PAMÁTKY A EKONOMIKA

Na programu byly tyto okruhy témat: financování péče o nemovité kulturní dědictví z ekonomického pohledu, financování péče o nemovité kulturní dědictví z pohledu podpory památek z veřejných rozpočtů a jiných zdrojů a dále pak vzájemné ekonomické vazby nemovitých kulturních památek a kulturní turistiky.

"Bude na vás, jak budete apelovat na krajská, popřípadě obecní zastupitelstva, aby při veřejné společenské volbě zařadila jako prioritu péči o kulturní dědictví. Stát nemá žádné nástroje, jak samosprávná rozhodnutí ovlivňovat - kromě toho, že mu budou ponechány příspěvky ze stávajících programů, jimiž bude, tak jako dosud, motivovat zastupitelstva, aby na péči o kulturní dědictví participovala," obrátil se na přítomné první náměstek ministra kultury Zdeněk Novák.

Uvažuje se o několika možnostech alokace prostředků na péči o památky. Ministerstvo financí připravuje tzv. příspěvek na výkon státní správy obcím s rozšířenou působností, ovšem ty mají údajně (možná ne úplně) pokrýt výdaje na mzdy zaměstnanců, kteří budou státní správu vykonávat.

"Zdá se nám skoro nebezpečné oněch 155 miliónů korun poskytnout obcím s přenesenou působností, protože máme obavy, že na památky pak v podstatě už nezbude. Další úvaha je poskytnout je do rozpočtu krajů v rámci takzvaného zápočtu pro výpočet daňových příjmů krajů. Zatím se ne všechny kraje chovají příkladně jako Středočeský kraj.

Budeme tedy navrhovat, aby oněch 155 miliónů korun alespoň v příštím roce posílilo centrální prostředky Ministerstva kultury, protože tak máme jistotu, že budou skutečně účelně určeny na kulturní památky. Byli bychom velmi rádi, kdybyste nás v tom podporovali," dodal k financování památkové péče první náměstek ministra kultury.

PAMÁTKY A CESTOVNÍ RUCH

Vedle vztahu ekonomiky a památkové péče zazněla celá řada souvisejících témat, jako například konkrétní zkušenosti měst a obcí, soukromých vlastníků památek a způsoby financování památkové péče v Evropské unii. S ekonomikou obnovených památek souvisí oživení cestovního ruchu. V této souvislosti je aktuální začlenění tzv. turistických regionů do krajů. Je třeba zabránit, aby se například Krkonoše nebo Šumava nezačaly rozvíjet díky správnímu uspořádání dvěma směry.

Pro regiony vznikají programy rozvoje cestovního ruchu. Na konferenci bylo konstatováno, že prozatím málo zpracovatelů programů umí vytvářet programy cestovního ruchu kreativně a prakticky, a nikoliv akademicky.

NOVÁ TVÁŘ KADANĚ

Jedním z příkladů úspěšné obnovy historického dědictví je město Kadaň, které během posledních let prošlo prakticky neuvěřitelnou proměnou.

V rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón se v Kadani investovalo zhruba 580 miliónů korun.

"Na počátku rekonstrukcí jsme ještě s bývalým starostou přijali myšlenku o tom, že pouze rychlá privatizace zničených domů, a to ne za každou cenu, ale jak se říká "za hubičku" dokáže lidi podnítit k tomu, že domy začnou opravovat a vytvářet v nich provozovny nebo byty.

Musím říci, že jsem se i některým divil, jaké objekty od nás kupovali. Šlo o nákupy za polovinu odhadu a odhady se v té době pohybovaly okolo 40 - 60 tisíc korun za dům i s pozemkem. Zájemci od nás za 30 tisíc koupili ruinu a za 2,5 - 7 miliónů pak dům opravili," seznámil nás s postupem obnovy královského města Kadaň jeho starosta Ing. Miloslav Müller.

Za zmínku stojí mimo jiné rozsáhlá rekonstrukce národní kulturní památky - Františkánského kláštera, která je téměř před dokončením. Znovu se zakládá kadaňské muzeum, jehož činnost skončila v sedmdesátých letech.

Kadaň je ovšem vzorem i v tom, co by po rekonstrukci památek mělo přijít - a sice v jejich oživení. Patriotismus místních obyvatel i věhlas města šíří řada kulturních akcí a rovněž "Císařský den", během nějž se město vrátí do 14. století, do doby návštěvy císaře Karla IV., kdy došlo k udělení některých privilegií městu. Tehdy se na rekonstruovaném kadaňském náměstí tísní až 7 tisíc lidí.

VÁCLAV DRAŠNAR