Zabraňte jakékoliv panice a démonizování pandemie (prasečí) chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru A/H1N1 2009. Tak zní vzkaz hlavního hygienika ČR MUDr. Michaela Víta starostům obcí. Hlavní hygienik dodává: "S ohledem na vývoj epidemiologické situace a na to, že Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila stupeň 6 pandemického ohrožení chřipkou A/H1N1, byla na pokyn ministerstva zdravotnictví prověřena akceschopnost krajských a rezortních pandemických plánů, přičemž se prokázala jejich funkčnost."
Nejde však pouze o funkčnost pandemických plánů krajských hygienických stanic, resp. krajů, které po schválení poslední verze Pandemického plánu ČR v roce 2006 byly na základě pokynu ministerstva zdravotnictví o rok později novelizovány. Nýbrž také o pandemické plány obcí s rozšířenou působností. Koneckonců byli by to starostové "trojkových" obcí a dalších obcí v jejich správním obvodu, kteří by pandemii museli čelit "v první linii" spolu s příslušníky Integrovaného záchranného systému. Během pandemie by totiž právě na jejich bedrech leželo zvládání nelehké situace v obcích. Například by museli také zajistit, aby nemocní, doléčovaní ve svých domovech či po dobu nezbytně nutnou v provizorních zařízeních (izolátech), dodržovali léčebný režim a dostalo se jim i nutné pomoci.
PODBOŘANY A JEDENÁCT OKOLNÍCH OBCÍ
Jsou na takový úkol obce s rozšířenou působností (ORP) připraveny? Mezi "trojkové" obce v Ústeckém kraji patří město Podbořany na Lounsku. Karel Žežulka tam má na městském odboru organizačním a vnitřních věcí na starosti civilní ochranu. Když vysvětluje, jak pandemický plán radnice vznikal, lze jeho slova obecně vztáhnout na pandemické plány všech ostatních obcí s rozšířenou působností. "Pandemický plán ORP Podbořany byl zpracován na základě požadavku oddělení krizového řízení Krajského úřadu Ústeckého kraje. Toto oddělení v souladu s ustanovením § 21 odst. 2, písm. b) a f) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) uložilo rozpracovat základní část pandemického plánu kraje na podmínky našeho města a tento dokument zahrnout jako samostatnou část rozpracovaných úkolů krizového plánu kraje na podmínky ORP. Pandemický plán byl předložen k projednání a připomínkování bezpečnostní radě našeho města a k připomínkování oddělení krizového řízení kraje. Pandemický plán ORP jsme rovněž projednali se starosty všech jedenácti dotčených obcí, kteří se na jeho zpracování podíleli. Schválil jej starosta ORP. Pandemický plán ORP se průběžně aktualizuje v souladu se změnami pandemického plánu kraje a dalšími zjištěnými změnami v údajích v plánu," říká Karel Žežulka.
Pandemické plány se zpracovávají z celostátní úrovně přes kraje až po obce s rozšířenou působností. Mají univerzální charakter, a lze je tedy použít pro všechny druhy pandemie. Naposledy byly aktualizovány v souvislosti s hrozbou tzv. ptačí chřipky. I na té nejnižší úrovni pandemický plán musí odpovídat místním podmínkám a současným možnostem intervence a potřebám tak, aby jeho realizace zmírnila zdravotní, ekonomické a sociální důsledky pandemie v dané "trojkové" obci a jejím správním území.
