PhDr. VLADIMÍRA ŠPIDLU,předsedu vlády České republikyJaké mechanismy chce vláda do budoucna použít pro posílení rozpočtů měst a obcí? Již od příštího roku se dá velmi reálně očekávat posílení rozpočtů obcí spojené s...
PhDr. VLADIMÍRA ŠPIDLU,
předsedu vlády České republiky
Jaké mechanismy chce vláda do budoucna použít pro posílení rozpočtů měst a obcí?
Již od příštího roku se dá velmi reálně očekávat posílení rozpočtů obcí spojené s připravovanými daňovými úpravami. Tyto úpravy jsou výsledkem koaličních jednání spojených s probíhající reformou veřejných rozpočtů. V prvé řadě půjde o harmonizaci rozsahu výměny zboží a služeb mezi ČR a Evropskou unií, na které je uvalena základní a snížená sazba DPH, a o snížení hranice pro povinnou registraci plátců DPH. Obavy, že zvýšení DPH sice na jedné straně městům a obcím zvýší příjmy, na straně druhé však natolik zvýší jejich výdaje na zboží a služby, že minimálně "nula od nuly pojde", jsou liché. Těch druhů zboží a služeb, které využívají města a obce a u nichž se zároveň bude zvyšovat sazba DPH z 5 na 22 procent, je v navrhovaných novelách jen velmi malé množství (výraznější roli bude hrát zejména zvýšení DPH v oblasti telekomunikací z hlediska jejich podílu ve výdajích obcí). Je více než pravděpodobné, že harmonizace DPH bude z finančního hlediska pro rozpočty obcí pozitivní. Předpokládáme, že se napřesrok příjmy obcí díky úpravě DPH zvýší o 2,5 miliardy Kč.
Nebude to však pouze úprava DPH, která v příštím roce zvýší příjmy obcí. Pozitivní vývoj ekonomiky, který očekáváme, a určité daňové úpravy v oblasti daní z příjmů fyzických osob (zavedení minimální daně) budou mít pozitivní vliv i na vývoj příjmů rozpočtu obcí (proti letošnímu roku očekáváme nárůst příjmů obcí u tohoto titulu o 2,8 miliardy Kč). Pozitivní vliv na vývoj rozpočtů obcí v delším časovém horizontu bude mít i připravované uplatnění hodnotového principu při výpočtu daně z nemovitostí, z pozemků atd.
To je samozřejmě jen pár příkladů o vývoji příjmů obcí tak, jak jsou obsaženy v návrhu státního rozpočtu na rok 2004. Náš celkový pohled na budoucnost financování územních samosprávných celků je však mnohem hlubší. Nejbližším úkolem a cílem je již v dohledné době systémovějšími úpravami (v úzké návaznosti na pokračování reformy veřejné správy) výrazněji posílit finanční samostatnost územních samosprávných celků. Již brzy může toto posílení představovat převod tzv. programového financování ze státu na krajskou úroveň. Zásadnější změnu však máme stále před sebou. Domnívám se, že již nazrává čas na to, aby kraje a obce měly klasické krajské a místní daně, které by samy spravovaly, a měly zákonem stanovenou možnost určovat sazby v rámci rozpětí daného zákonem. Podle mého názoru by se potom obecní a krajské daně mohly stát nosným zdrojem financování veřejných statků a podíly na státních daních by měly být pouze doplňkovým zdrojem.
