Územní a urbánní rozměr chystaného Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) je vlastně pouze jiným výrazem pro zohlednění potřeb obcí, měst a krajů. Ve větší nebo menší míře mají mít územní a urbánní rozměr i další operační programy pro období let 2014-2020.
Nově se ujímající zkratka CLLD je jednou z těch, jejichž význam v souvislosti s přípravou Integrovaného regionálního operačního programu pro období let 2014-2020 je v obcích a městech radno si osvojit. Avšak nejen o »komunitně vedeném místním rozvoji« (Community Led Local Development - CLLD) jsme hovořili s ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským.
Jaký je poslední vývoj ohledně možných přesunů nevyčerpaných či zablokovaných peněz z některých sektorových nebo regionálních operačních programů do programů, kde by mohly posílit možnosti podpory obcí a měst?
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v první polovině letošního roku opět hodnotilo stav a vývoj čerpání u všech operačních programů. Na základě tohoto hodnocení byly identifikovány rizikové programy. Pro každý z nich byl sestaven akční plán obsahující opatření s termíny plnění, která by měla eliminovat rizika a situaci zlepšit. Mezi opatření navrhovaná ze strany MMR patří i realokace prostředků mezi programy. Navrhuje se to u tří programů: ROP Severozápad, OP Technická pomoc a OP Životní prostředí. Část prostředků z ROP Severozápad a OP Technická pomoc navrhuje MMR realokovat do šesti regionálních operačních programů. Prostředky z OP Životní prostředí navrhuje MMR realokovat do OP Doprava - v případě této realokace jinou možnost ani evropská pravidla neumožňují (22. 5., tedy v době redakční uzávěrky, vláda například odsouhlasila přesun 3,7 mld. Kč z OP Životní prostředí do OP Doprava s tím, že tyto peníze budou použity na financování výstavby pražského metra - pozn. redakce).
Jak pokračují přípravy IROP? Počítá se v něm například také s »krajskými obálkami« na projekty krajů, třeba na údržbu, opravy a rekonstrukce silnic II. a III. třídy?
Tato příprava probíhá ve spolupráci s partnery zapojenými v Řídicím výboru IROP. Těžiště diskusí nyní spočívá v nastavení strategie a zaměření programu. Finanční a implementační otázky nás teprve čekají. Co se týče tzv. finančních obálek, je nutno uvést, že parcelování finančních alokací jde proti smyslu soutěže mezi projekty/příjemci o podporu nejpřínosnějších projektů v rámci celé ČR. Nicméně v novém programovém období se bude klást velký důraz na integrované přístupy při realizaci projektů, což si lze představit jako dílčí strategii (města, místní akční skupiny, kraje, případně další subjekty), z níž budou vycházet jednotlivé dílčí individuální projekty. Jelikož se v první fázi budou schvalovat samotné strategie pro integrované přístupy, které budou obsahovat i finanční náročnost pro dosažení cíle strategie, lze toto vnímat jako schvalování finančních obálek.
Budou na úrovni krajů existovat regionální implementační jednotky pro IROP, v nichž by působili i nejzkušenější lidé ze současných úřadů regionálních rad?
O těchto jednotkách ještě jednání neprobíhají. Určitě však máme zájem využít maximum zkušených projektových a finančních manažerů z úřadů regionálních rad. Jen je třeba si uvědomit, že jejich odbornost bude zapotřebí při ukončování ROPů, což je dosud velmi podceňovaná disciplína s obrovským dopadem na výslednou úspěšnost programu. Dále bude nutné mít odborné kapacity v území pro úspěšné nastavení a rozjezd integrovaných strategií, které se bez zkušených lidí z tohoto programového období neobejdou.
Které pojistky se chystají pro to, aby se s ukončením regionálních programů a jejich nahrazením jediným IROP rozhodování o rozdělování evropských peněz neuskutečňovalo místo na nynější krajské úrovni, resp. úrovni NUTS 2, nově na centrální úrovni? Tedy bez potřebné znalosti místních a regionálních podmínek?
Především je třeba uvést na pravou míru dlouhodobě opakovanou nepravdu o tom, že by se o regionálních projektech rozhodovalo centrálně. I v době Společného regionálního operačního programu (SROP), který byl řízen centrálně, o regionálních projektech rozhodovaly výbory regionální rady na úrovni NUTS II - a v případě grantových schémat o podpořených akcích pak přímo zastupitelstva jednotlivých krajů. U potřebné znalosti místních a regionálních podmínek je vhodné upozornit na to, že nejdůležitější pro výběr optimálních projektů je nadefinování výběrových kritérií, podle nichž se projekty hodnotí. Žádná výběrová komise pořadí ohodnocených projektů změnit nemůže. Hodnoticí kritéria schvaluje monitorovací výbor, v němž jsou zastoupeni všichni partneři, a to nejen z regionů. Každopádně je nezbytné poučit se ze všech modelů hodnocení a výběru projektů z posledních dvou programových období a vyhodnotit jejich rizika.
