Odstraňovat předsudky je vždy velice těžké

Richardu Crowsonovi je 65 let. Bydlí v Londýně a je reverendem Anglikánské církve. Prakticky celý svůj život zasvětil práci s menšinovými etniky a boji proti diskriminaci všeho druhu. Od roku 1999 je konzultantem projektu Lidé v naší společnosti a v Pardubicích kvůli tomu trávil pravidelně šest dnů každých šest týdnů.

Jak jste se dostal do Pardubic?

Město se asi před čtyřmi roky obrátilo na britské velvyslanectví v Praze s žádostí, že hledá konzultanta pro řešení romské problematiky. Ambasáda oslovila mě, s městem jsme se vzájemně kontaktovali a ukázalo se, že naší spolupráci nic nebrání. Velkou roli v tom sehrála ochota místních Romů se mnou komunikovat, i když bohužel pouze prostřednictvím tlumočníků. Byl jsem v Čechách poprvé a vůbec jsem neuměl česky. Naštěstí se ukázalo, že to není nepřekonatelný problém.

Máte bohaté zkušenosti s menšinovými etniky ve Velké Británii. V čem se jejich situace liší od situace Romů v ČR?

Největší rozdíl je v tom, že ve Velké Británii vznikají etnické menšiny až v průběhu posledních 60 let, kdežto Romové žijí ve střední a východní Evropě velmi dlouho. Proto jsou tady rasové předsudky hlouběji zakořeněné.

Přesto i u vás mnoho obyvatel negativně vnímá snahu řešit problémy etnických menšin tzv. pozitivní diskriminací, tedy diskriminací většiny menšinou.

To je pravda. Je to velmi citlivá otázka jak u vás, tak u nás. Hodně lidí v Británii si myslí, že zákony upřednostňují menšiny oproti většině. Ovšem tento názor je v podstatě tvrzením, že v zákonech není třeba brát na diskriminaci zřetel, protože vlastně žádná ne-existuje. A to není pravda. Diskriminace je problémem všude na světě. A to nejen rasová, ale i diskriminace tělesně postižených lidí, žen, starší populace, lidí jinak sexuálně orientovaných apod. Práva těchto menšin je třeba zákonem chránit.

Myslíte si, že je možné většinovou veřejnost o tom přesvědčit?

Myslím si, že ano. Vím, že je to dlouhodobý proces, protože odstraňovat předsudky je vždycky velice těžké. Svoji roli při tom nutně hraje způsob a kvalita vzdělávání jak většinové, tak menšinové populace. Velmi důležité rovněž je naučit menšinová etnika lépe a pro majoritní společnost přijatelněji prezentovat vlastní názory, pohled na svět, přání i požadavky. To byl i jeden ze stěžejních úkolů programu Lidé v naší společnosti.

Můžete tento program přiblížit trochu víc?

Cílem programu bylo co nejvíce zlepšit komunikaci mezi městskými orgány a občany a zároveň i mezi obyvateli města navzájem. Za nejdůležitější považuji dva úkoly. Zaprvé, podpořit rovnost příležitostí pro všechny občany a zadruhé, posílit romskou komunitu a naučit ji vyjadřovat své požadavky způsobem, kterému město rozumí.

Program měl čtyři cílové skupiny: úředníky magistrátu, městské strážníky, učitele a romskou komunitu. Jeho součástí byly workshopy, jimiž prošlo přes 500 osob, výměnný pobyt pardubických a britských městských strážníků, stáž pro pardubické Romy ve Velké Británii, multikulturní festival v Pardubicích, informační kampaně, kulaté stoly a další akce.

Jaké jsou další výsledky programu?

Za jednu z nejpozitivnějších věcí považuji, že radnice přijala Etický kodex výkonu veřejné správy ve městě Pardubice, v němž mimo jiné jasně vymezuje, co je přímá i nepřímá diskriminace a stanovuje, jak s tímto jevem nakládat. Úspěchem je i to, že mladí Romové dokázali založit své občanské sdružení Darjav a zpracovat projekt, na který získali peníze z veřejného grantu. To je přesně ten způsob komunikace a práce, který odpovídá našim představám - něco vymyslet a prosadit.

Některé cíle programu jsou dlouhodobé. Třeba vnímání Romů většinovou společností není možné změnit ze dne na den. Ale semínka jsme zaseli a našli jsme i způsob, jak o ně pečovat, aby vzrostla a nakonec přinesla plody. Nemusí to být jenom v Pardubicích. Výstupem programu bude manuál s jeho popisem, s našimi zkušenostmi i praktickými výsledky a s popisem metod, jak dosáhnout stanovených cílů. Tohoto manuálu a myšlenek programu Lidé v naší společnosti pak mohou pro svoji činnost využít i jiná města či obce v ČR.

Pro Pardubice však bude mít i jinou výhodu. ČR vstupuje v květnu do EU a poté začnou i tady platit silné zákony proti diskriminaci menšin všeho druhu. Myslím si, že díky programu Lidé v naší společnosti si vaši občané budou lépe uvědomovat myšlenkovou podstatu a praktické dopady těchto zákonů.

Program v únoru skončil, skončí i vaše činnost v Pardubicích?

Pokoušeli jsme se ve Velké Británii prosadit nový projekt a získat na něj prostředky z příslušných státních fondů. Bohužel jsme z různých důvodů neuspěli. Osobně však v Pardubicích rozhodně nekončím. Získal jsem k městu i ke zdejším lidem vřelý vztah a budu se sem určitě stále vracet.

Mezinárodní program

V Pardubicích žije kolem 1200 Romů. Již počátkem 90. let minulého století ustavila městská rada komisi pro romskou problematiku, která od roku 2003 pracuje jako komise pro záležitosti menšin. Díky zahraničním investorům ve městě žijí také poměrně silné menšiny čínské, japonské aj. Otevřenost vůči romské problematice a ochota ji řešit vedly k tomu, že se Pardubice spolu s Brnem staly jedinými městy ČR, v nichž se uskutečnil mezinárodní program RrAJE (Roma Rights and Access to Justice in Europe), který financovala britská vláda. V Pardubicích je projekt známý pod názvem Lidé v naší společnosti.