Některým členům zastupitelstev obcí, kterým po volbách do zastupitelstev zanikl mandát, náleží odměna při skončení jejich funkčního období. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), obecně rozlišuje v § 71 odst. 3 mezi dvěma druhy odměn člena zastupitelstva obce, kterými jsou měsíční odměna...
Některým členům zastupitelstev obcí, kterým po volbách do zastupitelstev zanikl mandát, náleží odměna při skončení jejich funkčního období. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), obecně rozlišuje v § 71 odst. 3 mezi dvěma druhy odměn člena zastupitelstva obce, kterými jsou měsíční odměna a již zmiňovaná odměna při skončení funkčního období. Pravidla pro poskytování odměny při skončení funkčního období stanoví obecní zřízení v § 75.
V ustanovení § 75 je upraveno několik situací, které souvisejí s odměňováním člena zastupitelstva ve vazbě na skončení jeho funkčního období, popřípadě na jinou skutečnost. Obsahuje úpravu jak samotné odměny při skončení funkčního období člena zastupitelstva obce (odst. 1, 2 a 7), tak poskytování měsíční odměny v případě, kdy uvolněnému nebo neuvolněnému starostovi nebo místostarostovi zanikl jeho mandát přede dnem voleb (odst. 3), anebo poskytování měsíční odměny v dalším případě, kdy byl uvolněný nebo neuvolněný starosta nebo místostarosta z této funkce odvolán nebo se jí vzdal (odst. 4). V § 75 odst. 5 a 6 obecního zřízení je popsán nárok na měsíční odměnu v případě dosavadního starosty nebo místostarosty vykonávajícího pravomoci podle § 107 obecního zřízení (tj. v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty), respektive nárok člena zastupitelstva obce (jenž není starostou, místostarostou nebo členem rady), který vykonává pravomoc podle § 107 (opět v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty).
POJEM »ODCHODNÉ«
Odměna při skončení funkčního období člena zastupitelstva obce se v běžné mluvě zkráceně nazývá jako »odchodné«. Inspirace tohoto zkráceného označení je zřejmě v § 7 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, který pojem »odchodné« obsahuje. Odchodné jako právní pojem zavádí více právních předpisů, ale obecní zřízení tento pojem nepoužívá. Proto bude »odchodné« ve smyslu odměny při skončení funkčního období člena zastupitelstva důsledně uváděno v uvozovkách.
Pojem »odchodné« je v následujícím textu použit pouze pro odměnu při skončení funkčního období člena zastupitelstva obce ve smyslu § 75 odst. 1, 2 a 7 obecního zřízení.
K POJMU FUNKČNÍ OBDOBÍ
Ústava ČR (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) v čl. 102 odst. 2 větě první stanoví, že funkční období zastupitelstva je čtyřleté (totéž opakuje v § 1 odst. 2 zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů). Obecní zřízení mluví o funkčním období zejména v souvislosti s úpravou odměny při skončení funkčního období člena zastupitelstva obce nebo např. v případě nároku uvolněného člena zastupitelstva obce na dovolenou (§ 79 odst. 2), avšak v § 67 a § 68 odst. 4 naopak používá pro stejnou skutečnost pojem volební období (zastupitelstva obce). Terminologie obecního zřízení (a podobně i zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů) je tedy v daném případě nejednotná, a to na rozdíl od zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, který používá pouze pojem funkční období.
Vzhledem k terminologii Ústavy ČR by se měl i v obecním zřízení a v zákoně o hlavním městě Praze používat jednotně pojem funkční období zastupitelstva, což ovšem na druhou stranu přináší jisté potíže pro jednoznačné rozlišení mezi funkčním obdobím zastupitelstva jako (kolektivního) orgánu územního samosprávného celku a funkčním obdobím člena tohoto zastupitelstva majícím praktický dopad na výklad pojmu »odměna při skončení funkčního období«.
