Jak můžeme řešit chování lidí, kteří odpady ze svých zahrádek v zahrádkářských osadách odstraňují zakládáním černých skládek v okolí osad nebo tašky s odpadem odhazují do odpadkových košů či kolem košů podél komunikací? Jsou to jak zahrádkáři, kteří mají řádně zkolaudovaný domek, tak ti, co mají...
Jak můžeme řešit chování lidí, kteří odpady ze svých zahrádek v zahrádkářských osadách odstraňují zakládáním černých skládek v okolí osad nebo tašky s odpadem odhazují do odpadkových košů či kolem košů podél komunikací? Jsou to jak zahrádkáři, kteří mají řádně zkolaudovaný domek, tak ti, co mají nějakou malou černou stavbu. Kdy lze stavbu v zahrádce považovat za objekt sloužící k rekreaci?
Danou problematiku upravuje zejména zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění. Tento zákon mj. určuje, kdo je původcem odpadu. V případě odpadu vznikajícího na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, je původcem tohoto odpadu obec. Na obec proto plně dopadají zákonné povinnosti původce odpadu.
To ale neznamená, že obec nemá žádné právní možnosti, jak regulovat ukládání odpadů na svém území. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.
Aby bylo zajištěno mezidobí v nakládání s odpady do doby, než se vlastníkem a původcem odpadu stane obec, je v zákoně oprávnění, které umožňuje obci v samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Obec vydá pro svůj územní obvod obecně závaznou vyhlášku, tj. obecně závazný právní předpis, kterým se musí řídit všechny fyzické osoby na území dané obce. Jakékoli fyzické osoby včetně "zahrádkářů" jsou tak povinny se seznámit s obecně závaznou vyhláškou, která určuje, jak se má na území obce nakládat s komunálním odpadem.
Obec tedy může velmi dobře regulovat, jakým způsobem se bude nakládat s odpady na jejím území. Pokud stanoví, že určitý druh odpadu se bude ukládat do určitých nádob a na určité místo, má každá fyzická osoba povinnost ukládat odpad pouze na místa k tomu určená. Zjednodušeně - jestliže obec vydá obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, pak i zahrádkáři bez ohledu na vlastnictví k rekreačnímu objektu a podobně, musejí daná pravidla dodržovat.
To, zda nějaká fyzická osoba má v obci trvalý pobyt či vlastní objekt určený k individuální rekreaci, nemá vliv na povinnost ukládat odpady pouze na místa určená. Ale týká se plateb za komunální odpad. Ty se v případě místního poplatku za komunální odpad vážou buď na trvalý pobyt nebo na vlastnictví stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Je tedy zřejmé, že pro povinnost ukládat odpady na místa určená není rozhodující ani trvalý pobyt, ani vlastnictví ke stavbě, ale spíše to, že jde o fyzickou osobu nepodnikající a nacházející se na území dané obce (což zmínění zahrádkáři splňují). Pokud zahrádkáři nerespektují obecně závaznou vyhlášku obce o nakládání s komunálním odpadem (odhazují odpad na jiná místa než ta, která jsou určená obcí), dopouštějí se přestupku. To znamená, že porušují povinnosti stanovené v obecně závazných vyhláškách obcí a krajů vydaných na úseku jejich samostatné působnosti. V takové situaci může obec uložit pokutu až do výše 30 tisíc Kč.
I když by obec neměla obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, i přesto má povinnost určit alespoň místa, kam se mají určité odpady odkládat. Pokud by zahrádkáři nerespektovali tuto povinnost a odkládali odpady na místa k tomu neurčená či je jen tak volně pohazovali, dopouštějí se přestupku tím, že neoprávněně založí skládku nebo odkládají odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. Za takový přestupek může být uložena pokuta až do výše 50 tisíc Kč.
V daném případě je zcela nerozhodné, zda zahrádkáři obývají objekt sloužící k rekreaci či rodinný dům. Avšak jakoukolik pokutu lze uložit po dokončeném přestupkovém řízení, kdy se musí pomocí důkazních prostředků prokázat, že konkrétní fyzická osoba se přestupku opravdu dopustila. Když důkazní prostředky neexistují (výpovědi svědků, fotografický materiál apod.), nelze konkrétní osoby za přestupek potrestat.
Mgr. PETR ADÁMEK
právník
