Program oprav panelových domů je v této době stabilizovaným nástrojem státní pomoci při regeneraci sídlišť. Opravených panelových domů je však stále velmi málo.
Od svého schválení koncem roku 2000 prošel program oprav panelových domů třemi změnami: V roce 2001 se rozšířil okruh příjemců dotace i na vlastníky podnikových bytů, dva roky poté se zpřísnily podmínky vztahující se k jakosti provedených oprav.
Poslední změna je zcela nedávného data: platí od 1. května letošního roku a sjednocuje úrokové zvýhodnění úvěrů. Na základě vládního nařízení č. 152/2004 Sb. je nyní pro celé území republiky jednotná úroková dotace ve výši 4 %. Pro rok 2005 bude podle sdělení Ministerstva pro místní rozvoj program vyhlášen v nezměněné podobě, počítá se i se stejným objemem finančních prostředků (220 mil. Kč).
Primát má Moravskoslezský kraj
Tyto a další informace zazněly na semináři k regeneraci sídlišť a revitalizaci panelových domů, který se uskutečnil koncem května ve Svitavách. Proč právě ve Svitavách zdůvodnili i přednášející z Ministerstva pro místní rozvoj a Českomoravské záruční a rozvojové banky: město i celý okres Svitavy patří spolu s okresem Karviná (resp. celým Moravskoslezským krajem) a Prahou mezi ty, které předkládají nejlepší projekty. Pochvalu si vysloužila i města Kadaň, Chropyně a Přerov.
Nadále platí, že program Panel se využívá nerovnoměrně, což prokazuje, jak významnou roli hrají v tomto procesu vlastníci panelových domů. Největší zájem mají stále bytová družstva, s poměrně značným odstupem následují obce a zatím zcela nepatrné je zastoupení společenství vlastníků. Od vyhlášení programu do konce března 2004 bylo v jeho rámci opraveno 22 100 bytů. Ke konci letošního roku bude představovat opravený bytový fond v panelových domech 9,1 % z jejich celkového počtu.
Trochu zklamáni jsou i stavbaři, kteří v počátcích vyhlášení programu předpokládali, že opravy panelových domů se stanou hlavním tahounem stavebních prací. Jak na semináři zaznělo, chybu vidí i v překotné privatizaci z poloviny 90. let minulého století, kdy se byty prodávaly hluboko pod cenou, což znamenalo značné rozptýlení vlastníků i jejich finančních možností. Komora stavebních inženýrů proto nadále nabízí zdarma komplexní poradenství, jež může využít kterýkoli vlastník panelového domu.
Opravy předcházely privatizaci
Svitavy patří k nemnoha městům, kde rozprodeji bytového fondu předcházela komplexní regenerace panelových domů. Městské zastupitelstvo o tom rozhodlo už v roce 1993. Kromě eliminace rizika, že budoucí vlastníci bytů nebudou schopni se finančně podílet na regeneraci, sledovalo toto rozhodnutí i snahu zachovat na sídlištích příznivou sociální strukturu obyvatel.
Z přípravné fáze označil starosta Svitav Václav Koukal za nejobtížnější překonat počáteční nedůvěru lidí. Informační kampaň proto byla důkladná, nájemníci byli ve značném časovém předstihu seznámeni s rozsahem revitalizace a podmínkami prodeje bytů. Při podpisu smlouvy hradili šestinu ceny, zbývající část ve splátkách. Při průměrné ceně bytu 240 tisíc korun to znamenalo zaplatit okamžitě 40 000 a pak splácet po dobu osmi let 2200 Kč měsíčně.
Před zahájením oprav se nájemníci seznámili s harmonogramem prací, osobně poznali stavbyvedoucí, na něž se mohli v průběhu prací obracet. Mohli se dokonce zúčastnit přejímky stavebních prací a kolaudace. Starosta Koukal dnes s potěšením konstatuje, že tato důkladná příprava se více než vyplatila. Po nastartování programu totiž začalo být pozitivní vnímání revitalizace až nakažlivé.
Další část přípravné fáze obsahovala technický průzkum, který radnice uskutečnila spolu s Českou energetickou agenturou. Ve Svitavách jsou tři sídliště postavená v letech kolem 1974, 1978 a během 80. let. V panelových domech bydlí, zcela v souladu s republikovým průměrem, zhruba třetina ze 17 500 svitavských obyvatel.
V každém sídlišti (jsou postavena vždy ze stejných panelových soustav) se dělal na jednom domě stavebně technický průzkum. Odhalil, že paradoxně nejvíc pokročila degradace panelových prvků na tom nejmladším, zatímco v nejlepším stavu byl dům nelový dům byl zároveň zpracován energetický audit.
Peníze na opravy z prodeje bytů
Vlastní opravy panelových domů ve Svitavách začaly v roce 1997. Nyní už jsou opraveny všechny domy s výjimkou dvou, které si chce město ponechat pro sociální účely. S jejich regenerací zatím příliš nespěchá. Zastupitelé totiž doufají, že se v dohledné době snad přece jen dočkají nových pravidel pro hrazení nájemného, která mj. umožní, aby byl do činží promítnut zvýšený standard bydlení.