SANKCE PRÝ NEJSOU TŘEBA
Pandemický plán obce s rozšířenou působností zahrnuje vždy celý její správní obvod, v jehož rámci stanovuje i opatření a úkoly pro jednotlivé obce nižších stupňů. Město Podbořany jako "trojková" obec má ze spolupráce s okolními sídly v oblasti krizového řízení dobré zkušenosti. Karel Žežulka vysvětluje: "Legislativa sice ukládá obcím zajišťovat svoji připravenost na mimořádné události a řešení krizových situací, ale už jim neukládá povinnost poskytovat příslušné obci s rozšířenou působností potřebné údaje, aby mohla krizový plán kraje rozpracovat na podmínky celého svého správního obvodu. Tuto povinnost mají obce vůči krajskému úřadu a Hasičskému záchrannému sboru (HZS) kraje. Pokud by tedy obec s rozšířenou působností potřebovala od obcí ve svém správním obvodu některé údaje pro vypracování či aktualizaci svého pandemického plánu, měla by je vyžadovat cestou HZS kraje nebo krajského úřadu. Obvyklou praxí však bývá - a je tomu i v našem případě - že ORP požaduje podklady přímo po orgánech obcí a pak je podle potřeby poskytuje i HZS kraje a krajskému úřadu."
Jak by tomu však bylo, jestliže by "trojková" obec nebyla s to pro svůj pandemický plán získat - ať už přímo, nebo "přes kraj" - od jiné obce ve svém správním obvodu nutné údaje, či by tyto informace dostala neúplné? Karel Žežulka konstatuje, že platná legislativa neumožňuje obci s rozšířenou působností v přípravě na krizové situace vůči obcím ve svém správním obvodu uplatňovat žádné sankce. V úvahu by přicházel pouze její podnět krajskému úřadu.
Naopak, pokud by pandemický plán "trojkové" obce nebyl včas nebo kvalitně zpracován, případně aktualizován, sankce vůči ní by uplatňoval krajský úřad, který jí úkoly ke zpracování tohoto plánu uložil. Karel Žežulka se domnívá, že by pak patrně nastoupily sankce ve smyslu ustanovení § 34 uvedeného krizového zákona. Právnické osobě by na základě tohoto paragrafu mohla být za nesplnění povinností uložena pokuta až do výše 3 mil. Kč, v době krizového stavu však až do výše 10 mil. Kč. Nebyla-li uložená povinnost splněna ani ve lhůtě stanovené při uložení pokuty, lze uložit pokutu opětovně.
Zajímavé je, že ani ministerstvo zdravotnictví, potažmo hlavní hygienik, ba ani Krajský úřad Ústeckého kraje naší redakci nedokázali domněnku Karla Žežulky o možných sankcích ve smyslu krizového zákona potvrdit či vyvrátit. Přesněji řečeno, odpovědět na otázku, kdo ponese odpovědnost za to, nezpracuje-li obec s rozšířenou působností řádně a včas svůj pandemický plán, nebo nebude-li s "trojkovou" obcí při přípravě tohoto plánu spolupracovat obec v jejím správním obvodu - a jaké, komu, kým a na základě čeho by případné sankce byly uloženy.
"V našem kraji všechny obce s rozšířenou působností na krajském plánu spolupracovaly a spolupracují, proto nevím, kdo by obce postihoval. Dosud spolupráce v našem kraji funguje a všechny obce spolupracují, nikdo zatím nebyl postihován," tvrdí Soňa Poupětová z oddělení tiskových informací Krajského úřadu Ústeckého kraje.
O SMRTI ČI ŽIVOTĚ MŮŽE ROZHODNOUT I DETAIL
Přitom množství informací, které ORP pro svůj pandemický plán potřebuje získat i od obcí ve svém správním obvodu, není malé a v kritické situaci by mohl rozhodovat každý přehlédnutý detail. Jak velký rozsah úkolů běžný pandemický plán obce s rozšířenou působností předpokládá, lze osvětlit právě na příkladu města Podbořany. Při plánovaném předpokladu zasažení 25 až 30 procent obyvatelstva pandemií chřipky by v jeho správním obvodu šlo o přibližně čtyři tisíce osob, o něž by se radnice spolu s úřady ostatních obcí musela postarat. I v souladu s krajským pandemickým plánem by se na Podbořansku organizovala domácí izolace nemocných. Komplikované případy onemocnění by se předávaly na interní, infekční a plicní oddělení nemocnic.
