Naše město svěřilo do správy příspěvkové organizace budovu. Ta byla rekonstruována, čímž se její účetní hodnota zvýšila, potažmo pak i celková částka odpisů. Budovu máme zařazenou do odpisové skupiny 5. Celková částka odpisů bude značně vysoká, budeme proto muset řešit problém, kde na jejich...
Naše město svěřilo do správy příspěvkové organizace budovu. Ta byla rekonstruována, čímž se její účetní hodnota zvýšila, potažmo pak i celková částka odpisů. Budovu máme zařazenou do odpisové skupiny 5. Celková částka odpisů bude značně vysoká, budeme proto muset řešit problém, kde na jejich financování vzít prostředky. Jak lze danou situaci řešit? Nechceme zbytečně "blokovat" peníze v investičním fondu příspěvkové organizace.
Příspěvková organizace obce je povinna podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky číslo 505/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví, účetně odpisovat, mj. dlouhodobý hmotný majetek. Odpis je vyjádřením morálního i fyzického opotřebení majetku v peněžní jednotce. Majetek se odpisuje z ocenění stanoveného podle zákona o účetnictví postupně v průběhu jeho používání a jen do výše jeho ocenění v účetnictví. Odpisy bývají stanoveny ve vazbě na čas, ale mohou se vázat také například na výkony.
Vedle právních předpisů upravujících vedení účetnictví je potřeba v případě příspěvkových organizací obcí vzít v dané věci v potaz i zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Z tohoto zákona vyplývá, že příspěvková organizace obce je povinna vytvářet investiční fond k financování svých investičních potřeb. Při tom jeho zdrojem jsou právě odpisy z dlouhodobého majetku prováděné zřizovatelem, tj. obcí - přesněji radou obce - podle schváleného odpisového plánu. Platí tedy, že odpisový plán musí chválit zřizovatel, mj. i proto, aby se zřizovatel, který koneckonců odpisy příspěvkové organizace financuje ze svého rozpočtu prostřednictvím příspěvku na činnost, nedostal do problémů, o kterých se zmiňuje i váš dotaz. Dále z rozpočtových pravidel územních rozpočtů vyplývá, že investiční fond příspěvkové organizace může být použit k odvodům do rozpočtu zřizovatele, pokud je takový odvod zřizovatelem nařízen. V § 31 odst. 2 citovaného předpisu tedy nalézáme část odpovědi na vaši otázku.
Pokud obec dospěje k závěru, že prostředky soustředěné v investičním fondu příspěvkové organizace budou účelněji využity jinde, může nařídit příspěvkové organizaci jejich odvod a následně s nimi volně nakládat.
Dále pak z dotazu vyplývá, že vaše příspěvková organizace stanovuje výši účetních odpisů v návaznosti na zákon o daních z příjmů. Upozorňuji na to, že takový postup není nezbytně nutný. Výše účetních odpisů může být stanovena nezávisle na zákonu o daních z příjmů, přičemž by měla vždy co nejvěrněji odrážet míru opotřebení odpisovaného majetku. Tzn. v prvních letech po rekonstrukci budovy lze reálně uvažovat o tom, že by účetní odpisy mohly být podstatně nižší než odpisy daňové, jejichž výši určuje zákon o daních z příjmů. Tímto způsobem by opět kleslo zatížení rozpočtu obce vyvolané nutností financovat účetní odpisy majetku spravovaného příspěvkovými organizacemi.
JUDr. JAN JANEČEK
právník