Rozpočtové náklady na byt se pohybují od zhruba 136 tisíc do 270 tisíc korun, průměr činí 164 902 Kč. Na veškeré opravy čerpala svitavská radnice dotace v podobě úrokového zvýhodnění; patřila mezi ty, které mohly získat a také získaly pětiprocentní úhradu úroků. Okamžitě po opravách domů se byty prodávaly. Z výnosů prodeje se pak financovaly další opravy. Dnes vyčísluje radnice v celé této transakci saldo - příjem z prodeje bytů je zhruba o 37,2 milionu korun vyšší než náklady na revitalizaci a na agendu spojenou s prodejem bytů.
V loňském roce se rozhodlo k ráznému kroku i Stavební bytové družstvo Svitavy. Za neuvěřitelných 11 měsíců, od ledna do konce listopadu 2003, prošlo ozdravnou regenerační kúrou nejen ve Svitavách, ale i v Poličce všech 22 družstevních panelových domů s 1198 byty.
Ohromující rychlost souvisí s tím, že na rozdíl od městských domů nebylo nutné zasahovat do konstrukcí a i jinak byly družstevní domy v lepším stavu. Na opravy si družstvo vzalo 180miliónový úvěr, na nějž získalo rovněž pětiprocentní úrokovou dotaci. Stavební úpravy sestávaly ze zateplení obvodových a střešních plášťů i stropů suterénů, výměny vchodových dveří, lodžiových zábradlí, prosklení lodžií a osazení architektonických prvků u vchodů do domů. V městských domech se vyměňovaly i instalace, bytová jádra, opravovaly výtahy; zpočátku se dělala i nástavba (domy opravované později je už nemají).
Zvýšila SE účast ve volbách
Svitavské zastupitele zaujal i druhý program Ministerstva pro místní rozvoj vztahující se k revitalizaci panelových sídlišť. Souběžně se proto připravovala regenerace sídliště Lány, v němž žije 2700 lidí. Důvody, proč bylo vybráno právě toto sídliště, souvisely především s nedostatkem parkovacích ploch. Nevyhovovaly ani trasy pro pěší, chyběly bezbariérové úpravy a také nástupní plochy pro zásahová vozidla (hasiči, policie). Problémy měli i odvozci odpadu. Existující výsadba zeleně byla shledána jako nekoncepční, občanské vybavení nedostatečné. Sídliště však mělo i sociální problémy - byl tu zaznamenám vyšší podíl přestupků a trestných činů a jeho obyvatelé neměli příliš zájem o veřejný život - účast ve volbách se pohybovala jen kolem 17 %. Radnice čerpala i z názorů a přání obyvatel. Ti se seznamovali se záměrem prostřednictvím novin a městské televize, dostali i dotazník, v němž mohli vyjádřit své názory a svá přání. Nejčastěji se objevoval požadavek řešit parkování.
Vlastní revitalizace je rozvržena do pěti časových etap. Zatím se uskutečnila jen jedna (v roce 2002) a znamenala rozšíření parkovacích ploch. Investice představovala deset miliónů korun. V roce 2003 program vyhlášen nebyl, jeho letošní pokračování svitavská samospráva pochopitelně vítá.
Co revitalizace ve Svitavách přinesla
Vzhledem k tomu, že prakticky všechny panelové domy ve Svitavách už prošly regenerací, lze hodnotit přínosy tohoto procesu.
Na prvním místě je to zlepšení stavebně-technického stavu domů a bytů a prodloužení jejich životnosti.
Nynějším vlastníkům se výrazně snížily náklady na vytápění (tepelné úspory se pohybují od 25 do 50 %), čímž se zároveň snížila zátěž životního prostředí z tepelných zdrojů. Z hodnocení vyplynulo, že možná úspora ve formě snížení emisí CO2 představuje 1,7 tuny na bytovou jednotku ročně. Ing. Irena Plocková z Ministerstva průmyslu a obchodu uvedla tuto skutečnost do souvislosti s Kjótským protokolem a uvažovaným obchodem s emisemi. Pokud bude město moci prodat "přebytky čistého vzduchu" v ceně tři dolary za tunu CO2, jak navrhuje Světová banka, začíná být úspora velmi zajímavá i z finančního hlediska.
Spolu se zlepšením architektonického řešení domů, sídliště a celého města ovlivnila regenerace příznivě vnímání sídliště jako takového a nastartovala zájem dalších vlastníků o opravy panelových domů.
Podařilo se naplnit i původní záměr, zachovat příznivou sociální strukturu lidí bydlících na sídlišti.
A téměř jako perlička působí zjištění, že na revitalizovaném sídlišti Lány se v roce 2002 zvýšila oproti předchozím letům účast v komunálních volbách.
