Návrh Státní energetické koncepce s výhledem do roku 2040 vzala vláda na vědomí loni v listopadu. Součástí energetického mixu ČR jsou podle něj také obnovitelné zdroje energie (OZE), i když jen v omezené míře.
Minulý měsíc schválila (nyní již rozpuštěná) Poslanecká sněmovna vládní návrh na omezení podpory výroby elektřiny z OZE v nových elektrárnách uvedených do provozu od 1. 1. 2014. Účelem novely je omezit dopady podpory OZE na spotřebitele i na státní rozpočet. (Letos jde na tuto podporu kolem 45 mld. Kč, z toho téměř 12 mld. ze státního rozpočtu.) Poslanci ale vložili do novely přechodné období, jež se vztahuje na ty, kteří ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce roku 2015. Pak se na ně bude vztahovat podpora podle dosavadního znění zákona.
Jak jsou producenti energie z OZE podporováni v praxi? Výrobci, kteří ji dodávají do sítě, za ni dostanou zvýhodněnou cenu. Její výše se liší podle zdroje, ale záleží též na roku uvedení do provozu. Věc komplikuje i jiný způsob podpory, který od letošního ledna přinesl nový zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie.
Pokud by šlo o nové zařízení připojené letos, pak je možné za 1 kWh z malé vodní elektrárny inkasovat 3,23 Kč, ze střešní sluneční elektrárny do 30 kW 2,83 Kč. U větrných a bioplynových zdrojů, kde je výkon obvykle větší než 100 kW, je podpora formou zeleného bonusu k tržní ceně a ten dělá 1,57 Kč, resp. 2,49 Kč. Jestliže obec provozuje kotelnu na biomasu o výkonu nad 200 kW v teplárenské síti, může dostat příspěvek i na vyrobené teplo, a to 50 Kč za GJ.
Situaci dál komentuje Ing. Edvard Sequens, energetický expert z občanského sdružení Calla. »Zvýhodnění by mělo v případě elektřiny garantovat návratnost drahé investice v průběhu 15 let. Co způsobilo chybné nastavení u fotovoltaiky, víme dobře všichni. Nicméně pomocí několika úprav zákonů již došlo k nápravě. Není tedy žádný rozumný důvod k tomu, že by od 1. ledna příštího roku neměl dostat podporu žádný nový zdroj elektřiny ze slunce, větru, vody či biomasy (s výjimkou těch, které jsou již dnes v procesu povolování a tento se dokončí v průběhu dvou let). Stávajících provozovatelů se změna legislativy nedotkne. Ale i pro ně chystá Ministerstvo průmyslu a obchodu další úpravy zákonů, které by je případně mohly o podporu připravit.«
Jak je to s podporou alternativních zdrojů energie v obcích a městech např. v okolních státech? »Náš zákon na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů se inspiroval u německých sousedů, kde jejich Erneuerbare-Energien-Gesetz zajišťuje impozantní nástup čistých zdrojů,« pokračuje Edvard Sequens. »Zvýhodněnou cenu za obnovitelnou elektřinu ale dostávají výrobci i v Rakousku, na Slovensku a v dalších zemích.«
Budoucností, a to i pro obce a města, by mohlo být zavedení systému net-metering. »Provozovatel elektrárny spotřebovává vyrobenou elektřinu primárně pro svoji potřebu a jen přebytky dodá zdarma do sítě. Ekvivalentní množství si může ze sítě odebrat v čase, kdy jeho zdroj nepokryje potřebu,« vysvětluje. Net-metering úspěšně funguje např. v USA, Itálii, Maďarsku, Dánsku, Španělsku, Francii, Kanadě či Austrálii a od roku 2014 je zaváděn na Slovensku. »České ministerstvo průmyslu zatím spíše hledá důvody, proč ani tímto způsobem integraci OZE do české soustavy nechce podpořit,« uzavírá Edvard Sequens.
Debaty na téma budoucnost obnovitelných a »tradičních« zdrojů energie pokračují. (Na snímku: větrná elektrárna u Urbanova u Jihlavy.)
Ilustrační foto: Jan Schejbal
