Organizační složka obce Stali jsme se jako bývalá rozpočtová organizace organizační složkou obce. Není mi však zřejmé, jaké je naše postavení? ODPOVĚĎ: V poslední době se množí dotazy k problematice postavení organizační složky obce, a to zejména v souvislosti se zněním § 41 zákona č. 250/2000 Sb....
Organizační složka obce
Stali jsme se jako bývalá rozpočtová organizace organizační složkou obce. Není mi však zřejmé, jaké je naše postavení?
ODPOVĚĎ: V poslední době se množí dotazy k problematice postavení organizační složky obce, a to zejména v souvislosti se zněním § 41 zákona č. 250/2000 Sb. Zákon v této pasáži totiž umožnil, aby se obec do 30. 6. 2001 rozhodla, zda zřídí příspěvkovou organizaci místo dosavadní organizační složky (která byla do 31. 12. 2000 rozpočtovou organizací), či zda vydá zřizovací listinu organizační složky obce.
Ovšem § 41 neumožňuje, aby se dosavadní zálohově financovaná činnost (tzv. zálohová organizace) ze zákona přeměnila na organizační složku obce. Pokud je (bývalá) zálohově financovaná činnost obce takové povahy, že vyžaduje jistou samostatnost, může obec kdykoliv rozhodnout o zřízení organizační složky.
Příslušné Opatření Ministerstva financí (kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro územní samosprávné celky) publikované ve Finančním zpravodaji č. 11/2000 neobsahuje tuto možnost formulovanou tak, jak tomu bylo ve zrušené účtové osnově a postupech účtování. Domnívám se, že tyto (zálohově financované) činnosti může účetní jednotka (obec, resp. územní samosprávný celek) zajistit ve smyslu čl. XIX cit. opatření, a to jako vnitroorganizační účetnictví.
Soudím, že ve vztahu k předpokládané četnosti využití formy organizační složky k zajištění některých činností obce v rámci samostatné působnosti bude problematika postavení organizačních složek ještě mnohokrát předmětem diskuzí.
PRINCIPY VZNIKU
Podle jakých principů je možno založit organizační složku obce?
ODPOVĚĎ: Organizační složka vzniká (a zaniká) rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku (obce nebo kraje). O zřízení organizační složky musí zřizovatel vydat zřizovací listinu, jejíž náležitosti jsou předepsány zákonem.
Zákon předpokládá, že organizační složky bude územní samosprávný celek (obec nebo kraj) zřizovat tehdy, pokud zajišťované činnosti nebudou vyžadovat velký počet zaměstnanců, nebudou potřebovat složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení, nebudou vnitřně či jinak organizačně členěné a nebudou vstupovat do složitých ekonomických nebo právních vztahů. Organizační složka není samostatnou právnickou osobou a zaměstnanci organizační složky jsou zaměstnanci obce (nebo kraje).
Organizační složka není účetní jednotkou. Příjmy a výdaje (rozpočet) organizační složky jsou obsaženy v rozpočtu jejího zřizovatele (obce nebo kraje).
Pokud se uspokojivě vyřeší otázky pracovně právních vztahů zaměstnanců obce zařazených do organizační složky, pak je tato forma (stejně jako zálohové financování činnosti obce) docela vhodná pro systematické a koncepční zabezpečení služeb zajišťovaných obcí v rámci samostatné působnosti, a to zejména v podmínkách menších obcí a měst. Je možné předpokládat, že forma organizační složky bude úspěšně využita např. při organizačním a provozním zajištění pravidelně pořádaných místních slavností (poutí, festivalů, výročí) nebo jiných akcí, které obec pravidelně (každoročně)pořádá.
K tomu, aby organizační složka byla (ze zákona) způsobilá vykonávat příslušné činnosti, je nezbytně nutné, aby zřizovatel vydal zřizovací listinu. Zákon č. 250/2000 Sb. celkem přehledně a jasně stanovuje náležitosti takové zřizovací listiny. Připomínám, že zřizovací listinu organizační složky schvaluje zastupitelstvo obce (dle zákona č. 128/2000 Sb.), ale organizační složka není samostatnou právnickou osobou. Tento fakt vyplývá i ze znění písm. d) § 26 cit. zákona, který uvádí, že ve zřizovací listině organizační složky musí být uvedeno "označení osob oprávněných jednat za organizační jednotku".
