Když se v roce 1990 obnovily samosprávné funkce obcí (zák. č. 367(1990 Sb.), rozdělila se pravomoc obcí ukládat sankce za porušení povinností stanovených předpisy správního práva, tedy ve správním trestání 1) do dvou skupin. V samostatné působnosti mohly obce postihovat právnické osoby za porušení...
Když se v roce 1990 obnovily samosprávné funkce obcí (zák. č. 367(1990 Sb.), rozdělila se pravomoc obcí ukládat sankce za porušení povinností stanovených předpisy správního práva, tedy ve správním trestání 1) do dvou skupin.
V samostatné působnosti mohly obce postihovat právnické osoby za porušení povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc v souvislosti s mimořádnými událostmi a dále ukládat sankce za porušení čistoty, pořádku, porušování obecně závazných vyhlášek apod. právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám za tzv. smíšené správní delikty2);
V přenesené působnosti obce projednávaly přestupky3) a některé jiné správní delikty.
Tento stav zůstal zachován mutatis mutandis i v platném obecním zřízení (zák. č. 128/2000 Sb.) a to i po "velké novele" (zák. č. 313(2002 Sb.).
Správní Delikty a sankce
V samostatné působnosti projednávají podle § 58 obecního zřízení obce delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob4), které odmítnou strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis, úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryjí tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství či neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem. Dále je může obec postihnout za to, že neudržují čistotu a pořádek na pozemku, jenž užívají nebo vlastní, tak, že naruší vzhled obce, znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo a konečně pokud poruší povinnost stanovenou právním předpisem obce. Horní hranice pokut je stanovena od 10 tisíc do 200 tisíc Kč.
Platí zásada, že pokutu nelze uložit, jestliže zákon stanoví za porušení uvedených povinností vyšší sankci (§ 59 odst. 2 zákona). Touto, ne zcela šťastnou formulací, chtěl zákonodárce vyjádřit, že bude-li naplněna skutková podstata jiného smíšeného správního deliktu přísněji postižitelného, nemůže dojít k spáchání deliktu podle zákona o obcích.5)
Smíšený delikt podle zákona o obcích lze projednat v subjektivní lhůtě jednoho a objektivní lhůtě dvou let. Do běhu těchto lhůt se nezapočítává doba, po níž se pro tentýž skutek vedlo trestní nebo přestupkové řízení podle zvláštního zákona. Funkčně příslušnou k projednávání těchto deliktů je rada obce, která však může tuto působnost v celém rozsahu nebo zčásti svěřit obecnímu úřadu. Výnos pokut uložených obcí je ve smyslu § 147 odst. 3 zákona příjmem obce. Na řízení se vztahuje správní řád a o odvolání rozhoduje krajský úřad, který však nemůže rozhodnutí změnit, ale pouze zrušit, případně zrušit a vrátit k novému projednání.6)
V samostatné působnosti projednávají obce též tzv. jiné správní delikty fyzických osob podle § 15 zák. č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění pozdějších předpisů, jehož skutková podstata tkví v tom, že občan obce podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo podpisovou listinu podepíše ten, kdo není oprávněným občanem. Příslušná k jeho projednání je rada obce, která může uložit pokutu do 1000 Kč. Na rozhodování o uložení pokuty se vztahuje správní řád.
V přenesené působnosti jsou příslušné k projednávání přestupků obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí7) (§ 52 písm. a zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů).
V zásadě mohou obecní úřady všech obcí projednávat přestupky stanovené v § 53 odst. 1 zákona o přestupcích, tj. přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě8), přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, s výjimkou těch, které byly spáchány porušením právních předpisů o provozu na pozemních komunikacích a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a lázeňských míst. Co se týče obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, náleží jim projednávat přestupky ve věcech, které spravují,9) jakož i ostatní přestupky, nejsou-li k jejich projednání příslušné jiné správní orgány.
