Odstraňování škod v Praze 1 stále pokračuje

Jaké jsou škody na majetku městské části?

Praha 1 jako jediná v hlavním městě měla pojištěný majetek, tudíž uplatňuje u pojišťovny požadavek ve výši zhruba 280 miliónů korun. Tato částka zahrnuje škody, které jsou na stavbách ve vlastnictví městské části. Další ztráty vznikly na veřejné zeleni. Zdevastovány byly park na Kampě, Vojanovy sady, Střelecký ostrov a další menší parčíky.

Kdy se vrátí obyvatelé do svých bytů?

Opravy domů začaly už koncem loňského srpna a počátkem září. Nakoupili jsme asi 600 kondenzačních vysoušečů, které jsme postiženým občanům půjčovali zdarma. Kvůli podzimnímu deštivému počasí bylo vysoušení zdí velice obtížné. Například domy na Malé Straně, která leží ve svahu na skalnatém podloží, vysychají hůř. Staré Město stojí na navážce, Nové Město taktéž. Některé domy bylo nutno rekonstruovat do výše prvních poschodí, protože až tam prosakovala voda. Odstraňování škod, včetně rekonstrukcí rozvodů vody, plynu a podobně, by mělo skončit počátkem léta. Předpokládáme, že v průběhu května a června se lidé budou moci vrátit do svých bytů.

Postiženým rodinám i jednotlivcům jsme zajistili bydlení v náhradních bytech a ubytovnách, včetně nájemníků ze soukromých domů. Museli však uzavřít smlouvy, že se do svých původních bytů vrátí. Jestliže se někteří nechtěli vrátit kvůli obavě z případných příštích povodní, snažili jsme se jim poskytnout trvalou náhradu bydlení. Jejich opravené byty budeme pak přidělovat zájemcům podle pořadníků.

Není narušena statika domů?

Statické posudky objektů se prováděly krátce po povodni. Zaznamenali jsme pouze poruchu domu ve Stárkově ulici, který stojí zčásti na skále, zčásti na bývalých hradbách, takže je tam kaverna. Obáváme se, zda nedojde k nějakému narušení objektů po zimních mrazech. Kontroly statiky probíhají průběžně, zejména ve sklepních částech, které jsou většinou vyklizeny a kde by byla vidět případná prasklina.

Zmínil jste poškození veřejné zeleně. Jsou už všechny parky přístupné veřejnosti?

Povodňové následky na veřejné zeleni byly sice značné, ale podařilo se je v minulých měsících odstranit. Dlouhou dobu se do parku na Kampě nesmělo hlavně kvůli dekontaminaci. Bahno z trávníků bylo odklízeno a nyní je park pro veřejnost otevřen. Pozastavili jsme ovšem jeho komplexní rekonstrukci, kterou jsme plánovali před povodní. V našem letošním rozpočtu na to není ani koruna.

V provozuschopném stavu jsou i Vojanovy sady. Spodní voda tam vymlela starou rudolfovskou štolu, o níž se ani moc nevědělo. Naštěstí záplavy nezasáhly nově rekonstruovanou zadní část parku.

Nejhůř dopadl Střelecký ostrov. Ten byl zaplaven úplně. Jsou tam nánosy písku jako na pláži. Je nutné je postupně odvézt. Finanční náklady na odstranění písku, včetně vyčištění ostrova a stabilizace podemletých stromů, dosáhnou zhruba 3,5 miliónu korun. Střelecký ostrov je proto uzavřen a zatím nevíme, na jak dlouho.

Po stavebních objektech dostaly nejvíce zabrat komunikace. Jaký je současný stav této infrastruktury?

Opravy stále probíhají také například v Klimentské ulici na Novém Městě, kde se propadla telefonní šachta a kanalizace. Možná ještě větší havárie zasáhla komunikaci směrem z Kozího náměstí do Řásnovky na Starém Městě, kde se zbořila stará kanalizační stoka.

Výstavbu nové komunikace, včetně nových přípojek uhradí její vlastník, to znamená hlavní město Praha.

Jak pokračují opravy paláce Žofín, který patří městské části?

Vzniklé škody na stavbě a technologii této kulturní památky byly vyčísleny na zhruba 56 miliónů korun. Voda zaplavila vše do výše asi 160 centimetrů. Do této výšky byly v celém paláci otlučeny omítky. Nové se budou nahazovat v létě. Silný proud vody zatopil a doslova rozmetal technologické zařízení v podzemí a také vybavení restaurace, šaten, sálů atd. Jsou porušeny izolace a podlahy. Musely se vyměnit všechny dveře. Palác funguje v provizóriu. Navíc okolo Slovanského ostrova vznikly kaverny, které je nutné vyplnit. Firma, která garantuje rekonstrukci paláce, zpracovává v současné době studii komplexní ochrany Žofína, včetně vybudování hliníkových povodňových zábran.

Mobilní povodňové zábrany by se měly stavět i na jiných místech Prahy 1?

Ano, ale tato záležitost je v kompetenci hlavního města Prahy. To výstavbu mobilních hrází zadává a financuje. Srpnová povodeň naštěstí vzala argumenty památkářům a různým sdružením proti stavbě mobilního hrazení na Malé Straně. Kdyby byli s tímto projektem souhlasili, nemusela Kampa v loňském srpnu plavat tak, jak plavala. Zábrany, které lemovaly nábřeží podél Národního divadla a Novotného lávky, Starému Městu skutečně pomohly.

Příprava projektu je rozdělena do několika etap. Realizace však nebude jednoduchá. Například se diskutuje o tom, do jaké hloubky je třeba zabudovat ukotvení zábran na Čertovce. Musejí být opravdu hodně pevné, aby odolaly spodní vodě, která je tam stále velmi vysoko. (Výstavba unikátní pohyblivé konstrukce a spodní stavby pro její posun do Čertovky by měla probíhat od října 2003 do září 2004 - pozn. redakce.)

Které chyby by se neměly podle vašeho názoru opakovat v případě další povodně?

Spolupráce s armádou, policií a dalšími složkami integrovaného záchranného systému byla velice dobrá, stejně tak s Magistrátem hlavního města Prahy. Praha vyšla z přípravy na povodeň i z jejího průběhu dobře. Někteří kritizují skutečnost, že metro jezdilo až do poslední chvíle před jeho zatopením. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby bylo zavřeno dříve, evakuace obyvatel by probíhala obtížněji.

Je však otázkou, zda se nedalo předejít mimořádně velkým škodám na majetku občanů. Kdyby se vědělo, že voda zaplaví přízemí domů, byly by ztráty na majetku určitě menší. Lidé mohli odnést věci do vyšších podlaží. Místo toho však stavěli hráze z pytlů s pískem, což bylo někdy až kontraproduktivní. Když se přes ně přelila voda, pak se obtížně dostávala ven.

Městská část vydala v roce 1998 brožuru, která měla informovat její obyvatele o tom, jak by se měli chovat v případě povodně. Budete ji nyní aktualizovat?

Původní brožura byla zpracovaná na stoletou vodu. Rada Městské části Praha 1 již schválila nové vydání, které bude reagovat na poznatky získané z povodně v srpnu roku 2002.

Bude se z hlediska prevence měnit územní plán městské části?

Útvar architekta hl. města Prahy připravuje zadání změny územního plánu. Zatím nevíme, o jaké konkrétní změny půjde. Bojíme se ale, aby to neznamenalo vylidňování v centru města a podél Vltavy.

Lýdia Stoupová