Proč je třeba zavádět novou strukturu, když již dnes obce velmi dobře spolupracují v rámci dobrovolných svazků obcí?V současné době nejsou vytvořeny pro venkovské obce dostatečné ekonomické a právní podmínky pro vlastní rozvoj. Stále se nedaří zvrátit negativní vývoj rozhodujících sociálních,...
Proč je třeba zavádět novou strukturu, když již dnes obce velmi dobře spolupracují v rámci dobrovolných svazků obcí?
V současné době nejsou vytvořeny pro venkovské obce dostatečné ekonomické a právní podmínky pro vlastní rozvoj. Stále se nedaří zvrátit negativní vývoj rozhodujících sociálních, demografických a ekonomických faktorů venkovských obcí. Dobrovolné svazky obcí, které jsou nejčetnější formou spolupráce mezi obcemi, nemohou zajistit zásadní kvalitativní posun v oblasti výkonu a rozvoje veřejné správy v rozsahu, který občané těchto obcí oprávněně požadují. Nelze se plně ztotožnit s názorem, že všechny dobrovolné svazky obcí fungují na stejně vysoké úrovni. Z celkového počtu registrovaných dobrovolných svazků obcí jen malý počet umožňuje kvalitní spolupráci obcí v širokém spektru činností veřejné správy.
Představitelé obcí požadují za dostatečné navýšit finanční prostředky prostřednictvím změny rozpočtového určení daní (pak by nebylo podle nich nutné zavádět nový způsob meziobecní spolupráce).
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů spadá do kompetence Ministerstva financí. Současný systém rozdělování finančních prostředků v rámci rozpočtového určení daní nepovažuje Ministerstvo vnitra za optimální, protože jsou prostřednictvím stanovených koeficientů výrazně zvýhodňovány větší obce.
Prosté navýšení finančních prostředků nepovažujeme za řešení, které by přineslo požadovaný přínos. Je také nezbytné vytvořit mezobecní institut, který zajistí efektivní využití svěřených finančních prostředků požadovaným směrem. V současných ekonomických podmínkách nelze uvažovat o tom, že by bylo možné saturovat na stejnou úroveň všech 6243 obcí. Nejmenší obec má 20 obyvatel a 58 % obcí má méně než 500 obyvatel, ale žije v nich pouze 8 % obyvatel České republiky. Sídelní struktura naší země je charakterizována velkou roztříštěností (velký počet malých obcí), na kterou měl do jisté míry vliv také historický vývoj (v letech 1948 až 1989 neexistovalo na našem území obecní zřízení; po roce 1989 došlo k obnovení obecního zřízení a k výraznému nárůstu počtu obcí). Podpora plynoucí z nového institutu meziobecní spolupráce, ve smyslu vyrovnání finančního deficitu malých obcí a rozšíření přístupu ke službám i pro občany těchto obcí, je zaměřena zejména na venkovské obce do 1500 obyvatel, ve kterých žije celkem 23 % obyvatel České republiky.
Představitelé malých obcí považují za problematické určení vlastního sídla a úřadu společenství obcí.
Vlastní vznik společenství obcí je založen na principu dobrovolnosti. Vlastní rozhodnutí využít tuto formu spolupráce je založeno na dohodě a nalezení kompromisu ze strany potenciálních členů společenství obcí. Nedohodnou-li se a nenajdou-li dotčené obce kompromis v základních věcech, jež jsou nezbytné pro vlastní vznik, nemůže společenství obcí nikdy vzniknout.
Představitelé malých obcí požadují snížení administrativní zátěže zejména v rámci výkonu přenesené působnosti.
Návrh reaguje i na oprávněně kritizovanou skutečnost, že mnoho povinností, které musí zaměstnanci obecních úřadů řešit, se u malých obcí vyskytuje jen zřídka, některé jen zcela výjimečně. Obec je přesto povinna je kvalitně zajistit (ať už jde o povinnosti vůči občanům v rámci samosprávy, nebo o součást výkonu státní správy na území obce). Malé obci se pro takové případy nevyplatí zaměstnávat odborníky na podobné otázky. Navíc by jejich kvalifikaci malá obec nemohla dále využít. Pokud by takový odborník pracoval pro více obcí, jeho práce by byla efektivní a správa jednotlivých obcí by získala na kvalitě. Pracovníci obecních úřadů v malých obcích (v těch nejmenších jen samotní, často neuvolnění starostové), kteří v každém případě musí být schopni řešit rozmanité záležitosti, by se pak mohli soustředit na běžné záležitosti života obcí. Ubylo by situací, kdy musí věnovat mnoho času podrobnému studování řady odborných materiálů kvůli vyřešení jedné zcela neobvyklé záležitosti. K takto získaným informacím se pak již vícekrát nevrátí, protože již řeší zcela jiné problémy.
Připravil Úsek veřejné správy MV ČR
Z důvodů pro vznik SO
Vývoj rozhodujících sociálně - ekonomických faktorů venkovských obcí (za ně jsou považovány obce do 1500 obyvatel) je dlouhodobě nepříznivý a snižuje kvalitu života jejich obyvatel a též využití přírodně - ekonomického a lidského potenciálu spravovaného území, což přináší národohospodářské ztráty. ... Je však řada kladů, které mohou malé obce svým obyvatelům nabídnout a využít je ve svůj prospěch, a důvodů, pro které je v celospolečenském zájmu vytvořenou sídelní strukturu zachovat. Je to např. velmi ceněné a kvalitní životní prostředí, klid a bezpečnost, dobré mezilidské vztahy a v neposlední řadě i vyvážená péče o venkovský prostor.
(z návrhu věcného záměru novely zákona o obcích /nová forma meziobecní spolupráce)