"Pobyt nemocných na lůžkových zařízeních by však měl být jen krátkodobý k překlenutí kritického období onemocnění pacientů. Jejich další léčení a rehabilitace by už byly v režimu domácího ošetření. Osoby, které by neměly možnost domácí rehabilitace a doléčení, by se umisťovaly na dobu nezbytně nutnou do provizorních zařízení - izolátů. Ty by byly zřizovány v souladu s nouzovým ubytováním v rámci obce s rozšířenou působností podle jejího havarijního plánu, a to především na její úrovni, ale v případě nutnosti rovněž na úrovni obcí nižšího typu. Izoláty by vznikaly v internátech, školách, ubytovnách, případně ve zdravotnických zařízeních nebo hotelech. Zdravotníky by pro ně zajistila ORP ve spolupráci s krajským úřadem. Na Podbořansku jsme v izolátech schopni umístit přibližně 1800 lidí. Úkoly při kontrole nemocných a péči o osoby v izolátech bychom dokázali zabezpečit, pokud by se prioritně antivirotiky očkovaly vybrané skupiny osob uskutečňující opatření k řešení pandemie. Šlo by o lékaře, zdravotníky, hasiče, policisty a v neposlední řadě také o členy krizových štábů obcí," vysvětluje Karel Žežulka.
V Podbořanech nemají vlastní městskou policii, ale i kdyby tam existovala, několik strážníků by na zvládání složitých úkolů během pandemie ve městě a okolních obcích určitě nestačilo. Proto asi nepřekvapí slova Karla Žežulky o tom, že radnice by zejména počítala s dobrovolnými hasiči. "Nejenže v obcích představují nejpočetnější organizovanou složku, ale jsou také velmi dobře připraveni na řešení mimořádných situací a krizových stavů, jak dosvědčují jejich výsledky na cvičeních a při zásazích."
ŠKOLENÍ: NEJČILEJŠÍ JSOU TI "DOLE"
Na Krajském úřadě Ústeckého kraje jsme se dotazovali, zda starostové nebo další představitelé zejména obcí, případně příslušní zaměstnanci obecních úřadů, jsou nyní v souvislosti s hrozbou chřipkové pandemie školeni či jinak připravováni na zvládání složitých situací. Podle Soni Poupětové krajský úřad zatím žádná taková školení nechystá.
Sdílnější byl Karel Žežulka. Jak uvedl, pracovníci krizového řízení Městského úřadu Podbořany jsou proškolováni na metodických poradách krizového řízení kraje a na pravidelných poradách na oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení územního odboru HZS Žatec. Starosta, místostarosta a tajemník podbořanské radnice spolu s dalšími členy Bezpečnostní rady ORP prošli školením při projednávání pandemického plánu obce a ruku v ruce s tím, jak se na bezpečnostní radě města pravidelně probírá připravenost na nejrůznější možné krizové situace a všechny případné problémy se přitom vyhodnocují a hledají se k nim varianty řešení, si dál své znalosti na toto téma prohlubují. Podobně jsou na krizové situace připravováni starostové a místostarostové obcí ve správním obvodu ORP - kromě Karla Žežulky přitom významnou roli hrají odborníci z územního odboru HZS Žatec.
Jednotlivým obcím ve správním obvodu ORP je k dispozici už zpracovaná dokumentace krizového řízení. Jde vlastně o metodické návody, jak postupovat při mimořádných událostech a krizových situacích. Kdyby tyto menší obce mimořádnou situaci nestačily zvládat vlastními silami, obrátily by se s žádostí o pomoc na město Podbořany.
SLEDUJETE MINISTERSKÝ WEB?
