Památky se vracejí do života

Pouze České republice se podařilo v Bruselu vyjednat unikátní program na podporu obnovy a následného využití nejcennějších památkových objektů. Smyslem opatření v oblasti intervence 5.1 Integrovaného operačního programu (IOP) - pozor, řeč je o zhruba 6,5 mld. Kč - je nejen prostá obnova památek, ale i jejich oživení a návrat do života společnosti.

Vrchní ředitel sekce B Ministerstva kultury ČR Ing. Zdeněk Novák připomíná, že program počítá s trvalou udržitelností takto podpořených projektů. »Jde o zcela mimořádný experiment, zda je totiž možné financovat péči o kulturní památky s tím, že se v nich vymyslí a uskuteční aktivity, které vydělají na provoz a základní údržbu,« říká. Na otázku, zda přece jen v oblasti památek nebude složitější dodržet (a kontrolovat) trvalou udržitelnost než u projektů z oblasti byznysu, odpovídá: »Myslím, že riziko je srovnatelné jak u ziskových, tak neziskových aktivit.«

Dosud byly podpořeny projekty přihlášené do programu v souladu s aktivitou 5.1b, které by měly sloužit jako modelové příklady pro obnovu a využití památek k podpoře sociálního a ekonomického růstu vytvářením nových kulturních a dalších služeb.

ZASTAVENÍ PRVNÍ: JINDŘICHŮV HRADEC

Už loni 156 mil. Kč podpořený jindřichohradecký projekt »Národní muzeum fotografie a dílna tapisérií - centrum původních řemesel a unikátních technologií« zahrnuje komplexní obnovu národní kulturní památky - bývalého zámeckého pivovaru (ve vlastnictví státu a správě Národního památkového ústavu), a dále částečnou obnovu nemovitých kulturních památek - bývalé jezuitské koleje a jezuitského semináře.

»Po nezbytných stavebních úpravách a vybavení budou tyto tři památky sloužit široké veřejnosti jako centrum vzdělávacích a kulturních služeb zaměřených na uchování unikátních řemeslných postupů nebo technologií v oborech ručně tkaná tapisérie a fotografie pro další generace. Zároveň projekt zahrne jejich prezentaci v muzejní expozici,« vysvětluje starosta Jindřichova Hradce Ing. Karel Matoušek.

Návštěvníci města se už od 1. 1. 2012 mohou těšit na to, jak si tam díky projektu například vyzkoušejí tkaní tapisérií či zhlédnou praktické předvádění tkalcovských, restaurátorských i konzervátorských postupů. Projekt rovněž zahrnuje vybudování reprezentativních sbírkových fondů historické a současné fotografie, záchranu, zachování, systematické zpracování i prezentaci historického odkazu fotografie, pořádání aukcí a výstav, podporu umělecké fotografie, shromažďování fotografického fondu, výzkumnou a vědeckou činnost, organizaci odborných konferencí, sympozií a seminářů, stejně jako vzdělávací a kulturně společenské akce apod.

Tyto aktivity budou zajišťovat partneři projektu: Dům gobelínů, kulturních tradic a řemesel, o. p. s., Národní muzeum fotografie, o. p. s., a Muzeum Jindřichohradecka. Ing. Karel Matoušek k tomu poznamenává: »Zajistit veškerá potřebná stanoviska a rozhodnutí dotčených orgánů státní správy, jakož i mít šťastnou ruku při volbě projektanta, který podtrhne jedinečnost památky a citlivě navrhne její obnovu, je jistě velmi časově a finančně náročné. Avšak nejtěžší je pro památku najít vhodné využití. Aby i činnosti, které se tam budou uskutečňovat, přirozeně "zapadly" do opravených historických prostor, byly veřejností kladně vnímány a staly se přínosem nejen pro město. Proto je tak důležité, aby budoucí uživatel či poskytovatel služeb ctil navrženou koncepci využití kulturní památky a svými aktivitami směřoval k dosažení zamýšleného účelu. Proto je město Jindřichův Hradec zakladatelem či spoluzakladatelem společností, které v těchto třech památkách budou poskytovat kulturní a vzdělávací služby. Z pozice členství v jejich správních či dozorčích radách město může zásadně ovlivňovat i budoucí koncepci.«

Starosta udržitelnost projektu chápe především tak, že půjde o uskutečňování aktivit, jež byly předmětem projektu, a to po 5 let od ukončení jeho realizace. »Na straně příjmů proto očekáváme jak tržby ze vstupného či prodeje služeb (semináře, workshopy), tak dotace a příspěvky na kulturní akce pořádané k využití těchto památek. Provozní náklady však nebudou zanedbatelné. I proto se uvažuje o provozní dotaci od města či v případě Muzea Jindřichohradecka o provozní dotaci od Jihočeského kraje, který je jeho zřizovatelem. Národní muzeum fotografie si od svého založení (2002) našlo své příznivce a jeho návštěvnost rok od roku stoupá. Návštěvnost Muzea Jindřichohradecka je dlouhodobě na vysoké úrovni. Díky spojení Národního muzea fotografie, Muzea Jindřichohradecka s novou tváří Domu gobelínů, kulturních tradic a řemesel věříme, že právě zásluhou vytvoření "centra" bude i zájem o činnosti poskytované Domem gobelínů u odborné a laické veřejnosti stoupat. Přestože nadále půjde o veřejně prospěšné služby, které určitě nebudou zárukou zisku,« uzavřel starosta Ing. Karel Matoušek.

