bych využít institut tzv. ošetřování člena rodiny (OČR) podle zákoníku práce já. Jaký dopad by to mělo na můj plat...
Mám dvě děti ve věku tří let, které navštěvují mateřskou školu. Manželka nastoupila po mateřské dovolené zpět do práce. V případě onemocnění dítěte - kdyby nebylo zbytí - musel bych využít institut tzv. ošetřování člena rodiny (OČR) podle zákoníku práce já. Jaký dopad by to mělo na můj plat uvolněného zastupitele - místostarosty města s pěvně stanovenou měsíční odměnou za výkon funkce?
Tyto otázky řeší zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který v § 39 a násl. stanoví podmínky pro poskytování tzv. ošetřovného. Jde o nový institut, který od 1. ledna 2009 nahradil dřívější podporu při ošetřování člena rodiny.
Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu a) ošetřování dítěte mladšího 10 let, jestliže onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav kvůli nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo b) z důvodu péče o dítě mladší 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události; dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy; fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba požadující ošetřovné žije se zaměstnancem v domácnosti: To neplatí v případě ošetřování nebo péče o dítě mladší 10 let rodičem. Pro účely tohoto zákona se v případě rozvodu manželství a svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé výchovy obou rodičů za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů.
Zaměstnanec nemá nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování dítěte nebo péče o ně, jestliže jiná fyzická osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na poskytování peněžité pomoci v mateřství nebo má nárok na rodičovský příspěvek. To neplatí, pokud tato jiná osoba onemocněla, utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.
Zákon o nemocenském pojištění v § 5 pod písm. a) bod 8 uvádí, že nárok na ošetřovné mají členové zastupitelstev, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni (§ 71 odst. 1 a § 146 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Právní úprava se tedy vztahuje i na starosty, neboť jejich pracovněprávní vztahy se posuzují podle zákoníku práce jako u ostatních zaměstnanců.
V témže případě ošetřování (péče) náleží ošetřovné jen jednou a jen jednomu z oprávněných nebo postupně dvěma oprávněným, jestliže se při ošetřování (péče) vystřídají. Vystřídání je možné jen jednou.
U zaměstnance, který takto převzal ošetřování (péči), se podmínky nároku posuzují ke dni převzetí ošetřování (péče). Změna druhu onemocnění (diagnózy) se nepovažuje za nový případ ošetřování.
Příklad: Budou-žít rodiče s jedenáctiletým dítětem v domácnosti, dítě onemocní, může např. matka dítě ošetřovat 1. až 5. den potřeby ošetřování, 6. a další dny potřeby ošetřování může ošetřovat otec. Při střídání se v ošetřování musí tiskopis, kterým uplatňuje střídající osoba nárok na ošetřovné, podepsat obě osoby, které se v ošetřování střídají. Jedna osoba se svým podpisem vzdává uplatněného nároku na ošetřovné a druhá nárok na ošetřovné uplatňuje.
Pokud zaměstnankyně nebo zaměstnanec (pojištěnec) pobírá peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek a nemůže ze zdravotních důvodů o dítě pečovat, vznikne nárok na ošetřovné jinému členu domácnosti (např. matka dítěte, která pobírá peněžitou pomoc v mateřství, byla přijata do nemocnice). Nárok na ošetřovné vzniká otci dítěte nebo jinému pojištěnci žijícímu s dítětem v domácnosti.
Nárok na ošetřovné nemají: zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti (nejde-li však o práci malého rozsahu - výdělek do 2500 Kč - mají nárok na nemocenské dávky); domáčtí zaměstnanci; dobrovolní pracovníci pečovatelské služby; odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce; pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin; zaměstnanci účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu (např. pracovní poměr s měsíční mzdou nebo platem do 2500 Kč); zahraniční zaměstnanci.
Nárok na ošetřovné rovněž nevzniká, když zdravotní stav dítěte, který nemá povahu onemocnění, je podle posouzení lékaře dlouhodobě natolik nepříznivý, že zcela vylučuje jeho pobyt v péči dětského výchovného zařízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2001-R 59/2002).
Ošetřovné se může poskytovat nejdéle po dobu 9 kalendářních dnů; 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
Podpůrčí doba u ošetřovného počíná od 1. dne potřeby ošetřování nebo péče. Vznikla-li potřeba ošetřování (péče) dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná následujícím kalendářním dnem.
Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se zaměstnanci vyplácí ošetřovné, dojde ke vzniku potřeby ošetřování jiné fyzické osoby nebo potřeby péče o jinou fyzickou osobu, nevyplácí se tomuto zaměstnanci ošetřovné, na něž vznikl nárok z tohoto důvodu, po podpůrčí dobu, po kterou trvá předchozí nárok na poskytování ošetřovného. Podpůrčí doba v případě vzniku potřeby ošetřování jiné fyzické osoby se však stanoví ode dne, ve kterém tato potřeba nastala.
Ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Dále se nevyplácí za dny pracovního klidu, jestliže zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování nebo péče trvala.
Za osamělého zaměstnance se pro účely ošetřovného považuje zaměstnanec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s družkou (druhem). Je jím také zaměstnanec, jehož manželka (manžel) je ve výkonu trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku nebo je nezvěstná a bylo zahájeno řízení o prohlášení nezvěstné manželky (manžela) za mrtvou, a tento zaměstnanec nežije s družkou (druhem).
Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. Prakticky jde o denní výdělek zaměstnance v rozhodném období. Tím je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla potřeba OČR.
Podpůrčí doba, po kterou se poskytuje ošetřovné, se u starostů (uvolněných členů zastupitelstva obce) posuzuje odchylně. Měsíční odměna za první 3 kalendářní dny ošetřování nenáleží. Od 4. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti do 9 (případně 16) kalendářních dnů je to za jeden kalendářní den 60 % jedné třicetiny měsíční odměny (platu) starosty.
Ošetřovné vyplácí příslušná okresní (správa) sociálního zabezpečení, a to z nemocenského pojištění. Platí se již od 1. dne potřeby ošetřování, maximálně po dobu 9 kalendářních dní, případně do 16 kalendářních dní u osamělého zaměstnance. Platí se i ošetřování přes víkend.
Nárok na dávku uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele tiskopisem Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péči), který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla.
JUDr. LADISLAV JOUZA
právník
