Osoblažsko je jasným důkazem toho, jak během posledních 73 let různých režimů státní politika dokázala ekonomicky a kulturně po staletí vyspělou oblast změnit na chudý region, směřující k absolutní socioekonomické devastaci. Životní podmínky na venkově stát teď opět zhoršuje. Ruší se pobočky pošt,...
Osoblažsko je jasným důkazem toho, jak během posledních 73 let různých režimů státní politika dokázala ekonomicky a kulturně po staletí vyspělou oblast změnit na chudý region, směřující k absolutní socioekonomické devastaci. Životní podmínky na venkově stát teď opět zhoršuje. Ruší se pobočky pošt, pracoviště úřadů práce, kontaktní místa sociální péče, omezuje se činnost policie.
Je nutné ukázat na viníka, aby si uvědomil svou zodpovědnost a neschovával se za kroky předešlých vlád a režimů. Vždy šlo o zásahy státu, nikoliv místních samospráv: 1938 Mnichov, 1945 válkou zničené budovy, 1946 odsun původního obyvatelstva, 1947-1989 umělé dosídlování, umělé hospodaření státních statků, 1990-2011 nezájem státu o osudy tisíců lidí po zrušení státních statků a o celkovou situaci venkova.
A řešení? Stačí se poučit tam, kde obdobné problémy úspěšně zvládli (Německo, Francie, Velká Británie, Norsko, Finsko). Ihned tedy důkladně zanalyzujme zmiňované období 70 let - ale hlavně posledních 20 let nicnedělání pro venkov.
K jednotlivým etapám historie je nutno přiřadit i jejich dopady na současnost. Například výstavba panelových domů pro zaměstnance statků vyústila v nynější likvidaci venkovského charakteru sídel a identity jejich obyvatelstva. Do dnešní vysoké nezaměstnanosti v těchto regionech se zase promítla privatizace státních statků v 90. letech. Ty se totiž dostaly do rukou dotovaných zemědělských průmyslníků, kteří nechtěli - a ani neměli důvod zhodnocovat svou produkci dalším zpracováním pro potravinářský, textilní či stavební průmysl.
Po této analýze, která je již vícekrát obsažena i v různých strategických plánech, musí následovat podrobný návrh opatření, ale hlavně zákonů, které účelně ovlivní jak ekonomickou situaci venkova, tak jeho sociální a kulturní úroveň. Je tedy nutné, aby vláda konečně zpracovala a legislativně prosadila strategii venkovské politiky státu, v níž budou obsaženy:
1. Změny v rozpočtovém určení daní.
2. Pobídkové mechanismy, daňové úlevy pro firmy a investory v těchto oblastech.
3. Pravidla pro vytváření společensky účelných pracovních míst úřadů práce zohledňující specifika těchto regionů.
4. V rozpočtech krajů vyčlenit minimálně na 20 let prostředky do programů udržitelnosti odlehlých regionů.
5. Převést bezúplatně nevyužívaný státní majetek, který může v obcích sloužit rozvoji, do vlastnictví obcí.
6. Dotace do zemědělství legislativně podmínit zřizováním pracovních příležitostí atd.
Máme před sebou vizi. Prosadit její realizaci je však mnohem složitější, když chybí politická vůle.
VÁCLAV KALDA
bývalý starosta Osoblahy, iniciátor Osoblažské výzvy (viz www.osoblaha.cz)
Václav Kalda
FOTO: ARCHIV
