Skutečně nelze poskytoval veřejné služby ve kvalitě a za cenu, která by byla konkurenceschopná? Je možné tyto veřejné služby provozovat dokonce bez značného objemu finančních prostředků v rámci různých příspěvků z veřejných rozpočtů? Jaká je skutečná cena poskytovaných služeb? Není vhodnější tyto služby nakupovat? Existuje vhodné řešení?
Každý z nás se setkává s různými službami poskytovanými veřejnou správou. Jesle, mateřské a základní školy, divadla, kina, knihovny, sportovní zařízení, zdravotnická zařízení, dětská hřiště, svoz odpadu, úklid veřejných prostor, správa majetku, lesní hospodářství, informační střediska, doprava atd. Služby, které bereme jako samozřejmost. Na druhou stranu radnice jsou téměř neustále atakovány různými projevy nespokojenosti s tím, jaké a jak jsou tyto služby poskytovány.
NAPŘED HLEDEJME ODPOVĚDI NA ZÁKLADNÍ OTÁZKY
Diskuse, zda zvýšit jízdné ve veřejné dopravě nebo zda ji zefektivnit, zda dotovat informační středisko nebo zpoplatnit poskytované služby, zda spravovat městské byty a nakolik...? To je sada otázek které mají společný základ, a to:
Kolik nás vlastně služby stojí?
Kolik chceme, aby nás služby stály?
Jaká bude cena pro zákazníka?
Je požadavek o příspěvek/dotaci adekvátní?
Je možné příspěvky a dotace do těchto organizací snížit?
Odpovědi na tyto otázky existují a není složité je nalézt. Pro jejich zodpovězení je však klíčové analyzovat nejenom náklady zřizovaných/zakládaných organizací, ale zamyslet se nad tím, jaký rozsah služeb (objem a kvalitu) je požadován od jejich zřizovatele/zakladatele, potažmo od občanů či podnikatelů v příslušném regionu.
JEDNO MĚSTO A JEDNY TECHNICKÉ SLUŽBY...
Podíváme-li se na náš konkrétní příklad (viz únorové vydání Moderní obce, str. 38 - první díl našeho seriálu, v němž se poukazuje na Technické služby /TS/ v jednom malém městě na Vysočině), byla na počátku následující situace:
Vedení Technických služeb s vedením města nedostatečně komunikovalo, nejintenzivnější diskuse přitom probíhaly pouze jedenkrát v roce, a to při tvorbě a schvalování rozpočtu TS, respektive při stanovování příspěvku města na provoz a investice této organizace.
Město nemělo k dispozici kvalifikované informace o výkonech TS a jejich ekonomických výsledcích.
Velice často se ze strany TS projevovala neochota podílet se na řešení operativních potřeb města.
Nebyly stanoveny ceny ani objem a kvalita služeb, které TS v průběhu roku budou pro město zajišťovat.
TS nevyvíjely žádné aktivity v oblasti vyhledávání dalších zákazníků, u nichž by dokázaly uplatnit volné kapacity.
Mezi městem a Technickými službami bylo patrné velmi silné napětí a tato situace pozitivně nepřispívala ani ke spokojenosti občanů.
ŠEST KLÍČOVÝCH BODŮ
Ukázalo se, že pro zlepšení úrovně služeb zabezpečovaných Technickými službami ve městě, bylo třeba změnit rovněž zadání a chování zřizovatele, a to následujícím způsobem:
Město ukončilo spolupráci se stávajícím ředitelem Technických služeb a nahradilo ho interim manažerem (IM, "dočasný manažer specialista"), který byl vybrán proto, aby provedl plánované změny a následně připra- vil a zapracoval na pozici ředitele nového člověka.
Město zadalo interim manažerovi zpracovat kalkulaci nákladů na jednotlivé služby zajišťované Technickými službami a na jejich základě schválilo ceny pro rok 2008.
V rámci kalkulace cen byly stanoveny i základní parametry kvality služeb.
Interim manažer se účastní pondělních porad vedení města, čímž se jednak podstatně zlepšila komunikace mezi oběma stranami, jednak TS dokázaly pružně reagovat na každodenní operativní potřeby města.
Město dostává pravidelný měsíční report (zprávu) o realizovaných klíčových změnách a výsledcích hospodaření TS za uplynulý měsíc a plán opatření na měsíc následující.
Interim manažer (následně i ředitel TS) má městem stanoveny jasné cíle a úkoly na příslušné období a na jejich splnění má navázánu odměnu.
NENÍ PROBLÉM PRAVIDLA VYTVOŘIT, ALE PAK JE DODRŽOVAT
Uvedených šest bodů nastavilo jasná pravidla pro spolupráci zřizovatele a zřizované organizace. Nebylo až tak těžké je vytvořit. Ale určitě nebylo jednoduché je prosadit a dodržovat, a to zejména ze strany města. Díky energii a manažerskému přístupu starostky se to podařilo a hned v prvních týdnech realizace projektu změn bylo cítit zřetelné uvolnění napětí, které se přeneslo i dovnitř Technických služeb.
Jaké změny nastaly ve vnitřním řízení Technických služeb, se dozvíte příště.
PETR VÁŇA
Senior Consultant M.C.TRITON, s. r. o.
