Ostroměří, ležící podél silnice od Hradce Králové do Jičína ve směru až do Liberce, projedou denně tisíce osobních, ale především těžkých nákladních aut. Mnohý zdejší občan i návštěvník si nejednou povzdechnou - kdyby už byla ta rychlostní komunikace hotová. Silnice povede mimo hlavní obytnou část...
| Ostroměří, ležící podél silnice od Hradce Králové do Jičína ve směru až do Liberce, projedou denně tisíce osobních, ale především těžkých nákladních aut. Mnohý zdejší občan i návštěvník si nejednou povzdechnou - kdyby už byla ta rychlostní komunikace hotová.
Silnice povede mimo hlavní obytnou část obce a odvede až nepříjemný ruch a hřmot poněkud stranou. Jenže do té doby ještě proteče v Cidlině dost vody. Zatím mohou mít Ostroměřští a jejich příznivci, jichž sem patrně bude přijíždět stále více, radost z toho, co "už uděláno jest". "Základem života je voda" - říká se i tady. Mají ji ve vlastním zdroji. Jen z něj pořídit přívodní řad z vrtu do vodojemu. To byla touha ještě donedávna. Čerpací stanici, přívodní řad a vodojem o kapacitě dvakrát 250 m3, množství, postačující celé obci o 1200 obyvatelích, postavila v roce 2000. Osmikilometrový vodovodní rozvod, jimž proudí voda z vodojemu samospádem, si vyžádal náklad 26 miliónů korun z vlastního rozpočtu. K možnosti jeho využití bylo ovšem třeba získat od spořitelny osmimiliónový úvěr. Více než 5 miliónů korun pak činila dotace z Ministerstva zemědělství. Financování infrastruktury Neméně důležitá byla plynofikace. Obec vlastnila několikeré akcie a prodala je. Vše uložila, jako už i přebytky z rozpočtů minulých let, u Sporoinvestu. K 31. prosinci roku 2001 se tak na kontě sešlo více než 5 miliónů korun. Nabídla se příležitost k investování, opět ve prospěch celé obce - na přívod i na rozvod plynu. Plynárny přispěly třemi milióny korun. "Ze svého" obec uhradila 1,9 miliónu korun. To by však bylo ještě málo. Nezbylo než přidat dalších 1,2 miliónu korun. Tentokrát už z půjčky od Státního fondu životního prostředí. Fond poskytl Ostroměři rovněž potřebnou dotaci - ve výši 1,2 miliónu korun. Ostroměřští mají plánů až nad hlavu. Například v Nových Smrkovicích, které jsou součástí obce, se vynaložilo 800 tisíc korun na nové osvětlení. Obdobně, ještě o 50 tisíc víc, i v Domoslavicích, kde šlo také o rozvod obecního rozhlasu. MUZEUM OSOBNOSTÍ Ostroměři už také slouží desítky metrů chodníků ze zámkové dlažby. Ta může návštěvníka dovést kolem pomníku T. G. Masaryka v parčíku s podkladem k budově kulturního střediska. V něm od roku 2002 vznikla nabídka vskutku pozoruhodná. Z podnětu Obecního úřadu Ostroměř, téměř ve středu obce, je muzeum dvou významných rodáků - Eduarda Štorcha a Karla Zemana. Jsou to osobnosti, které se dostaly do povědomí čtenářů zajímavých románů i diváků, jejich nejednou zfilmované podoby. Soustředěné exponáty knižního provedení i ukázek z filmového umění připomínají také dnes už spíše pomyslné ostroměřské hradiště na rozloze asi 25 hektarů, tedy z nejrozsáhlejších ve východních Čechách. Připomíná se i nález více než 400 stříbrných mincí. Celá expozice je také zachycena pro turistické zájemce na videokazetu. I ta je věnována oběma postavám, jež se zapsaly do srdcí příznivců dobrodružné a historické literatury a filmu. Eduard Štorch, žijící v letech 1878 - 1956 má v obci označený rodný dům. Připomíná se i bustou od akademického sochaře. J. Bílka. Štorch, nebo také Edus Štorchus, je ve slovnících zapsán jako český učitel a spisovatel pro mládež. Na jeho povídky se jistě pamatují příznivci někdejšího časopisu Mladý hlasatel. Zabýval se mj. i metodikou dějepisného vyučování, organizoval tzv. dětskou farmu neboli školu v přírodě, mj. i z pražského Libeňského ostrova, předobraz těch pozdějších, jež se už dobrého půl století hojně pořádají zvláště v letních obdobích dodnes. V expozici jsou i ukázky z nejúspěšnějších povídek, v nichž se beletristickou formou přibližují i některé vědecké poznatky o pravěku. Je to už proslulá kniha Lovci mamutů, přeložená do mnoha cizích jazyků. Známé jsou názvy z trilogie o pravěku Osada Havranů, Volání rodu, Na veliké řece apod. Druhou postavou v expozici je Karel Zeman. Na jeho rodném domě, dnes pohledné restauraci, je světlá pamětní deska. Tento animátor, scénárista, režisér kreslených i trikových filmů zemřel v roce 1989 ve Zlíně, odkud směřují do Ostroměře nejen potomci, ale i ctitelé. Vždyť "spolumajitelství" muzejní expozice poskytuje pohled a náznak na bohaté dílo. Na mnohý i z těch nejstarších Zemanových filmů si možná dodnes vzpomeneme: Král Lávra, Cesta do pravěku, Vynález zkázy, Baron Prášil, Ukradená vzducholoď, Pohádky tisíce a jedné noci atd. Připomenout uvedená fakta domácím i široké veřejnosti, což dokumentují i mapky a pohlednice, je bezpochyby hezká snaha zastupitelstva. Josef Farský |
