Funkce starosty obce má z hlediska práva dvě polohy. První, legislativní, je poměrně jasná - starosta je "pouze" prvním mezi rovnými a až na ojedinělé výjimky nemůže sám rozhodovat nic. Druhá, odrážející se v právním vědomí občanů, naopak přirozeně přisuzuje starostovi velmi významnou roli. U řady...
Funkce starosty obce má z hlediska práva dvě polohy. První, legislativní, je poměrně jasná - starosta je "pouze" prvním mezi rovnými a až na ojedinělé výjimky nemůže sám rozhodovat nic. Druhá, odrážející se v právním vědomí občanů, naopak přirozeně přisuzuje
starostovi velmi významnou roli.
U řady lidí je pevně zakořeněn názor, že starosta mnoho věcí rozhoduje sám a jeho podpis a souhlas jsou nejdůležitější. Tomu občas podléhají i členové zastupitelstev. Tak se často stává, že bez ohledu na pohled legislativní, vítězí v praxi pohled laického právního vědomí.
Ne vždy je nutno chápat určitý nadstandardní respekt k funkci starosty negativně. Nezpochybnitelné je bezesporu to, že starosta má vedle prestiže i nejvíce práce a odpovědnosti. To, že se z důvodu přirozené autority stane starostovo slovo velmi významným závažím na misce vah při rozhodování v té které obci, je proto zcela v pořádku.
V pořádku však není, když si tuto roli starosta přisvojuje sám, a v pořádku také není, když mu tuto roli svou lhostejností členové zastupitelstva sami přisoudí.
JE STATUTÁRNÍM ZÁSTUPCEM?
Postavení starosty upravuje zákon o obcích především v oddíle čtvrtém. V něm se v první větě odst. 2 říká, že "Starosta zastupuje obec navenek." Tato věta se v řadě měst a obcí "překládá" tak, že "Starosta je statutárním zástupcem obce." Zde je nutno říci, že obec statutárního zástupce tak, jak jej známe u jiných subjektů (např. jednatele u společnosti s ručením omezeným), prostě nemá. Není jím tedy ani starosta.
Zdálo by se, že jde o slovní hru s pojmy, která nemá pro praxi význam. Jenže ono být statutárním zástupcem, tj. být někým, kdo je oprávněn za subjekt jednat, přijímat rozhodnutí a závazně podepisovat smlouvy apod. převážně samostatně, je něco zcela jiného než "zastupovat navenek", být navenek realizátorem rozhodnutí někoho.
Pokud zastupuje starosta obec navenek, nemůže za ni sám činit žádné závazné projevy vůle, tedy rozhodovat. "Pouze" zastupuje a musí mít vždy zmocnění, jak ji má zastupovat. Tímto zmocněním je usnesení příslušného orgánu obce, na základě jehož rozhodnutí starosta příslušný právní úkon realizuje.
Starosta nemůže sám nic rozhodnout, nemůže sám přijaté rozhodnutí měnit, a to ani částečně, nemůže sám uzavírat smlouvy o budoucích smlouvách.
MŮŽE "ZASTUPOVAT NAVENEK" NĚKDO JINÝ?
Mimo běžné případy, kdy může podobně jako starosta podepisovat smlouvy za obec jeho zástupce, což také předpokládá zákon, existují i jiné možnosti.
Může se například stát, že obecní rada (zastupitelstvo) zmocní k podpisu smlouvy některého z radních či zastupitelů. Důvody mohou být různé, například dlouhodobá nepřítomnost starosty nebo odborné znalosti radního v předmětné záležitosti. Někdy jsou to i důvody, které můžeme označit jako střet zájmů, například když starosta kupuje od obce do svého vlastnictví nemovitost a ani on sám si nepřeje, aby figuroval na jedné straně smlouvy jako starosta a na straně druhé jako kupující.
Lze si také představit, že orgán obce zmocní k zastupování obce navenek např. advokáta, a to na základě standardní plné moci.
Osobou "zastupující obec navenek" nemusí být tedy nutně starosta. Starostovo postavení se liší od postavení kterékoli jiné osoby tím, že jeho "zastupování navenek" předpokládá zákon jako generální, kdežto odlišná osoba musí být k tomuto zastupování výslovně zmocněna.