Speciální režim platí pro hlavní město Prahu, kde je obecná působnost obcí projednávat přestupky svěřena městským částem. Těm ovšem přísluší, pokud se týče přestupků proti pořádku ve státní správě, projednávat jen přestupky ve věcech, které jsou jim svěřeny. Působnost náležející obecním úřadům obcí s rozšířenou působnosti patří úřadům městských částí, které jsou vymezené Statutem hlavního města Prahy.
Projednávání přestupků
Projednáváním přestupků může starosta obce pověřit, po projednání s ředitelem krajského úřadu, komisi rady obce. Starosta též může zřídit komisi pro projednávání přestupků, jakožto zvláštní orgán. V obou případech je komise tříčlenná a v jejím čele musí být osoba buď s vysokoškolským právnickým vzděláním nebo odbornou způsobilosti ve smyslu zák. č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a prováděcích předpisů k němu.
Místně je příslušný obecní úřad, resp. obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán (§ 55 zákona o přestupcích)10).
Vedle normálního, nezkráceného řízení, mohou příslušné orgány obce pojednávat přestupky též v blokovém řízení. Zvláště je třeba zmínit oprávnění obecní policie, která je ve smyslu § 1 zák. č. 553/1991 Sb., o obecní policii orgánem obce.11) Obecní policii náleží pouze v blokovém řízení projednávat jednak přestupky, jejichž projednávání je v působnosti obce, jednak další přestupky uvedené v § 86 písm.d) zákona o přestupcích.
Kromě přestupků mohou zvláštní zákony svěřit obcím, resp. příslušným orgánům obcí projednávání i jiných správních deliktů. V úvahu přicházejí především smíšené správní delikty, resp. delikty právnických osob (nejrozsáhlejší působnost mají v tomto směru obecní úřady obcí s rozšířenou působností), dále tzv. jiné správní delikty fyzických osob (např. podle zák. č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách) a pořádkové delikty zejména podle § 60 zákona o přestupcích a § 45 správního řádu. Funkční příslušnost k projednávání deliktů stanoví zvláštní zákon a pokud tomu tak není, je příslušný obecní úřad. Při projednávání těchto deliktů platí ustanovení správního řádu, nestanoví-li zvláštní zákony jinak. Místní příslušnost se ve smyslu § 7 správního řádu řídí místem, kde byl delikt spáchán.
Výkon přenesené působnosti obcí, tedy včetně správního trestání, může být modifikován, jednak veřejnoprávní smlouvou, jednak nezávisle na vůli obce, rozhodnutím.
Veřejnoprávní smlouvy
Podle § 63 obecního zřízení mohou obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost, účastníka této veřejnoprávní smlouvy. Předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být přenesená působnost, která je na základě zákona svěřena orgánům jen některých obcí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu krajského úřadu. Delegována takto může být celá přenesená působnost nebo jen její části, konkrétně tedy např. celá přestupková agenda nebo pouze určitý okruh přestupků.
Pokud by obecní úřad neplnil povinnost v přenesené působnosti, rozhodne krajský úřad, že ji pro ni bude zcela nebo z části vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Současně s tím rozhodne o převodu příspěvku na výkon přenesené působnosti. Na toto rozhodnutí, které je vydáváno v přenesené působnosti se nevztahuje správní řád.
Obdobně mohou obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost, uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž bude obecní úřad jedné z těchto obcí vykonávat přenesenou působnost nebo její část pro obecní úřad jiné obce s rozšířenou působností, která je účastníkem veřejnoprávní smlouvy. Takovou smlouvu mohou uzavřít pouze obce ve správním obvodu jednoho krajského úřadu a k jejímu uzavření je třeba souhlasu Ministerstva vnitra ČR (MV ČR), které jej vydává po projednání s věcně příslušným ministerstvem, resp. jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem.