ZASTAVENÍ DRUHÉ: DOLNÍ OBLAST VÍTKOVICE

Do činnosti zájmového sdružení právnických osob Dolní oblast Vítkovice se zapojily firmy, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, ale také Moravskoslezský kraj či statutární město Ostrava. Na základě memoranda je partnerem sdružení Národní památkový ústav.

Na svůj projekt »Zpřístupnění a nové využití Národní kulturní památky Vítkovice« sdružení loni z Integrovaného operačního programu získalo dotaci 500 mil. Kč. V ostravském městském obvodě Vítkovice je totiž 153hektarová lokalita Dolní oblast, která má statut národní kulturní památky, přičemž byla také zapsána do seznamu Evropského kulturního dědictví. V areálu se už od třicátých let 18. století nacházely vysoké pece Vítkovických železáren pro výrobu surového železa. Sdružení Dolní oblast Vítkovice tam chce využít jedinečné šance zpřístupnit veřejnosti v tomto industriálním parku technické památky typu vysoká pec, plynojem a energetická ústředna.

Jak podotýká Ing. Petr Koudela, ředitel sdružení Dolní oblast Vítkovice, areál je natolik rozlehlý, že mimo tři uvedené technické památky se tam časem plánují navazující investice do dalších objektů a ploch celé oblasti. Hodně naznačuje i fakt, že letos 1. ledna sdružení od Moravskoslezského kraje převzalo do nájmu areál sousedního dolu Hlubina, což na jednom území umožní unikátně podchytit celý technologický tok uhlí-koks-železo.

Půlmiliardový projekt se opírá o patriotismus a shodu veřejnosti, architektů, podnikatelských subjektů, památkářů a všech partnerů projektu. Ing. Petr Koudela vyzvedává významnou podporu společnosti Vítkovice, a. s., a jejích dceřiných společností. Na osobě jejího předsedy představenstva a generálního ředitele Ing. Jana Světlíka dokládá, jak je důležité mít pro projekt těchto rozměrů potřebného »tahouna«, který uskutečnění náročného záměru neváhá ani zaštítit svou autoritou..

»Je to projekt nadčasový, lákavý a zajímavý,« říká Ing. Petr Koudela. »Samozřejmě se budeme muset poprat i s překážkami. Osobně za nejtěžší považuji naroubovat rekonstruované objekty s novým využitím na městskou infrastrukturu, ať už to budou komunikace nebo inženýrské sítě včetně čistíren odpadních vod apod. «

»Věříme, že naše záměry přilákají masy nových návštěvníků a studentů. Budeme-li počítat polské a slovenské příhraničí, pak náš projekt uskutečňujeme ve spádové oblasti pro několik milionů obyvatel. Už v loňském roce, tedy ještě před rekonverzí areálu, jsme zaznamenávali nebývalý zájem o tuto technickou památku (k organizaci návštěv NKP Vítkovice viz odkaz na http://www.nkp-vitkovice.cz/ - pozn. redakce). Po integraci všech plánovaných expozic, vzdělávacích ploch a atrakcí počítáme se zájmem několikanásobně vyšším,« dodal Ing. Petr Koudela.

K témuž rovněž v newsletterech Moderní obce č. 2 a 5/2010 (viz archiv newsletterů v menu vlevo na www.moderniobec.cz)

PRIORITNÍ OSA 5.2 IOP

Ministerstvo kultury ČR je v rámci Integrovaného operačního programu (IOP) zprostředkujícím subjektem v prioritní ose 5 2 v oblasti intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví, a to pod mottem »Vracíme památky do života«.

Dotace z IOP v oblasti intervence 5.1 je tvořena z 85 % ze zdrojů EU (212,762 mil. eur) a z 15 % z národních zdrojů, tedy zhruba 6,5 mld. Kč (při kurzu 26 CZK/EUR). Podpořené projekty tak budou mít ze 100 % uhrazeny uznatelné náklady.

Vybrané památkové objekty budou opraveny a naplněny novými kulturními, vzdělávacími a dalšími společensky prospěšnými programy, které umožní, aby provoz památek nadále nezatěžoval veřejné rozpočty. Podpořené objekty vytvoří vzory pro nakládání s jinými obdobnými památkami a zkvalitní využití potenciálu kulturního dědictví ČR.

ZDROJ: MINISTERSTVO KULTURY ČR

Bývalý zámecký pivovar (vlevo), jezuitský seminář (uprostřed) a jezuitská kolej (vpravo) se nacházejí v centru Městské památkové rezervace Jindřichův Hradec.

Ing. Karel Matoušek: Už se osobně velmi těším na nový vzhled městské památkové rezervace, který náš projekt přinese.

Programy projektu »Zpřístupnění a nové využití NKP Vítkovice« budou využívat moderní formy sdělení při uplatnění techniky a speciálních efektů v kombinaci s interaktivní formou poznání ve snaze o co nejvyšší zapamatovatelnost předávaných informací návštěvníkům.

FOTO: ARCHIV MĚSTA JIINDŘICHŮV HRADEC