Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) vnáší nová pravidla i do vztahů mezi obcí a krajem. ROZDĚLENÍ PŮSOBNOSTI Ucelený základní přehled o rozdělení rolí mezi obce a kraje (a též ministerstvo) lze najít v § 5 nového stavebního zákona, který...
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) vnáší nová pravidla i do vztahů mezi obcí a krajem.
ROZDĚLENÍ PŮSOBNOSTI
Ucelený základní přehled o rozdělení rolí mezi obce a kraje (a též ministerstvo) lze najít v § 5 nového stavebního zákona, který upravuje působnost ve věcech územního plánování. V odst. 3 stanoví působnost obcí takto: "Orgány obce zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území obce, pokud nejsou svěřeny působnosti v záležitostech nadmístního významu orgánům kraje nebo na základě zvláštních právních předpisů dotčeným orgánům." V odst. 4 pak stanoví působnost krajů: "Orgány kraje zajišťují ochranu a rozvoj hodnot území kraje, přitom mohou zasahovat do činnosti orgánů obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech nadmístního významu; postupují přitom v součinnosti s orgány obcí."
Obou subjektů, obcí i krajů, se dotýká též ustanovení odst. 5 upravující působnost ministerstva: "Ministerstvo může zasahovat do působnosti orgánů krajů a obcí jen v zákonem stanovených případech, a to pouze v záležitostech týkajících se rozvoje území státu; postupuje přitom v součinnosti s orgány krajů a dotčených obcí."
Výkladem těchto ustanovení docházíme k následujícímu rozdělení působnosti:
Obec: Do její působnosti spadá vše na jejím území, s výjimkou záležitostí nadmístního významu nebo tam, kde zákon přímo určuje jiný dotčený orgán (typicky CHKO). Co je záležitostí nadmístního významu, je věcí půjde o projekty zasahující do území více obcí (dopravní stavby apod., které realizuje stát nebo kraj). Není vyloučeno, že půjde o projekt jen na území obce, ale bude to projekt nadmístního významu, například související s těžební činností.
Kraj: Dotýkají se ho jen záležitosti nad-místního významu. Pouze v těch smí zasahovat do činnosti orgánů obcí - ale opět jen zákonným způsobem. Tedy do působnosti kraje nespadá nic z toho, co se realizuje na území obce. Kraj (rozuměj samospráva) do toho nesmí zasahovat vůbec. A pokud uskutečňuje projekt nadmístního významu, pak zasahovat může, ale jen zákonným způsobem. I za té situace musí postupovat v součinnosti s orgány obcí - musí je kontaktovat, informovat, musí s nimi konzultovat. Nemůže se stát, že by kraj něco realizoval, aniž by s obcemi, kterých se to dotýká, komunikoval.
Zásahy ministerstva: Ministerstvo jako reprezentant státní správy zajišťuje záležitosti týkající se rozvoje území státu. Je striktně vázáno zákonem a opět je povinno k součinnosti jak s orgány kraje, tak obcí, kterých se záležitost může dotýkat.
Co když poruší kraj či ministerstvo tato ustanovení?: Pokud není naplněn postup podle citovaných ustanovení, je to pro obec jeden z kvalifikovaných důvodů právní obrany. To znamená, že v odvolacích řízeních podle stavebního zákona, a dále například i ve správních žalobách proti rozhodnutím odvolacích orgánů, může obec namítat, že nebyla dodržena povinnost k součinnosti s orgány obce, nebo že nebylo postupováno vůči obci podle zákona. Pro úplnost se podotýká, že v tomto významu se mají na mysli samo-správné orgány obce, tj. rada a zastupitelstvo, popřípadě kde není rada, tak starosta obce.
Podobnost v povinnostech: Obec i kraj mají často shodné povinnosti, pouze se dotýkají jiných území (u orgánů obce území obce, u orgánů kraje území kraje). Typicky je to v ustanovení § 5 odst. 6, které říká: "Obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace."
Jak obec, tak kraj má nikoli možnost, ale povinnost změnit územně plánovací dokumentaci při změně podmínek. Zákon upravuje i to, který orgán má sledovat uplatňování územně plánovací dokumentace. U obcí i krajů je jím zastupitelstvo, které projednává zprávu o uplatňování územního plánu.
