Vnější tvář mnoha našich velkých měst i menších obcí doslova hyzdí opuštěné a chátrající tovární objekty. Nově příchozí investoři dávají přednost výstavbě v zainvestované průmyslové zóně, tedy "na zelené louce". Rýsují se však i způsoby, jak využít průmyslové objekty, které již svému původnímu...
Vnější tvář mnoha našich velkých měst i menších obcí doslova hyzdí opuštěné a chátrající tovární objekty. Nově příchozí investoři dávají přednost výstavbě v zainvestované průmyslové zóně, tedy "na zelené louce". Rýsují se však i způsoby, jak využít průmyslové objekty, které již svému původnímu účelu stěží kdy budou sloužit. O zkušenosti s řešením dané problematiky se s námi podělil RNDr. Vladimír Ježek, pracovník Magistrátu města Pardubice.
V zájmu uchování svého hospodářského potenciálu se Pardubice stejně jako mnohá jiná města nejdříve vydaly cestou budování průmyslové zóny. Stál jste u jejího počátku. Jak jste ve městě spokojení s jejím využitím?
Je pravda, že město Pardubice se jako jedno z prvních v republice pustilo do nejednoduchého způsobu lákání investorů na své území vybudováním celistvé plochy v požadovaném stavu. Na začátku to vyžadovalo především kladné stanovisko zastupitelstva na profinancování výkupu pozemků a později jejich vybavení technickou infrastrukturou. Pro zajímavost mohu dodat, že pokud by tehdy platila současná pravidla přerozdělování daní mezi jednotlivé municipality, bylo by rozhodování určitě mnohem těžší. Vše naštěstí dobře dopadlo, i když popis všech dalších nutných kroků by vydal na samostatný článek. Nyní již máme jednoho velkého investora, který v této průmyslové zóně vyrábí (Matsushita Communication Industrial Czech), dva další, kteří začnou stavět v nejbližší době (Toyoda Koki Automotive Czech Republic, RONAL CR) a pro čtvrtého v současné době rezervujeme pozemky (Kayaba Industry). Jednáme samozřejmě i s dalšími.
Jakým způsobem se vám vracejí vynaložené prostředky?
Lze říci, že pozemky v zóně prodáváme minimálně za cenu vložených nákladů a v současné době ji už dokonce výrazně překračujeme. Ale nejde jen o peníze. Nikoliv náhodou má pardubický region, v porovnání s ostatními, nízkou míru nezaměstnanosti, zahraniční investoři sem přinášejí další kupní sílu, dobré pracovní návyky, využívají místní firmy, přispívají sponzorsky na některé zdejší aktivity. Velmi cenným vkladem pro rozhodování dalších zájemců je signál že zde nebudou se svou investicí průkopníky a že ti současní odsud neodcházejí.
Zároveň se však podařilo do areálu bývalého elektrotechnického podniku - Tesly - získat dalšího významného investora. Jaké s ním máte zkušenosti?
Je třeba říct, že šlo především o vztah soukromých subjektů. Areál bývalé Tesly nepatřil městu. Ale pochopitelně jsme se celé transakce účastnili a vstupujícímu investorovi, firmě FOXCONN CZ, v mnohém pomohli. Působili jsme v mnoha činnostech v roli zprostředkovatele. Také z této investice máme radost, vždyť jde o největšího producenta počítačů v Evropě, který zde má dokonce plány s dalším rozšířením výroby. Navíc, velmi reálně se jeví možnost využití areálu v Kyjevské ulici, který tento investor také vlastní, pro potřeby zdejší nemocnice. To by rozvoji tohoto zdravotnického zařízení velmi pomohlo. Ostatně, není žádným tajemstvím, že by využití všech bývalých areálů Tesly Pardubice jedním výrobcem bylo velmi obtížné.
Nyní k tak aktuální problematice opuštěných továrních objektů. V Pardubicích leží zejména v areálu někdejších Východočeských chemických závodů (VCHZ). Domníváte, že je řešením nabízet je jako průmyslové zóny?
Naprosto souhlasím s tím, že tyto staré areály (v angličtině se někdy používá termín brownfields na rozdíl od stavby na zelené louce - greenfields) většinou teprve čekají na efektivní řešení. Investoři rádi staví nové areály, kde jsou vyjasněné majetkové vztahy, neexistují staré ekologické zátěže a kde mohou stoprocentně realizovat své představy, na které jsou ze svých ostatních lokalit zvyklí.
To všechno je naopak problémem u starých areálů. Proto je nelze nabízet stejným způsobem jako průmyslové zóny. Přesto si myslím, že jako stát s omezeným prostorem, a totéž se týká každého města, se jim musíme věnovat. Mimochodem, v Pardubicích nejde pouze o část území bývalých VCHZ, ale také o některé areály v Černé za Bory, o objekty bývalých TMS, Fáblovku, bývalá kasárna na Hůrkách atd. Troufám si říci, že takovéto "hříchy minulosti" existují v téměř každém českém městě.
Mají zájem na řešení stávající situace i odpovídající instituce, např. CzechInvest?
Ano, CzechInvest na tuto problematiku vypisuje speciální program Regenerace průmyslových zón, jehož cílem je využití stávajících zanedbaných průmyslových území pro nové investiční záměry. Doposud je problémem příliš velká plocha jednoho areálu pro možnost přiznání dotace. Pokud vím, připravuje se změkčení této podmínky z deseti hektarů na pět, a to už bude mnohem více odpovídat reálným potřebám. Potřebné informace předáme potenciálním místním uživatelům tohoto programu.
Kromě toho se podle mých informací připravuje mezinárodní výzkumný projekt, který má za cíl pomoci našim samosprávám v orientaci a návrzích na řešení právě takovýchto nevyužitých starých průmyslových areálů. Projekt by měl být spolufinancován z fondů Evropské unie a budeme jej samozřejmě sledovat.
Mají se také připravovat legislativní kroky k větší podpoře regenerace stávajících zastavěných území oproti stavbám na zelené louce.
Jaké konkrétní výhledy dáváte Pardubicím, zvláště když se ví, že v některých našich městech se přes jejich veškerou snahu nedaří bývalé tovární objekty oživit nebo nahradit jinou velice atraktivní zástavbou, jak se podařilo v Praze v souvislosti s výstavbou multifunkční arény?
Je třeba připomenout, že na rozdíl od situace s územím kompletně vlastněným městem jsou naše možnosti v případě brownfields limitovány. Ale snažíme se tyto areály ve spolupráci s jejich vlastníky, s realitními kancelářemi a v některých případech i prostřednictvím CzechInvestu nabízet potenciálním zájemcům. Zařazujeme je do svých prezentací na veletrzích a dalších akcích podobného charakteru a samozřejmě nabízíme doprovodné služby jako v případě investorů již ve městě etablovaných. Z hlediska územního plánu podporujeme nové plochy především v návaznosti na stávajících kapacity a snažíme se některé aktivity vymístit z centra města.
I když je to běh na dlouhou trať, což ostatně platilo i v případě výstavby městské průmyslové zóny, jsem přesvědčen, že se vyplatí ho podstoupit.
Miloš Charbuský
