Stávající podoba právní úpravy odměny při skončení funkčního období v obecním zřízení je důsledkem přijetí tzv. dozorové novely (zákon č. 234/2006 Sb.), která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2006. Z historického hlediska lze stručně uvést, že obdobu odměny při skončení funkčního období upravoval i...
Stávající podoba právní úpravy odměny při skončení funkčního období v obecním zřízení je důsledkem přijetí tzv. dozorové novely (zákon č. 234/2006 Sb.), která nabyla účinnosti dne 1. 7. 2006. Z historického hlediska lze stručně uvést, že obdobu odměny při skončení funkčního období upravoval i původní zákon o obcích č, 367/1990 Sb. v § 32 odst. 5 od 20. 7. 1994.
Dozorová novela zasáhla do úpravy »odchodného« jen v případě obecního zřízení; Krajského zřízení a zákona o hl. městě Praze se nijak nedotkla, čímž zapříčinila poměrně velké a neodůvodněné rozdíly mezi těmito právními předpisy. Ty například spočívají ve způsobu výplaty odměny při skončení funkčního období (ve splátkách nebo jednorázově) či v samotném způsobu stanovení její konkrétní výše.
KDO MÁ NÁROK NA »ODCHODNÉ«
Každému uvolněnému členu zastupitelstva obce náleží odměna při skončení funkčního období (»odchodné«), jestliže mu ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu. V případě neuvolněných členů zastupitelstva obce je jejich okruh ve vazbě na vznik nároku na odměnu při skončení funkčního období výrazně užší a zahrnuje pouze starostu (§ 75 odst. 1 obecního zřízení). Uvedený okruh členů zastupitelstva obce se vztahuje i na členy zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města (§ 146 obecního zřízení).
JAKÉ JSOU PODMÍNKY
Neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a každému uvolněnému členu zastupitelstva obce (tj. jakémukoliv, bez ohledu na vykonávanou funkci, například starostovi, místostarostovi, členovi rady obce, předsedovi výboru zastupitelstva obce) náleží odměna při skončení funkčního období, jestliže mu ke dni voleb do zastupitelstva obce příslušela měsíční odměna a pokud mu nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
Obecní zřízení pro přiznání odměny při skončení funkčního období tedy stanoví dvě podmínky, které musejí být současně splněny: Za prvé musí platit, že uvolněnému členovi zastupitelstva nebo neuvolněnému starostovi ke dni voleb do zastupitelstva příslušela měsíční odměna, a za druhé musí být naplněna skutečnost, že uvedeným členům zastupitelstva nevznikl opětovný nárok na měsíční odměnu.
První podmínka pro přiznání odměny při skončení funkčního období, tj. pobírání měsíční odměny ke dni voleb do zastupitelstva obce, bude v případě uvolněných členů zastupitelstva obce vždy naplněna, neboť tito členové zastupitelstva obce mají na měsíční odměnu ze zákona nárok. Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že by se uvolněný člen zastupitelstva obce své měsíční odměny případně vzdal. Rozhodující je totiž existence nároku na měsíční odměnu, nikoliv stav, zda je měsíční odměna fakticky vyplácena.
Měsíční odměna nemusí být vyplácena nejen z důvodu, že se jí nebo její části uvolněný člen zastupitelstva obce vzdal, ale i tehdy, pokud ji obec není vůbec schopna vyplácet (například z důvodu finančních problémů obce). Situace neuvolněného starosty je (může být) z hlediska nároku na odměnu při skončení funkčního období odlišná, neboť v případě, že vykonává svoji funkci bez nároku na měsíční odměnu (zastupitelstvo obce mu žádnou měsíční odměnu neschválilo), potom mu za této situace zároveň nevzniká ani nárok na odměnu při skončení funkčního období.
Druhou podmínkou nezbytnou pro přiznání odměny při skončení funkčního období je skutečnost, že uvolněnému členu zastupitelstva obce a neuvolněnému starostovi nevznikl (v novém volebním období) opětovný nárok na měsíční odměnu. Tato podmínka se vykládá tak, že měsíční odměnou se zde rozumí měsíční odměna poskytovaná za výkon jakékoliv uvolněné funkce člena zastupitelstva a funkce neuvolněného starosty (§ 75 odst. 1 obecního zřízení). Stane-li se například uvolněný nebo neuvolněný starosta po volbách uvolněným členem rady obce, měsíční odměna při skončení funkčního období mu nenáleží (odměna by mu náležela v situaci, kdyby se stal například neuvolněným členem rady obce).
