Ing. JIŘÍHO ŠULCE,hejtmana Ústeckého krajeJak se do rozpočtu kraje na rok 2004 promítne fakt, že Poslanecká sněmovna odmítla vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní a nezvýšila krajům podíl na sdílených daních, i to, že kabinet jim...
Ing. JIŘÍHO ŠULCE,
hejtmana Ústeckého kraje
Jak se do rozpočtu kraje na rok 2004 promítne fakt, že Poslanecká sněmovna odmítla vládní návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní a nezvýšila krajům podíl na sdílených daních, i to, že kabinet jim tento výpadek chce vynahradit účelovou dotací?
V podstatě jsem rád, že návrh sněmovnou neprošel. Kraje by sice dostaly více peněz, ovšem pro Ústecký kraj byl návrh nevýhodný. Kritéria, podle nichž kabinet navrhoval rozdělení 10 procent z daňového výnosu mezi kraje, nepovažuji za správná. Osobně bych byl pro to, aby se při rozdělování peněz mezi kraje vycházelo z počtu obyvatel, hrubého domácího produktu, který je v tom kterém regionu vytvořen, a z míry nezaměstnanosti.
Návrh krajského rozpočtu je nyní připraven a s neschválením vládního návrhu počítá. Pokud jde o konkrétní dopady neschválení návrhu novely, dokáži je jen těžko specifikovat. Je však nutné zdůraznit, že letos Ústecký kraj pracoval s celkovými příjmy v úrovni sedmi miliard korun, z nichž více než šest miliard tvořila státní dotace. Z vlastních daňových příjmů tak šla pouze jedna miliarda, což je z největší části právě podíl kraje na daňových výnosech. Protože nová zákonná úprava není k dispozici, v příštím roce bude situace podobná. Takto strukturované příjmy vymezují kraji jen velmi malý prostor pro samostatné rozhodování, financování rozvojových aktivit a vlastních priorit.
Důvodem k radosti není ani listopadové rozhodnutí vlády poskytnout formou dotace napřesrok krajům celkem 27,7 miliardy korun. Tedy sumu, o niž přišly neschválením novely zákona o rozpočtovém určení daní. Kraje totiž tímto způsobem nedostanou nic navíc, pouze se jim malinko uvolní ruce. Na značném procentu peněz protékajících rozpočtem kraje je uvázána "mašlička", na niž ministerští úředníci napsali účel užití. Při podílu 3,1 procenta na sdílených daních kraj může svobodně nakládat jen se 14 procenty svého rozpočtu. Pokud by tento podíl činil 10,32 procenta, jak předpokládal vládní návrh novely, už bychom se dostali k volnému nakládání s 25 procenty rozpočtu kraje, ale i to by bylo směšně málo vzhledem k tomu, že jsme od státu převzali střední a učňovské školství, silnice, nemocnice a další zařízení - o vše se musíme starat, ale přitom respektovat ony "mašličky".
Trvám na jednoduché zásadě: Kdo vlastní, ten zodpovídá, rozhoduje a také platí. Zatím mají kraje jenom povinnosti a stát si ponechal rozhodování o skoro každé koruně.
