Několikaletý boj proti sprejerům přináší pozitivní výsledky. Lidé, kteří se s tímto jevem utkávají v hl. městě Praze, jsou o tom přesvědčeni.
Praha patří bohužel k městům, která jsou výtvory sprejerů zasažena velmi citelně. Například pohled na domy oknem tramvaje projíždějící frekventovanou trasou z Náměstí Míru přes Ječnou, Karlovo náměstí na Klárov a dále na Pražský hrad je tristní. A není to jen tato trasa. Přesto odborník nad jiné povolaný hovoří o velkém posunu k lepšímu. "Ve srovnání s roky 1998 a 1999 je situace minimálně o řád lepší. Kdo si pamatuje, jak tenkrát vypadalo centrum Prahy, Kampa, Klárov, nemůže nevidět zlepšení."
PhDr. Michail Odarčenko, CSc., vedoucí oddělení poradců primátora hl. m. Prahy, může tato slova pronést bez rozpaků. Dlouhá léta se problémem graffiti zabýval, jako lektor se účastnil nespočtu přednášek, televizních besed, rozsáhlých kampaní. Podílel se rovněž na novele trestního zákona, která v roce 2001 překvalifikovala sprejerství bez ohledu na jeho rozsah z přestupku na trestný čin.
"Tato novela velice pomohla; dnes už není tak velkou výjimkou, že sprejeři odcházejí od soudu s podmíněným nebo i nepodmíněným trestem, i když těchto případů není mnoho. Ale dříve bylo něco takového téměř neznámé," řekl PhDr. Michail Odarčenko. Podle něho ideální by z výchovných důvodů bylo, kdyby se podařilo využívat možnosti udělovat těmto pachatelům alternativní tresty, které by jim ukládaly graffiti odstraňovat. Zatím se tak neděje. Majitelé poškozených domů mají obavy, aby se tím nezpůsobilo víc škody než užitku. Také se všichni s alternativními tresty teprve učí zacházet, takže snad až za čas.
Důležitější je prevence
Dlouholeté zkušenosti již umožňují shrnout její zásadní pravidla. "Odstraňovat, odstraňovat, odstraňovat, to je nejdůležitější," uvádí PhDr. Odarčenko. Myslí se tím pochopitelně odstraňování nápisů, a to ihned, tak rychle, jak je to po jejich vzniku možné. Pokud se to podaří nejpozději do 24 hodin, ztrácí "práce" sprejerů smysl. Ti na svůj návrat k témuž domu s týmž úmyslem rezignují. Technik a metod umožňujících očistu existuje mnoho, stejně jako firem, které se odstraňováním graffiti zabývají. Ovšem odstranit graffiti není problém technický, ale finanční.
Obdobně existuje množství antisprejerových nátěrů (na bázi gelů, vosků aj.) a desítky firem, které je dělají; je třeba jen diferencovat podle druhu stavby. Nově vznikající objekty už s možným vandalstvím ve formě sprejových nástřiků počítají a většinou je opatřují těmito nátěry automaticky. Velkou pomocí se staly i kamerové systémy a osvětlení jako prevence kriminality obecně, tedy i sprejerství.
Na rozdíl od některých starostů a lidí zabývajících se bojem se sprejery považuje Michail Odarčenko vyčleňování některých ploch pro graffiti za užitečné. "Zaplaťbůh za každého jednoho sprejera, který maluje tam, kde to nevadí," řekl. V Praze totiž takové plochy existují; například prostor podjezdu na Těšnově, protihlukové stěny na Strahově, některé venkovní části metra, a sprejeři je také využili. Soudě podle toho, že na tyto malůvky nepřišel jediný negativní ohlas, lze usuzovat, že se lidem líbí nebo jim alespoň nevadí. Navíc je to cesta, jak navázat se sprejery kontakt a nasměrovat je užitečnějším směrem. Těch, kteří nabídky využijí, sice není mnoho, ale existují.
Osvěta a výchova
Prevencí v tom nejvlastnějším slova smyslu se většinou míní osvěta a výchova. V hlavním městě se v letech 2001 a 2002 uskutečnila rozsáhlá mediálně osvětová kampaň Praha v srdci sprejerů, která zahrnovala snad všechny myslitelné prvky boje s graffiti: přednášky, diskuse v televizi, tisku, zřízení samostatné internetové stránky, přednášky v Rudolfinu, výstavu v historických prostorách radniční budovy. Tato výstava se stala inspirací i pro jiná města, např. Náchod. Magistrát ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy rovněž vyrobil videokazetu s tématem graffiti, kterou obdržely všechny základní a střední školy a učiliště. "Graffiti souvisí s kulturou společnosti. Tam, kde lidé nejsou k tomuto jevu lhostejní, je vandalství méně časté. Existují i země, kde něco podobného není "in". Například v USA není nic divného na tom, když se lidé z určité komunity domluví a o víkendu vyrazí, vyzbrojeni potřebným náčiním, společně čistit poškozené domy a předměty," řekl PhDr. Odarčenko.
Ze způsobů prevence je nutné konečně, ale nikoli na posledním místě, jmenovat důsledné zajištění objektů. Zvlášť aktuální je to pro organizace typu dopravních podniků nebo Českých drah. Obě organizace vydávají nemálo peněz na to, aby sprejerům znemožnily nebo alespoň maximálně znesnadnily přístup do svých prostor.
Všechny existující kampaně byly zároveň zaměřeny i druhým směrem, tj. na majitele objektů. Jejich zájem na prevenci proti graffiti je totiž vůbec jednou z nejdůležitějších podmínek úspěchu.