PŮSOBNOST ORGÁNŮ KRAJE
Zákon rozděluje působnost orgánů kraje takto (viz § 7 stavebního zákona):
Krajský úřad vykonává činnost v přenesené působnosti:
a) pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu;
Zásady územního rozvoje jsou pro obce důležitý dokument, který by neměl uniknout jejich pozornosti už v procesu schvalování. Tyto zásady (viz § 36 a násl. stavebního zákona) stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Jejich součástí je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. V nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Dále jsou zásady územního rozvoje závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Zásady se pořizují pro celé území kraje. Pořídí je krajský úřad a vydá zastupitelstvo kraje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 31. 12. 2009. Uplynutím této lhůty pozbývají platnosti územní plány velkých územních celků. Při pořízení prvních zásad územního rozvoje zpracuje krajský úřad jejich zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení. Zadání zašle jednotlivě dotčeným orgánům, dotčeným obcím, sousedním krajům a ministerstvu, které mohou do 30 dnů po obdržení uplatnit své požadavky včetně požadavků na vyhodnocení vlivu uplatňování zásad územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad návrh zadání, upravený podle výsledků projednání, předloží ke schválení. Zadání pro pořízení zásad územního rozvoje schvaluje zastupitelstvo kraje.
b) pořizuje územně plánovací podklady;
c) je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností;
d) je dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí;
Posuzování vlivu na životní prostředí upravuje zákon č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších změn. Je to oblast, jež nabyla v posledních letech touto právní úpravou na významu. Dotýká se i obcí v pozici stavebníka.
e) vydává územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech;
Například si může vyhradit vydání územního rozhodnutí v případě záměru posuzovaného z hlediska vlivu na životní prostředí podle výše citovaného zvláštního předpisu.
f) určuje stavební úřad příslušný k územnímu řízení v zákonem stanovených případech;
Například když záměr spadá do území dvou stavebních úřadů, krajský úřad rozhodne, který stavební úřad rozhodnutí vydá.
g) vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod;
h) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
Zastupitelstvo kraje vykonává činnost v samostatné působnosti:
a) vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje
Jde o zásady podrobně popsané v působnosti krajského úřadu. Konečné slovo má tedy zastupitelstvo kraje.
b) schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje;
Jde o dokument, na jehož základě pracuje krajský úřad.
c) schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje;
d) vydává regulační plán v zákonem stanovených případech;
e) vykonává další činnosti podle tohoto zákona.
Rada kraje rovněž vykonává činnost v samostatné působnosti a zákon jí svěřuje tyto záležitosti:
a) uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje;
Politiku územního rozvoje schvaluje ministerstvo pro celé území ČR. Kraje mají možnost vznášet připomínky. V rámci kraje je formuluje rada kraje.
b) vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře.
RADA OBCÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností může její starosta, se souhlasem obcí v jejím správním obvodu, zřídit jako zvláštní orgán této obce Radu obcí pro udržitelný rozvoj území (viz § 9 stavebního zákona). Souhlas ostatních obcí musí být dán formou usnesení rady obce (popřípadě starosty obce tam, kde se rada nevolí). Zákon to sice takto neříká, ale i souhlas obce s rozšířenou působností musí být dán usnesením rady, nemůže o tom rozhodnout sám starosta. Ten pouze dále "zřizuje" tento orgán poté, co získá souhlasy všech obcí včetně své.
Předsedou Rady obcí je starosta obce s rozšířenou působností, který současně vydává její jednací řád. Zákon uvádí jasně, že předsedou nemůže být jiný starosta jiné obce. Naopak zákon vůbec nehovoří o místo-předsedovi. Podle mého názoru nic nebrání jeho volbě z řad jiných starostů. Členem Rady obcí vždy jmenuje starosta obce s rozšířenou působností na návrh příslušné obce ve správním obvodu obecního úřadu obce s rozšířenou působností jednoho zástupce každé obce. Návrh obce je pro něho závazný. K jednání rady obcí se vždy přizve zástupce kraje.
Rada obcí pro udržitelný rozvoj území:
a) projednává územně analytické podklady pro správní obvod obecního úřadu obce s rozšířenou působností;
b) projednává vyhodnocení vlivů územních plánů na udržitelný rozvoj území a vydává k nim na základě výsledků projednání příslušnému pořizovateli své stanovisko, popřípadě své vyjádření.
Pokud jde o územní plánování, Rada obcí se může stát významným nástrojem sjednocení postupů obcí, a též prvkem sjednocení názorů na území kraje apod. Význam tohoto orgánu podtrhuje i zákon - tím, že povinně je zván i zástupce kraje.
JANA HAMPLOVÁ
advokátka
stálá spolupracovnice redakce
Základní schéma vztahů obec a kraj (a stát)
Aniž budeme znát podrobnou právní úpravu, platí základní zásada - na území obce se nesmí dít nic, o čem by nebyla informována, a kraj nemůže na svém území dělat, pokud jde o území kraje, žádné kroky bez součinnosti s obcemi. Obce pak mají právo ke všem krokům kraje se vyjádřit, popřípadě dát stanoviska, námitky apod. Součinnost, vzájemná informovanost a právo na názor jsou tak základními pilíři vztahů mezi obcí a krajem.
V případě, že některý z těchto atributů není respektován, má obec možnost tuto skutečnost namítat v rámci právní obrany. Znamená to však jediné - právo přeje aktivním. Je tedy nutné sledovat dění v kraji a informace, které na obec dojdou, neponechat bez povšimnutí.