(Zde asi musíme opomenout, že zákon opět používá jiný termín než organizační složka, aniž by upřesnil, co to je organizační "jednotka". I když je pravda, že nepřesnost v termínech zákonů může praxi přinést nejednu obtíž.)
Vymezení účelu (zřízení organizační složky obce) a tomu odpovídajícího předmětu činnosti doporučuji věnovat značnou pozornost. Důvody lze nalézt ve znění živnostenského zákona (konkrétně odst.3 písm. a) § 3 zákona č. 455/1991 Sb.) a v příloze k nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných. Jinak lze pokládat za samozřejmé, že organizační složka obce bude vykonávat výhradně takové činnosti, které spadají do samostatné působnosti obce ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb.
Vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud je organizační složce předáván do správy, snad nebude činit zásadnější obtíže. Připomínám pouze, že obec je (dle zákona č. 128/2000 Sb.) zavázána k péči o svůj majetek včetně jeho evidence (dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Znamená to, že obec vede příslušnou majetkovou a účetní evidenci, která se k majetku (svěřenému do správy organizační složce) vztahuje. V případě svěření správy věcí movitých a práv je nutno vycházet z povinností uložených obci zákonem č. 128/2000 Sb. (zejména 38) a z příslušných souvislostí vyplývajících se zákona o účetnictví a ze souvisejících předpisů (zejména viz citované Opatření MF.) V tomto směru jsou ustanovení § 25 a § 26 písm. g) a písm. h) zákona č. 250/2000 Sb celkem popisná a návodná.
Bude užitečné pozastavit se u stanovení rozsahu oprávnění osob, které budou jednat za organizační složku obce navenek, tj. u jmenování a určení rozsahu pravomocí vedoucího organizační složky v takovémto jmenování. Za prioritní je třeba považovat skutečnost, že takováto osoba je zaměstnancem obce. To znamená, že i v tomto případě platí všechna pravidla daná např. zákoníkem práce pro vztah zaměstnance a zaměstnavatele. Součástí jmenování by mělo být určení práv a povinností vedoucího. Určení těchto práv se bude samozřejmě odvíjet i od rozsahu majetku obce svěřeného do správy a rozsahu majetkových práv svěřených organizační složce. Nicméně jedná se o pracovně právní vztah, a tak by jmenování vedoucího organizační složky mělo mít i v tomto směru všechny náležitosti, které předpokládá zákoník práce. Rozsah zmocnění zajisté bude ovlivněn i příslušnými ustanoveními zákoníku práce, která se dotýkají odpovědnosti za škodu. /Zaměstnanci obce (kraje) zařazení do organizační složky budou mít i z hlediska platového zařazení poněkud jiné postavení než zaměstnanci obce (kraje) zařazení do úřadu obce (kraje)/.
Další náležitosti
Jaká je forma a náležitosti písemností, které organizační složka bude vyhotovovat?
ODPOVĚĎ: V tomto případě lze použít souvisejících ustanovení 111 zákona č. 128/2000 Sb. s tím, že organizační složka vyřizuje zásadně pouze věci týkající se samostatné působnosti obce a v rozsahu, který je vymezen zřizovací listinou organizační složky.
Kdo vykonává funkci zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce zařazeným do organizační složky?
ODPOVĚĎ: V obcích, kde není zřízena funkce tajemníka, to pravděpodobně bude starosta, v obcích, kde funkce tajemníka obecního úřadu zřízena je, bude výhodné, bude-li tajemník výkonem funkce zaměstnavatele pověřen rozhodnutím zřizovatele organizační složky, tj. rozhodnutím zastupitelstva, není-li taková pravomoc svěřena radě.
Mgr. Alena mockovčiaková,
vedoucí útvaru REGIS - IPOS Praha
