Při referendu o přistoupení České republiky do Evropské unie v červnu 2003 dostali obyvatelé devíti místních částí Nové Paky na Jičínsku možnost zvolit členy svých vlastních osadních výborů. Volba se konala současně, avšak odděleně od referenda v příslušném volebním okrsku, zpravidla i ve vedlejší místnosti. Každý občan starší 18 let přihlášený k trvalému pobytu v dané části při volbě dával svůj hlas pouze jednomu z kandidátů zaškrtnutím jeho jména na kandidátní listině.
Volbám předcházelo usnesení zastupitelstva města, které už v březnu téhož roku na návrh předsedy svého organizačního výboru Mgr. Ing. Václava Pačesného rozhodlo o zřízení osadních výborů ve vyjmenovaných částech města s tím, že každý osadní výbor bude mít tři členy.
Výsledek červnových voleb do osadních výborů zastupitelstvo respektovalo a pro každou část města následně v srpnu téhož roku zvolilo tři členy osadního výboru z kandidátů, kteří získali nejvíce hlasů. Z těchto tří členů každého osadního výboru zastupitelstvo města zvláštním usnesením přímo zvolilo i jeho předsedu, a to na základě nominace, k níž dospěli členové osadního výboru.
CESTA K DECENTRALIZACI
"Už před referendem u nás byly zřízeny tři osadní výbory. Ale nyní jsme chtěli princip decentralizace moci podpořit systémovým řešením a ve všech částech, zpravidla bývalých samostatných vesnicích, ještě více zapojit lidi do správy věcí veřejných a získat tam pro radnici kompetentního partnera. Ne že by za námi na městský úřad z těchto částí občané se svými dotazy, problémy nebo připomínkami nechodili už dříve. Ale často bylo těžké rozlišit subjektivní přání a představy jednotlivců od skutečných potřeb obyvatel každé takové místní části," říká starosta Nové Paky Mgr. Josef Cogan. "A protože jsme předpokládali, že referenda se zúčastní poměrně hodně občanů, souběžně s ním jsme připravili také volby osadních výborů."
Příprava volebního řádu a metodické vedení voleb do osadních výborů byly záležitostí organizačního výboru zastupitelstva města, technické zajištění voleb pak městského úřadu a místostarosty Františka Škvařila, který spolupráci s osadními výbory má jako jeden z úkolů v rámci organizačního řádu.
VYŠLI Z NÁVRHŮ "ZDOLA"
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších zákonů zastupitelstvům obcí zřizování osadních výborů dává pouze jako možnost (§ 120), nikoliv povinnost. Zákon ani nestanovuje žádná pravidla pro způsob určení členů osadních výborů, pouze říká, že osadní výbor musí být minimálně tříčlenný. V Nové Pace se zastupitelstvo rozhodlo opírat o návrhy "zdola", když už tři měsíce před referendem vyzvalo obyvatele starší 18 let, aby na městském úřadě ohlásili svoji kandidaturu do osadního výboru té části města, v níž mají své trvalé bydliště.
"Občané, kteří měli zájem o členství v osadním výboru, se nám na radnici přihlásili ze všech devíti částí," říká starosta, " a všude jich k naší radosti bylo více než tři. Ne že bych nyní, s odstupem téměř tří let, mohl tvrdit, že všechny osadní výbory jsou stejně aktivní. Některé se spokojují jen s řešením věcí ad hoc, jak se na ně se žádostí o spolupráci obrátíme z vedení města. Jiné se však kromě drobnějších akcí, jako jsou třeba oslavy významných životních jubileí místních občanů, dokáží zaměřit i na problémy dlouhodobějšího rozvoje "své" osady a docela šikovně a tvrdě nás tlačí i k jejich řešení."
... KDYŽ SE PRODÁVÁ POZEMEK
Osadní výbor je podle § 121 zákona o obcích (obecní zřízení) oprávněn předkládat zastupitelstvu či radě obce nebo výborům návrhy týkající se rozvoje částí obce a rozpočtu obce; vyjadřovat se k návrhům předkládaným zastupitelstvu a radě obce k rozhodnutí, pokud se týkají části obce; vyjadřovat se k připomínkám a podnětům předkládaným orgánům obce občany, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v části obce.
"Typickým příkladem může být prodej pozemků či jiných nemovitostí obce v osadě. Jestliže někdo žádá o jejich koupi, je pro nás velmi důležité stanovisko příslušného osadního výboru, který nejlépe zná situaci v místě," vysvětluje starosta. Pokud by tedy zastupitelstvo Nové Paky na své nadcházející schůzi mělo jednat o prodeji pozemků v některé z částí města, kde je zřízený osadní výbor, majetkový odbor má povinnost předem se tohoto výboru dotázat na jeho stanovisko a předložit je zastupitelstvu spolu s dalšími podklady pro konečné rozhodnutí. Starosta připomíná, že osadní výbor sám nevydává žádná vlastní rozhodnutí v samostatné ani přenesené působnosti, ale tím, že jeho členové byli zvoleni, je jeho názor velmi silný a rada i zastupitelstvo jej pokaždé pozorně zvažují.