Není však nikde psáno, že to vždy musí být on, kdo jako zástupce obce stvrdí např. smlouvu svým podpisem.
SOUČASNÁ LEGISLATIVA
Ústava ČR funkci starosty (ani obecní radu) nezmiňuje. Jediná úprava je tedy obsažena v zákoně o obcích (zákon č. 367/1990 v aktuálním znění).
Zákon o obcích přisuzuje starostovi v § 52 a násl. tato oprávnění:
Zastupuje obec navenek. Nikoli však jako statutární zástupce, ale jako osoba k tomu určená zákonem, a to vždy pouze v rozsahu rozhodnutí příslušného orgánu obce. Obdobně to platí pro zástupce starosty.
V jednotlivých záležitostech může obec zmocnit k zastupování či podpisu příslušné smlouvy jiného člena zastupitelstva, advokáta či jinou fyzickou osobu. Ti všichni však narozdíl od starosty k tomu potřebují výslovnou plnou moc.
Má právo užívat při významných příležitostech a občanských obřadech závěsného odznaku se státním znakem ČR (toto právo může mít na základě usnesení obecní rady také jiný člen zastupitelstva, tajemník nebo další pracovník obecního úřadu). Ani zde tedy starosta není "nezastupitelný".
Podepisuje obecně závazné vyhlášky a jiná usnesení obecního zastupitelstva (se zástupcem starosty nebo jiným radním).
Obecně závazné vyhlášky by měl vždy podepsat starosta a zástupce (jiný radní), ve výjimečném případě zástupce starosty (v případě nepřítomnosti starosty) a jiný radní.
Svolává a řídí schůzce obecní rady a svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva.
Zákon dává starostovi výhradní právo svolávat a řídit schůze obecní rady, zatímco u zastupitelstva používá slůvko "zpravidla". Je tedy možné a často se to v praxi děje, že v řízení schůze se starosta střídá se svým zástupcem nebo jiným radním.
Může pozastavit výkon usnesení obecní rady v otázce samostatné působnosti, má-li za to, že je nesprávné.
Toto oprávnění je dáno pouze starostovi (to však nebrání některému z členů rady toto řešení navrhnout), a považuji ho ve skromných starostových možnostech za nejvýznamnější.
Není-li ustanoven tajemník, je nadřízen pracovníkům obecního úřadu a plní roli statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů.
Jinak má starosta práva jako každý člen zastupitelstva. Může vznášet dotazy, připomínky a podněty na obecní radu a její jednotlivé členy, na další orgány obce a vedoucí organizací a zařízení, které obec založila nebo řídí, a požadovat od pracovníků obecního úřadu informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce zastupitele.
Aniž chceme jakkoli snižovat prestižní postavení starosty, je jisté, že současná legislativa jej řadí do pozice pouhého realizátora usnesení obecní rady nebo zastupitelstva. Jeho vyšší vliv, který ve většině případů starostové mají, by měl vycházet pouze z přirozené autority. Nikoli z toho, že bez ohledu na zákon budou starostové rozhodovat sami. Také by nemělo být pravidlem, že zastupitelé na podobnou praxi přistoupí. I když mají ve svého starostu důvěru a chovají k němu potřebnou míru respektu, měli by vždy vědět, o čem hlasují a proč. Jen pak bude do důsledku naplněna dikce, podstata i účel zákona.
JANA HAMPLOVÁ,
stálá spolupracovnice redakce
NEJČASTĚJŠÍ VÝKLADOVÉ OMYLY STAROSTŮ
1. Smlouva o budoucí smlouvě není podstatná a mohu ji podepsat.
2. Mohu změnit již podepsanou smlouvu.
3. Mohu sám změnit podmínky smlouvy, které schválilo zastupitelstvo nebo rada.
4. Mohu sám vypovědět uzavřenou smlouvu.
5. Mohu sám rozhodnout o tom, že za obec bude podána žaloba.
6. Schválilo-li obecní zastupitelstvo prodej pozemku panu A, mohu schválit postoupení práva koupit tento pozemek panu B.
7. Mohu sám provést rozpočtovou změnu.
8. Mohu sám podepsat smlouvu o dílo do 100 000 Kč.
9. Mohu sám podepsat příslib investic.