Jestliže obecní úřad obce s rozšířenou působností neplní povinnost v přenesené působnosti, rozhodne MV ČR po projednání s věcně příslušným ministerstvem (jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem), že pro něj bude celou nebo část přenesené působnosti vykonávat jiný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
MV ČR může také na návrh obce s pověřeným obecním úřadem, po doporučení krajského úřadu a projednání s příslušnou obcí s rozšířenou působností rozhodnout o delegování určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úřadem. Delegování se tedy může vždy týkat pouze části agendy (pojmově např. všech smíšených správních deliktů). Žádost je třeba podat nejpozději do 15. ledna kalendářního roku. Rozhodnutí Ministerstva vnitra může nabýt právní moci jen k 1. lednu kalendářního roku.12)
V souvislosti s chystanou reformou správního trestání má dojít k zásahům i v úpravě příslušnosti obcí v oblasti správního trestání. Navrhuje se, aby byl věcně příslušným v prvém stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. To by mělo nepochybně přispět ke zvýšení kvality rozhodování. Předpokládá se dále zrušení pravomocí obcí projednávat správní delikty v samostatné působnosti.
Poznámky
1) Název této pravomoci není sjednocen a ustálen. Někteří autoři hovoří o správním trestání, další o trestním právu správním, jiní o správním právu trestním a objevují se i další pojmy (viz např. J. Pošvář: Nástin správního práva trestního II., Brno 1946; H. Prášková: Správní trestání, D. Hendrych a kolektiv: Správní právo. Obecná část, Praha 2001, str. 131 a násl.; V. Mikule: Poznámky k českému trestnímu právu správnímu, Pocta prof. JUDr. Otovi Novotnému k 70. narozeninám, Praha 1998, str. 57 - 58).
2) Více méně shodnou dikci obsahovaly též moravský obecní řád (zák. č. 4/1864 z. z., § 57) a slezský obecní řád (zák. č. 17/1863 z. z., § 57). V cit. zák. se používala dikce výkon trestního práva.
3) Viz např.. M. Kopecký: Právní postavení obcí. Základy obecního práva, Praha 1998, str. 209-212.
4) Podle původního znění projednávaly obce některé z těchto jednání též jako tzv. jiný správní delikt fyzické osoby. Zák. č. 313/2000 Sb. bylo toto ustanovení zrušeno a uvedená jednání fyzických osob se stala přestupky podle § 47b zákona o přestupcích.
5) S Kadečka: Právo obcí a krajů v České republice, Praha 2003, str. 238; Z. Koudelka: Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003, str. 35.
6) K. Svoboda: Zákon o obcích /obecní zřízení/, K. Svoboda, J. Grospič, J. Vedral, L. Kužvart: Zákony o územní samosprávě, Praha 2003, str. 32.
7) Viz § 106 a § 122 odst. 2, resp. § 103 odst. 4 písm. c/ obecního zřízení.
8) Jak upozorňuje Z. Koudelka, není rozhodné, byla-li v obci vydána obecně závazná vyhláška týkající se veřejného pořádku, protože skutková podstata přestupků proti veřejnému pořádku je zakotvena v § 47 odst. 1 zákona o přestupcích /Z. Koudelka: Realizace vyhlášek a sankce za jejich porušování, Právní rádce 3/2000, str. 25/.
9) Např. zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péče ve znění pozdějších předpisů nebo zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
10) J. Černý, E. Horzinková, H. Kučerová: Přestupkové řízení, Praha 2003, str. 42-43.
11) Je ovšem třeba připomenout, že ve výčtu orgánů obce v § 5 obecního zřízení obecní policie obsažena není (viz P. Mates: Co je obecní policie, Právní zpravodaj 12/2002).
12) J. Černý, E. Horzinková, H. Kučerová, cit. práce, str. 38 - 40. Také v obou posléze uvedených případech platí, že na toto rozhodnutí se nevztahuje správní řád a současně s rozhodnutím o odnětí, resp. delegaci výkonu působnosti bude rozhodnuto o přenesení příspěvku na její výkon.
Vysoká škola ekonomická Praha