OSADA MÁ I SVŮJ "ÚČET"
V Nové Pace se nebáli osadním výborům vytvořit pomyslné vlastní účty. Každoročně se každému výboru z prostředků města přiděluje k použití podle jeho vlastního rozhodnutí 10 či 15 tisíc korun (částka se odvíjí od faktu, jak ji který osadní výbor dokáže aktivně čerpat) s tím, že případně uspořené peníze lze převést do následujícího roku. Peníze pro osadní výbor zůstávají na účtu města a jsou podle jeho požadavků čerpány prostřednictvím městského úřadu. Ten spolu s místostarostou Františkem Škvařilem také garantuje, že takto vydané finanční prostředky jdou skutečně na veřejně prospěšné účely a jsou řádně vyúčtovány. Podle starosty zatím jediným problémem bylo vysvětlit některým osadním výborům, že tímto způsobem nelze z kasy města proplácet brigádnické hodiny.
Nahlédnutím do výkazů rozpočtu a čerpání finančních prostředků osadních výborů nalezneme položky, jako jsou ceny do tomboly na ples, květiny k životnímu jubileu čivěnec na pohřeb místního občana, dárky na dětský den, drobnosti na karneval, pohonné hmoty pro sekačku apod. Jsou tam však rovněž výdaje na údržbu a opravy místních společenských domů.
INSTITUT SPOLUFINANCOVÁNÍ
Právě u větších investičních akcí v osadách se často využívá institut "spolufinancování". Město na svá bedra přebírá podstatnou část úhrady nákladů například na vybudování či opravu autobusové čekárny, úpravy místních komunikací či rekonstrukci zchátralého kulturního domu. Osadní výbor však ze svého "účtu" na tyto účely také přispěje. "Místní lidé si pak investice více váží a vybudovaná nebo opravená zařízení si sami více hlídají," míní starosta.
Například v osadě Radkyně, vesničce se čtyřmi desítkami obyvatel (ještě za 2. světové války jich však měla na dvě stovky) zhruba pět kilometrů od Nové Paky, nejvíce peněz přidělených městem vkládají do rekonstrukce a vybavení někdejší, už několik desetiletí zrušené malotřídky, která slouží jako místní společenský dům. Předseda tamního osadního výboru Václav Záveský nikoliv bez hrdosti ukazuje v budově už nové perfektní sociální zázemí, stejně jako zatím v bytelné skříni umístěný počítač, který bude sloužit jako veřejná internetová stanice. Největší místnosti vévodí tablo s portréty 33 místních hasičů včetně deseti žen a také řada pohárů a dalších trofejí, které získal tamní, loni už stoletý hasičský sbor. I v Radyni se potvrzují starostova slova, že hasiči v řadě částí Nové Paky představují nejaktivnější spolek a stáli také u zrodu osadních výborů. Ostatně sám Václav Záveský, jinak dispečer ve vrchlabském závodě Škody Auto, a. s., je starostou hasičů z Radkyně.
ADMINISTRATIVA RUCE NESVAZUJE
V Radkyni - i v některých dalších osadách - je tříčlenný "oficiální"osadní výbor doplněn několika neformálními členy. Každý z řádných i neformálních členů má konkrétní úkol: kontakty s městským úřadem, organizaci brigád, pořizování zápisů a jejich vyvěšení na autobusovou čekárnu, občanské záležitosti, správcovství společenského domu či součinnost s hasiči. Václav Záveský oceňuje, že radnice osadní výbory nevodí takříkajíc za ručičku a ponechává na jejich uvážení, kam zaměří svoji pozornost i jak často se budou scházet. V Radkyni se schůzky výboru konají (s ohledem na zaměstnání všech jeho členů, například Václav Záveský pracuje ve třísměnném provozu) obvykle jednou měsíčně ve společenském domě v neděli odpoledne, ale podle potřeby i častěji. Ani administrativa není složitá a písemné podklady město chce jen při požadavcích na čerpání peněz z "účtu" výboru a jejich vyúčtování. A pochopitelně také při stanoviscích osadního výboru k chystaným rozhodnutím zastupitelstva, která by se týkala příslušné místní části.
"Jsem rád, že členové osadního výboru mohli být zvoleni přímo místními obyvateli," říká Václav Záveský. "Mají tak mnohem větší autoritu, než kdyby byli pouze jmenováni zastupitelstvem města. Vidím to například tehdy, když svoláváme lidi na brigádu. Nikdo u nás v Radkyni teď neřekne: Když si to v Pace vymysleli, tak ať si to taky udělají!"
Další volby do osadních výborů plánují v Nové Pace spojit s komunálními volbami letos na podzim. Dost možná přibudou i další výbory. Zájem o osadní výbor projevuje malá osada Pustá Proseč a tato možnost se rýsuje i v rozrůstajícím se Vlkově. "Uvažujeme také o podstatném navýšení "účtů" osadních výborů. Osadní výbory však rozhodně jsou přínosem nejen pro jednotlivé malé místní části, ale i pro celé město Nová Paka," uzavřel starosta Mgr. Josef Cogan.