Krátce po naší redakční uzávěrce Národní referenční laboratoř pro chřipku ve Státním zdravotním ústavu oznámila, že k 24. srpnu 2009 bylo v České republice hlášeno celkem 237 případů infekce virem Pandemic A (H1N1) 2009. I když Světová zdravotnická organizace eviduje ve světě už na 1800 úmrtí v důsledku tzv. prasečí chřipky, situace v České republice i v Evropě je stále pod kontrolou a počty nemocných narůstají jen velmi zvolna. Na celém území ČR se nyní pravidelně sledují akutní respirační infekce u pěti věkových kategoriích a zavedla se i moderní a rychlá diagnostika nového viru chřipky.
Přesto by nebylo dobré podcenit nebezpečí vzniku byť zatím třeba i jen lokálních ohnisek šíření chřipky A/H1N1. Minimálním krokem k tomu v každém, třeba i v nejmenším sídle je, aby tam starosta pravidelně sledoval internetové stránky ministerstva zdravotnictví (http://www.mzcr.cz/ - odkaz Veřejné zdraví vpravo a poté vlevo Onemocnění Pandemic /H1N1/2009), a takto získané informace vhodným způsobem dál předával obyvatelům své obce.
IVAN RYŠAVÝ
Předpokládané dopady pandemie chřipky v Ústeckém kraji
K 31. 12. 2006 počet obyvatel kraje činil 823 265. Nemocnost obyvatel bude vyšší než při běžných epidemiích, vyšší bude i smrtnost. Odhady nemocných a úmrtí byly provedeny na základě dostupných údajů pandemií chřipky, které proběhly v roce 1957 a 1968. Pokud se naplní předpoklad, že v průběhu 9 až 15 týdnů trvání 1. vlny pandemie onemocní zhruba 30 % obyvatel, bude počet nemocných činit 246 980 osob (při možném rozpětí postižených 25-35 % by tento počet byl 205 816, resp. 288 143 osob). Při odhadované smrtnosti 0,37 % během 7 týdnů první vlny zemře v kraji celkem 914 osob. Předpokládaný vrchol pandemie by měl nastat za 2 až 3 týdny po začátku pandemie. Poté dojde ještě ke 2. vlně, která je očekávána za 5 až 8 měsíců. Při 2. vlně je možnost výskytu variant s vyšší patogenitou, s těžšími průběhy a vyšší smrtností.
K dispozici by mělo být pro kraj celkem 164 634 balení antivirotik - pro 20 % obyvatel a 493 903 dávek vakcíny pro 60 % obyvatel. Profylaktické podávání anivirotik může mortalitu snížit na 4/100 000 obyvatel.
ZDROJ: PANDEMICKÝ PLÁN ÚSTECKÉHO KRAJ
Hlavní hygienik ČR MUDr. Michael Vít: "Faktem je, že pandemický plán z roku 2006 vznikal v kontextu s potřebou připravenosti na v té době aktuální nebezpečí infekce H5N1 (ptačí chřipka), ale principiálně pandemické plány zahrnují pandemickou připravenost v rovině obecné, prostě na pandemii chřipky způsobené novou variantou chřipkového viru. Takto je i koncipován Pandemický plán ČR. Možnost změny struktury lůžek, pokud by současný stav lůžkového fondu nepostačoval, je jedním z úkolů, které z pandemického plánu vyplývají - a tato možnost byla nyní v rámci prověření akceschopnosti krajských pandemických plánů rovněž ověřena. Pandemický plán počítá i s péčí o osoby žijící osamoceně v odlehlých obcích - v případě potřeby by do ní bylo možné zapojit například dobrovolné hasiče nebo Český červený kříž."
Úsměv a rouška se na ruzyňském letišti v Praze letos v květnu, kdy se o nové variantě chřipkového viru teprve začínalo mluvit, ještě nemusely vylučovat. Dnes už víme, že nejvíce případů tzv. prasečí chřipky je u nás zejména v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, přičemž jde hlavně o osoby, které přicestovaly ze zemí s výskytem chřipky A/H1N1 2009, jako je Španělsko, Řecko či Malta.