Ústava z nejasných důvodů v případě zastupitelstev územních samosprávných celků hovoří o »funkčním období«, zatímco pro časové vymezení činnosti Poslanecké sněmovny či Senátu používá pojem »volební období« - srov. např. čl. 17 odst. 1 nebo čl. 25 písm. b) Ústavy ČR. Pro snazší výklad pojmu »odměna při skončení funkčního období« se jeví jako vhodnější rozlišovat mezi volebním obdobím zastupitelstva územního samosprávného celku, které je obecně čtyřleté (nedošlo-li k jeho zkrácení např. z důvodu nových voleb podle § 58 zákona č. 491/2001 Sb., či naopak k jeho prodloužení na základě čl. 10 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR republiky), a funkčním obdobím člena tohoto zastupitelstva. Funkční období zastupitele se může krýt s volebním obdobím zastupitelstva, nebo může být kratší či přesahovat do dalšího volebního období zastupitelstva.
Funkční období uvolněných i neuvolněných členů zastupitelstva obce končí dnem voleb do zastupitelstva obce, neboť tímto dnem jim ze zákona zaniká mandát /viz § 55 odst. 2 písm. d) zákona č. 491/2001 Sb./, přičemž dnem voleb se v případě »řádných« dvoudenních voleb rozumí podle § 3 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb. první den voleb.
ROZDÍLY V KRAJÍCH A V PRAZE
Obecní zřízení v § 75 důsledně rozlišuje mezi odměnou při skončení funkčního období a odměňováním v ostatních obdobných situacích. V tomto rozlišování mezi jednotlivými odměnami lze vidět zásadní rozdíly příslušné právní úpravy mezi obecním zřízením na straně jedné a krajským zřízením a zákonem o hlavním městě Praze na straně druhé. I když i krajské zřízení /§ 46 odst. 3 písm. b)/ a zákon o hlavním městě Praze /§ 52 odst. 3 písm. b)/ zavádějí pojem »odměna při skončení funkčního období«, v dalších svých ustanoveních, která se zabývají skončením funkčního období člena zastupitelstva kraje (hl. města Prahy), tento pojem na rozdíl od obecního zřízení již nepoužívají.
S ohledem na skutečnost, že odměna při skončení funkčního období se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, vzniká otázka, zda se odměny vyplácené v režimu § 50 krajského zřízení a § 55 zákona o hlavním městě Praze, které v těchto ustanoveních nejsou výslovně označeny jako odměny při skončení funkčního období (na rozdíl od § 75 odst. 1, 2 a 7 obecního zřízení), budou nebo nebudou zahrnovat do vyměřovacího základu pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení.
Jinými slovy jde o to, zda pojem »odměna při skončení funkčního období« je nutno chápat v širším či užším slova smyslu. V případě obcí je zřejmě na místě vykládat pojem »odměna při skončení funkčního období« v užším slova smyslu, tj. jde o odměnu uvedenou pouze v § 75 odst. 1, 2 a 7 obecního zřízení.
U krajů a hlavního města Prahy se s ohledem na § 46 odst. 3 písm. b) krajského zřízení a § 52 odst. 3 písm. b) zákona o hlavním městě Praze nabízí pojetí pojmu »odměna při skončení funkčního období« v širším slova smyslu, byť jde v některých případech typově o obdobné případy, které obecní zřízení v § 75 odst. 3 až 6 za odměnu při skončení funkčního období výslovně neoznačuje.
Vzhledem k odlišnému formálnímu pojetí odměny při skončení funkčního období a nejednotné terminologii v typově obdobných situacích (zapříčiněné odlišným legislativním vývojem v této oblasti) v obecním zřízení na straně jedné a v krajském zřízení a zákoně o hlavním městě Praze na straně druhé, je tak zřejmě nutné vykládat daný pojem autonomně ve vztahu ke každému z uvedených právních předpisů.
JAN BŘEŇ
právník
Funkční období uvolněných i neuvolněných členů zastupitelstva obce končí dnem voleb do zastupitelstva obce, neboť tímto dnem jim ze zákona zaniká mandát.
