OTÁZKA: Podle nově schválené struktury našeho úřadu byla vytvořena nová funkce - vedoucí kanceláře tajemníka. Ten má pod sebou dvě oddělení - vnitřních věcí a přestupkové. Je tento vedoucí brán jako vedoucí odboru a jeho jmenování přísluší radě obce, nebo je postaven na roveň vedoucího oddělení,...
OTÁZKA: Podle nově schválené struktury našeho úřadu byla vytvořena nová funkce - vedoucí kanceláře tajemníka. Ten má pod sebou dvě oddělení - vnitřních věcí a přestupkové. Je tento vedoucí brán jako vedoucí odboru a jeho jmenování přísluší radě obce, nebo je postaven na roveň vedoucího oddělení, jehož jmenování spadá do kompetence tajemníka?
Organizace obecního úřadu v nejširším slova smyslu je primárně záležitostí rady obce, jakožto výkonného orgánu obce v samostatné působnosti. Radě je podle § 102 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), vyhrazeno mimo jiné stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu /§ 102 odst. 2 písm. f)/, na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem /§ 102 odst. 2 písm. g)/ či schvalovat organizační řád obecního úřadu /§ 102 odst. 2 písm. o)/.
Vyjdeme-li z užšího pojetí organizační role rady obce ve vztahu k obecnímu úřadu, které má na mysli § 109 odst. 2 obecního zřízení, tak rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti obecního úřadu odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu (a to jak úředníci obce ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, tak zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu, kteří postavení úředníků obce nemají).
Rozhodnutí rady obce o tom, zda zřídí odbory nebo oddělení obecního úřadu - a pokud ano, pak jaké a kolik, v zásadě neomezuje žádný právní předpis. Určitou a velmi nestandardní výjimku z uvedeného pravidla však představuje § 1 písm. a) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, podle něhož obecními živnostenskými úřady jsou odbory obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, a na území hlavního města Prahy potom živnostenské odbory úřadů městských částí určených Statutem hlavního města Prahy. Posledním právním předpisem, který stanovoval závaznou organizační strukturu místních či regionálních orgánů veřejné správy, bylo nařízení vlády č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů. Toto nařízení (stejně jako jemu předcházející) závazně určovalo (až do 30. června 1988), jaké odbory musí ten či onen národní výbor zřídit.
Zákon o obcích sice výslovně zmiňuje zřízení pouze odboru nebo oddělení obecního úřadu, ale to rozhodně neznamená, že jiné organizační články obecního úřadu nelze zřídit. Organizace obecního úřadu spadá do samostatné působnosti obce a žádný právní předpis nezakazuje obci vytvářet složitější organizační struktury obecního úřadu. Rada obce tak může vedle odborů či oddělení obecního úřadu zřídit například sekce, referáty či jinak nazvané útvary obecního úřadu. V praxi je sice obvyklé, že odbor obecního úřadu tvoří několik oddělení, na druhé straně může existovat samostatné oddělení obecního úřadu organizačně nezařazené do žádného odboru obecního úřadu. Stejně tak může být vytvořen odbor obecního úřadu bez žádného oddělení anebo mohou být vytvořena pouze oddělení bez žádného odboru obecního úřadu /s výjimkou uvedenou ve zmiňovaném § 1 písm. a) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech/.
Je tedy pouze věcí rady obce, zda zřídí útvar »kancelář tajemníka« jako odbor obecního úřadu anebo nikoliv. Odpověď, zda útvar »kancelář tajemníka« je odborem obecního úřadu, je nutno hledat v organizačním řádu obecního úřadu. Pokud organizační řád v této záležitosti »mlčí«, je zřejmě nutné se přiklonit k závěru, že útvar »kancelář tajemníka« není odborem obecního úřadu. Ze skutečnosti, že se tento útvar člení na oddělení, nelze ještě dovozovat, že má postavení odboru, a to právě kvůli možnosti rady obce vytvářet v zásadě »libovolnou» strukturu obecního úřadu. Pokud rada obce v organizačním řádu obecního úřadu výslovně nestanovila charakter útvaru »kancelář tajemníka« jako odbor, tak se tím de iure sama zbavila možnosti jmenovat jeho vedoucího.
Mgr. JAN BŘEŇ
právník
