Semily patří k prvním městům, která u nás využila možnosti odpovědného veřejného zadávání. Zakázku na rekonstrukci kina Jitřenka radnice podmínila tím, že zhotovitel musí na stavbě využít i dlouhodobě nezaměstnané občany.
Veřejnou zakázku lze vypsat tak, aby byla společensky prospěšná. Do zadávací dokumentace je tedy možné zapracovat např. podmínku zaměstnání určitého počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob či konkrétních opatření ve prospěch životního prostředí. Sama pro sebe si odpovědné veřejné zadávání (OVZ) definuji tak, že každá koruna z veřejných rozpočtů by měla napomoci dalšímu rozvoji území, využití jeho možností a kapacit, posílit jeho slabé stránky.
JITŘENKA UKÁZALA MOŽNOSTI
Na sklonku minulého desetiletí Semily - jako jedno z prvních měst v ČR - začaly s praxí odpovědného veřejného zadávání. Stalo se tak hlavně zásluhou starosty Mgr. Jana Farského a vedoucího odboru rozvoje a správy majetku Ing. Vladimíra Bělonohého. Právě tehdy se při revitalizaci náměstí přikročilo i k rekonstrukci kina Jitřenka, aby se proměnilo v mulifunkční zařízení s kinem, kavárnou i knihovnou.
Před zahájením výběrového řízení město dlouho zvažovalo, jak v případě Jitřenky odpovědné zadávání pojmout. Podmínit veřejnou zakázku využitím místních surovin? Jenže z praxe víme, že využití místních surovin bývá nejlevnějším řešením (hlavně kvůli drahé dopravě surovin zdaleka) - a že tedy při hodnocení nabídky podle ceny toto kritérium ztrácí smysl. Podmínka přibrat místní firmy by se mohla zdát vhodná - ale řada menších firem nechce (často z obavy platební neschopnosti) pracovat pro velké společnosti. Opět bychom se tedy nelogicky vlamovali do tržního prostředí.
Nakonec město jako kritérium zvolilo využití nezaměstnaných osob zhotovitelem. Po konzultaci s právníkem se rozhodlo pro méně rizikové řešení a tento požadavek nezapracovalo do zadávací dokumentace, nýbrž do smlouvy (což je dnes už běžné). Ve smlouvě tak byla stanovena povinnost zhotovitele po dobu stavby (minimálně šest měsíců) zaměstnat alespoň dvě osoby evidované na úřadu práce. Byla stanovena i sankce 0,25 mil. Kč za nezaměstnání jedné takové osoby. Zhotovitelé podmínku přijali jako povinnost ze smlouvy a bez problému ji splnili. Za jejím bezproblémovým plněním však asi stojí i velký rozsah prací a objem zakázky (60 a 20 mil. Kč), kdy na stavbě pracovalo 10-20 lidí denně.
OVZ PŘESTÁVÁ BÝT CHIMÉROU
V poslední době jsem se několikrát zúčastnila seminářů k problematice OVZ a mohla k ní diskutovat také v pracovní skupině svolávané společností Nová ekonomika. Odpovědným zadáváním se zabývá stále více měst, např. Most, Kolín či Kladno. A právě konkrétní příklady z praxe, dokládající, že OVZ není chimérou, jsou dnes pro jeho co možná největší rozšíření tím nejdůležitějším. Mě zaujal například projekt Zelený úřad. V jeho rámci si můžeme dohodnout třeba to, že chceme aby radnice používala propisky s vyměnitelnou náplní, čisticí prostředky bez chlóru, recyklovaný papír, ale třeba i čtečky místo tištěných materiálů. Přidaná hodnota je dlouhodobá a s minimalizací nepříznivého dopadu na životní prostředí.
Veřejná zakázka, hlavně při využití dotace, má řadu úskalí, a tak obava z nedodržení podmínek, časových lhůt - i z negativních výsledků kontrol - může převážit nad snahou využít u zakázky institut odpovědného zadávání. Přesto jsem přesvědčena o tom, že existují typy zakázek se značným potenciálem většího zhodnocení a multiplikačního efektu. Legislativa nezakazuje odpovědné zadávání, a lze je tedy využívat. I při zachování kritéria nejnižší ceny můžeme do veřejné zakázky přidat témata jako rekvalifikace, zaměstnávání znevýhodněných osob apod. V Semilech se na příkladu Jitřenky prokázalo, že to jde a funguje. Velkým pomocníkem nám přitom byla a zůstává společnost Nová ekonomika.
LENA MLEJNKOVÁ
místostarostka města Semily
Zkušenosti z praxe měst přináší společnost Nová ekonomika
Tématu odpovědného veřejného zadávání se věnuje projekt Nové ekonomiky o. p. s., která spolupracuje s několika městy a institucemi při využívání prvků odpovědného zadávání v rámci nákupů a veřejných zakázek. V České republice se zatím nejvíce využívá přístup, kdy v rámci zakázky dochází i k podpoře dlouhodobě nezaměstnaných či zdravotně handicapovaných osob, příp. jsou jen dílčím způsobem zohledňovány environmentální aspekty.
Díky spolupráci s britskými veřejnými zadavateli však měli zástupci vybraných měst a institucí možnost seznámit se s příklady, kdy se při veřejném zadávání či nakupování klade větší důraz na rozvoj místní ekonomiky, podporu vzdělávání, zvýšení kvalifikace a obecně zaměstnanosti či na podporu místního životního prostředí.
Implementace tohoto přístupu v ČR naráží na některé (nikoli nepřekonatelné) bariéry, které však souvisejí spíše obecněji s kulturou zadávání veřejných zakázek než se samotným principem odpovědného zadávání. Tyto bariéry se postupně daří odstraňovat díky těm, kteří se stali průkopníky a v zadávání veřejných zakázek začali postupně zohledňovat i své širší sociální či environmentální priority. Prvenství Semil je tak následováno již řadou dalších. Nechte se inspirovat také - stojí to za to.
Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.
Více informací na: www.nova-ekonomika.cz.
ZDROJ: NOVÁ EKONOMIKA, O. P. S.
Součástí revitalizace Riegerova náměstí v Semilech byla i rekonstrukce kina Jitřenka (na snímku). To teď nabízí nejen filmové zážitky, ale i služby městské knihovny a příjemné prostředí kavárny.
FOTO: ROMAN FRIES
Lena Mlejnková: Velkým pomocníkem je nám společnost Nová ekonomika, která k OVZ pořádá výměny zkušeností, iniciuje spolupráci a přináší inspiraci ze zahraničí.
FOTO: ARCHIV