Ostatně výše zmíněné integrované přístupy znamenají, že nositel takové strategie posuzuje i to, zda je připravovaný projekt v souladu se strategií (tedy ladí-li s regionálními a místními specifiky a podmínkami). Projekt, který by byl v rozporu se strategií, by nemohl být podpořen.
A jak to bude s pojistkami pro IROP, aby se neopakovaly problémy, které tvrdě zasáhly i některé regionální operační programy s vyšší chybovostí jimi podpořených projektů?
Musíme se zejména detailněji zaměřit na příčiny vyšší chybovosti. O problémech kolem výběrových řízení a správnosti jejich provádění již existují mnohé analýzy a nemá smysl je zde rozebírat. Rozhodně platí, že čím jednodušší budou pravidla programu a čím budou srozumitelnější příjemcům, ale i kontrolním orgánům, tím bude docházet k méně chybám a dezinterpretacím. Jsme přesvědčeni, že toho lze snáze dosáhnout z pozice jednoho programu pro celé území, kdy budou platit jednotné podmínky pro projekty v celé ČR. O tom, že renomé dotací poskytovaných ze strukturálních fondů bylo v očích příjemců pošramoceno, není pochyb. Snažíme se proto už i v tomto programovém období o nápravu příčin tohoto stavu a zlepšení vnímání celého procesu. Toho lze dosáhnout jen maximální transparentností procesu veřejnou diskusí o příčinách problémů.
Podle jakého klíče budou v orgánech IROP zastoupeny obce a města?
V Řídicím výboru IROP jsou regionální zástupci AK ČR, SMO ČR, SMS ČR, SPOV a Národní sítě MAS. Obdobně předpokládáme, že až vznikne Monitorovací výbor IROP, budou tito zástupci nominováni i do něj.
Jak se územní a urbánní rozměr IROP odrazí v jeho prioritách a kdo tyto priority formuluje?
Určitě výrazně. Samo o sobě vnímání pojmu »územní a urbánní rozměr« je různorodé podle toho, koho se na něj zeptáte. Pokud bychom se však shodli, že to je jen jiný výraz pro zohlednění potřeb obcí, měst a krajů, tak samozřejmě IROP je pro tyto potřeby v regionech klíčový. Není jediným a všespasitelným nástrojem, ale je těžištěm integrovaných nástrojů, které jednotliví aktéři v území budou realizovat. Návrh priorit počítá s aktivitami zaměřenými na podporu periferních a upadajících území, aby se tento propad zmírnil, ideálně zastavil. Dále pak obsahuje i aktivity zaměřené pro rozvojové území, kde je cílem nastartovat aktivity pro zvýšení konkurenceschopnosti a třetí priorita se týká průřezových aktivit, které by měly fungovat na celém území jednotně, jako například územní plánování, veřejná správa apod.
Jak již bylo zmíněno výše, v rámci Řídicího výboru IROP probíhá diskuse a připomínkování zaměření programu a jeho strategie. Ostatně už vize, kterou jsme si vetkli do štítu, zní: »Konkurenceschopné obce a regiony jsou předpokladem pro konkurenceschopnou Českou republiku«.
Územní a urbánní rozměr je však prosazován ve větší či menší míře také v ostatních operačních programech. Řídicí orgány jsou ze strany MMR a v souladu s požadavky EK vedeny k identifikaci územních disparit a potřeb a nastavení územní dimenze a využití integrovaných přístupů v navrhovaných intervencích. Zároveň je po řídicích orgánech požadováno zapojení regionálních aktérů do přípravy programů a regionálním aktérům je naopak doporučována aktivní účast. Bez odpovídající aplikace uvedených principů nebude program ze strany MMR akceptován a nebude ani schválen Evropskou komisí.
Jak vysokou finanční spoluúčast obcí a měst, ev. krajů, předpokládáte u jejich projektů podpořených v rámci urbánní a územní dimenze IROP?
Výše spolufinancování je pro období 2014-2020 stanovena na minimálně 15 %. Tyto prostředky musí být uhrazeny z národních veřejných zdrojů, tedy z prostředků měst, krajů a případně státního rozpočtu. IROP bude mít, stejně jako ostatní programy, územní dimenzi, která se skládá z městské a venkovské složky.
Institut místních akčních skupin (MAS) by měl nyní plošně fungovat po celém území ČR, přičemž by neměl být využíván už jen k »redistribuci« části prostředků z Programu rozvoje venkova (PRV). Jak velká suma, případně jak vysoký podíl ze všech peněz v IROP by tak mohl MAS připadnout a ze kterých dalších operačních programů by MAS mohly čerpat?
Počítáme s tím, že MAS budou moci v rámci IROP realizovat části svých strategií. To, v jakých tématech, aktivitách, bude jasné, až jednotlivé podporované aktivity budou definitivně odsouhlaseny. S Národní sítí MAS o jejích představách, přínosech a rizicích CLLD (komunitně vedený místní rozvoj) v IROP diskutujeme. Od toho se pak odvine i možný podíl MAS na IROP. Ostatně rádi bychom upozornili - a netýká se to jen CLLD, nýbrž i dalších integrovaných přístupů - na jistou opatrnost při diskusi o co nejširším zapojování integrovaných přístupů. Na základě zkušenosti z přípravy integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) v tomto období jde přibližně o rok práce, než se připraví a vyjedná odpovídající integrovaná strategie.
