Pojem »rok výkonu funkce« použitý platnou legislativní úpravou v § 75 odst. 2 obecního zřízení je možno vykládat tak, že jde o 12 po sobě jdoucích měsíců, a to počínaje dnem volby do funkce starosty, popřípadě do funkce, pro niž byl člen zastupitelstva obce uvolněn. Pro vymezení...
Pojem »rok výkonu funkce« použitý platnou legislativní úpravou v § 75 odst. 2 obecního zřízení je možno vykládat tak, že jde o 12 po sobě jdoucích měsíců, a to počínaje dnem volby do funkce starosty, popřípadě do funkce, pro niž byl člen zastupitelstva obce uvolněn. Pro vymezení konce roku výkonu funkce lze vyjít z obecného počítání konce lhůt v právu, tedy že ukončením roku výkonu funkce bude takový den, který se číslem shoduje se dnem volby, respektive není-li takového dne v posledním měsíci, posledním dnem tohoto měsíce (srov. například § 122 odst. 2 občanského zákoníku, § 333 odst. 1 zákoníku práce).
S ohledem na to, že standardní volební období netrvá přesně 4 roky (je vždy o něco kratší) a uvolněnému členovi zastupitelstva obce a neuvolněnému starostovi, kteří mají nárok na »odchodné«, by kvůli několika málo chybějícím dnům v roce, kdy se konají volby, nevznikl nárok na násobek měsíční odměny právě za tento poslední rok, je nutno se zřejmě přiklonit k názoru, že k oněm chybějícím dnům se vezmou v úvahu (»připočtou se«) i dny v novém volebním období, kdy příslušný člen zastupitelstva vykonává své pravomoci v režimu § 107 obecního zřízení. I za toto období, tj. období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty, náleží dosavadnímu starostovi i místostarostovi měsíční odměna (§ 75 odst. 5 obecního zřízení). Vzhledem k tomu, že podle § 102a obecního zřízení rada obce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i po ukončení funkčního období zastupitelstva obce až do zvolení nové rady obce nebo do zvolení starosty obce v případě, že se rada nevolí, náleží i těmto členům rady měsíční odměna, byť v § 75 odst. 5 členové rady obce v okruhu osob pobírajících měsíční odměnu ve »volebním mezidobí« uvedeni nejsou.
Lze tedy uzavřít, že započtením dnů za období od voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty (nebo až do zvolení nové rady obce u dalších členů rady obce), tito členové zastupitelstva z hlediska nároku na »odchodné« zpravidla ukončí i poslední (celý) rok výkonu funkce (tj. v roce konání voleb do zastupitelstva obce) a přičte se jim tak jako další násobek měsíční odměny pro výpočet »odchodného« ve smyslu § 75 odst. 2 obecního zřízení.
SPLATNOST »ODCHODNÉHO«
Dozorová novela s účinností od 1. července 2006 nově stanovila, že odměna při skončení funkčního období může být vyplacena v měsíčních splátkách nebo jednorázově. Obecní zřízení ale nestanoví žádným způsobem minimální výši měsíční splátky. Ze zákona tak jednoznačně nevyplývá, že měsíční splátka musí být právě ve výši jedné měsíční odměny, a proto nelze v praxi vyloučit případy, kdy výše měsíční splátky odměny při skončení funkčního období by byla zastupitelstvem obce schválena např. v řádech několika málo desetikorun. Takovýto případný postup obce při vyplácení »odchodného« však jistě nebyl úmyslem zákonodárce. Naznačený způsob splácení »odchodného« by vykazoval znaky šikanózního postupu zastupitelstva obce vůči svému členovi a ve skutečnosti by se tak mohl protáhnout i na mnoho let.
»ODCHODNÉ« PŘI SPÁCHÁNÍ TRESTNÉHO ČINU
Vznik nároku na odměnu při skončení funkčního období je v § 75 odst. 7 obecního zřízení variantně posuzován v závislosti na případném pravomocném odsouzení člena zastupitelstva za úmyslný trestný čin. Vznikl-li neuvolněnému členu zastupitelstva obce, pokud vykonává funkci starosty, a uvolněnému členu zastupitelstva obce nárok na odměnu při skončení funkčního období v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin spáchaný v průběhu funkčního období, odměna při skončení funkčního období se nevyplatí. Skončí-li trestní řízení pro uvedený trestný čin pravomocným odsouzením člena zastupitelstva obce, má se za to, že nárok na odměnu při skončení funkčního období nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení, odměna při skončení funkčního období se vyplatí. Trestním řízením se rozumí řízení podle trestního řádu /zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů - viz § 12 odst. 10 trestního řádu, jde tedy o širší pojem než trestní stíhání/. Pro posouzení nároku na odměnu při skončení funkčního období je tedy rozhodující skutečnost, zda člen zastupitelstva obce byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin (není přitom rozhodující, zda spácháný úmyslný trestný čin nějak souvisel s výkonem funkce člena zastupitelstva obce).
Podle § 13 odst. 1 trestního zákoníku číslo 40/2009 Sb. je trestným činem protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Obecní zřízení v souvislosti s odměnou při skončení funkčního období mluví pouze o úmyslném trestném činu; případné odsouzení člena zastupitelstva obce za neúmyslný (nedbalostní) trestný čin tak nemá žádný vliv na přiznání této odměny.
V trestním zákoníku jednoznačně převládají úmyslné trestné činy nad nedbalostními, což dokládá i jeho § 13 odst. 2, podle něhož platí, že k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Podle § 15 trestního zákoníku je trestný čin spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. V souladu s § 14 trestního zákoníku se trestné činy dělí na přečiny a zločiny, přičemž přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny (zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let).
JAN BŘEŇ
právník
Na ilustračním snímku je v pozadí radnice v Mladé Boleslavi.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