Opětovným nárokem na měsíční odměnu je třeba z hlediska časového rozumět nárok vzniklý bezprostředně po zániku nároku na předchozí měsíční odměnu za výkon funkcí uvedených v § 75 odst. 1 obecního zřízení. Teoreticky stačí případné přerušení i v řádu několika dnů mezi výkonem příslušných funkcí, aby uvolněnému členovi zastupitelstva a neuvolněnému místostarostovi vznikl nárok na »odchodné«. V tomto smyslu je obecní zřízení z hlediska příslušného člena zastupitelstva obce výrazně velkorysejší než například u poslanců nebo senátorů, u nichž pro vznik nároku na odchodné podle § 7 odst. 1 zákona číslo 236/1995 Sb. je nutné vyčkat tři měsíce po skončení výkonu jejich funkce, přičemž jim během těchto třech měsíců nesmí vzniknout nárok na plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele státní moci.
DAŇOVÉ A JINÉ ASPEKTY
Odměna při skončení funkčního období je z hlediska daňového funkční požitek /§ 6 odst. 10 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů/. Proto je předmětem daně z příjmů fyzických osob /stejně jako měsíční odměna - § 3 odst. 1 písm. a) zákona číslo 586/1992 Sb./, ale nezahrnuje se do vyměřovacího základu pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění /§ 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů/ a pojistného na sociální zabezpečení /§ 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů/.
VÝŠE »ODCHODNÉHO«
Konkrétní výše odměny při skončení funkčního období pro ty členy zastupitelstva obce, kteří na ni mají nárok, je stanovena v § 75 odst. 2 obecního zřízení. Výše odměny při skončení funkčního období uvolněného člena zastupitelstva obce a neuvolněného člena zastupitelstva obce vykonávajícího funkci starosty se stanoví jako výše měsíční odměny, která příslušela ke dni voleb do zastupitelstva obce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce (maximální možná výše odměny při skončení funkčního období tedy činí šestinásobek měsíční odměny).
Před nabytím účinnosti tzv. dozorové novely č. 234/2006 Sb. (před 1. 7. 2006) se rozsah nároku na odměnu při skončení funkčního období nevázal na předchozí počet let výkonu funkce, přičemž platná právní úprava zohledňuje »zásluhový« princip závislý na počtu let »odsloužených« ve funkci člena zastupitelstva obce.
Zatímco před 1. 7. 2006 výše této odměny byla v rozsahu 3 měsíčních odměn, nově se tato odměna stanoví jako výše měsíční odměny, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce, nejdéle však pěti ukončených let výkonu funkce.
S výpočtem konkrétní výše odměny při skončení funkčního období mohou vznikat výkladové potíže. Problém s výpočtem výše »odchodného« nevzniká v těch případech, kdy v průběhu volebního období nedošlo ke změně funkce (například starosta obce byl poprvé zvolen do funkce v roce 2006 a nepřetržitě ji vykonával do roku 2010, a tedy v případě čtyř ukončených let mu vznikne nárok na »odchodné« ve výši pěti měsíčních odměn. To znamená 1 měsíční odměna jako »základ« + 4 měsíční odměny jako násobky této odměny za celkový počet ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce). Výkladové problémy však nastávají v případech, kdy člen zastupitelstva v průběhu volebního období vystřídal několik funkcí uvedených v § 75 odst. 1 obecního zřízení (byl dva roky uvolněným místostarostou, poté rok uvolněným členem rady a poslední rok neuvolněným starostou). Za »základ« bude v tomto případě s ohledem na § 75 odst. 1 brána »poslední« odměna, tj. ta, na kterou měl člen zastupitelstva nárok ke dni voleb do zastupitelstva obce.
Problém však vzniká s případnými násobky této odměny za celkový počet ukončených po sobě jdoucích let výkonu funkce. Uvedené násobky pro nemožnost výpočtu nelze rozdělit na jednotlivě zastávané funkce, a proto je třeba vyložit, že násobky se budou odvíjet od »základu«, tj. od odměny, na kterou měl člen zastupitelstva nárok ke dni voleb do zastupitelstva obce.
Vyjdeme-li z tohoto modelu, tak pro samotné stanovení počtu násobků nebude možné brát v úvahu případné změny funkcí. Samozřejmě i v tomto případě musí být pro vznik nároku na »odchodné« dodrženo, že se musí jednat o nepřetržitý výkon některé (či některých) z funkcí, které jsou taxativně uvedeny v § 75 odst. 1.
(Dokončení v příštím čísle)
JAN BŘEŇ
právník