I v ostatních operačních programech, patrně s výjimkou OP Doprava, se zvažuje využití CLLD. Konečná podoba programů není zatím známa. Využití nebude plošné. Podpora prostřednictvím CLLD se bude týkat konkrétních prioritních os, v jejichž rámci bude na CLLD vyčleněn jejich určitý podíl finančních prostředků. Zcela formální výpočty založené na dokumentech EK a očekávaném využití 5 % PRV pro CLLD by na minimální saturaci všech očekávaných MAS implementujících CLLD postačilo méně než 2 % prostředků operačních programů, v nichž bude CLLD realizována.
Bude se váš resort podílet i na certifikaci MAS? A týkala by se certifikace jen nově vzniklých MAS, či i těch, které už fungují?
MMR se na certifikaci bude spolupodílet s Ministerstvem zemědělství (MZe). Tato fáze je však v gesci MZe, MMR bude aktivnějším a vůdčím subjektem pro fázi schvalování strategií i monitorování a hodnocení jejich implementace. Pro posuzování vzniká v současné době příslušná metodika. Certifikace se musí dotknout všech subjektů. Zkušené MAS patrně projdou certifikací snáze, pro nově ustanovené subjekty může být certifikace značným problémem. Národní síť MAS se však snaží podpořit nově ustavované MAS i ty, které zatím nevykazují optimální parametry. Podpora spočívá zejména v předávání dobrých zkušeností.
Není však poněkud absurdní, když se stávající MAS s úspěšnou historií a nabytými zkušenostmi z využívání evropských peněz na mikroregionální úrovni podílejí na proškolování nově vznikajících MAS, tedy své případné budoucí »konkurence« v boji o prostředky EU?
Na tuto otázku jsem již částečně odpovídal výše, ale Národní síť MAS a zkušené MAS se musí snažit prokázat životaschopnost CLLD a správnost jejího povýšení na univerzálně aplikovaný model. Co nejširší záběr a zajištění minimální kvality je podmínkou důvěryhodnosti pro řídicí orgány, které jen za pečlivě stanovených a dodržovaných podmínek budou ochotny podpořit místní rozvojové strategie. Zde je třeba zdůraznit, že fáze certifikace je v podstatě jen nutnou podmínkou pro předkládání strategií, jež budou následně posuzovány co do kvality. Kvalitní MAS se zkušenostmi si mohou být jisté, že jejich strategie bude kvalitnější než právě vzniknuvšího subjektu, a proto nemají problém s předáváním zkušeností. Právě předávání zkušeností, síťování, inovace jsou klíčovými slovy, na nichž je postavena legitimita CLLD a s ní i MAS.
Svaz měst a obcí (SMO) prosazuje nové formy spolupráce obcí v území, kdy by se v rámci obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) vytvářely svazky obcí, které by rozhodovaly o strategii rozvoje tohoto území, koordinovaly k tomu příslušné aktivity v oblasti samostatné působnosti, např. ve školství, dopravní obslužnosti, sociálních službách či odpadovém hospodářství. Nebyly by takto zakládané svazky obcí vhodným nástrojem, jak smysluplně a transparentně rozdělovat část evropských peněz na regionální úrovni, zatímco MAS by byly nástrojem k využití části prostředků Evropské unie na úrovni mikroregionální?
MMR se SMO o této problematice jedná a bude se snažit najít prostor pro uplatnění integrovaných řešení v těch ORP, kde nejsou splňovány základní standardy pro výše uvedené aktivity. Ze strany SMO však bylo opakovaně deklarováno, že na této úrovni se nemá jednat o žádný implementační mechanismus. Popsané struktury navíc zatím ani neexistují a CLLD je daný nařízeními. O integrovaných přístupech nyní obecně probíhá intenzivní diskuse. Kromě CLLD se uvažuje o Integrovaných teritoriálních investicích, Integrovaných plánech rozvoje měst a území a Společných akčních plánech. Za klíčové považujeme připravit takový systém, který zohlední potřeby jednotlivých území, ale bude zároveň jednoduchý, srozumitelný a nebudou mezi sebou takové systémy v území v protikladu, případně se kanibalizovat. Neměli bychom se dostat do situace, kdy i přes snížení počtu operačních programů se žadatel nebude orientovat v tom, do které strategie v území se začlenit. Berme to jako možnosti, které Česko může, ale nemusí využít.
Jak zní vzkaz ministra pro místní rozvoj obcím a městům nyní počátkem června, tedy sedm měsíců před zahájením nového programového období EU 2014+?
Kdo je připraven, není překvapen.
Výše spolufinancování pro projekty podpořené z Integrovaného regionálního operačního programu je stanovena na minimálně 15 %.
Ministr Kamil Jankovský: Pro období let 2014-2020 je nezbytné poučit se ze všech modelů hodnocení a výběru projektů z posledních dvou programových období a vyhodnotit jejich rizika.
FOTO: ARCHIV HN
