Přednosti kompostování spočívající v návratu kompostu z biomasy na plochy veřejné zeleně si uvědomili i samotní zastupitelé.Pardubice v širším povědomí stále žijí pouze jako město průmyslu nebo slavných sportovních akcí. Málo se již ví o...
Přednosti kompostování spočívající v návratu kompostu z biomasy na plochy veřejné zeleně si uvědomili i samotní zastupitelé.
Pardubice v širším povědomí stále žijí pouze jako město průmyslu nebo slavných sportovních akcí. Málo se již ví o tom, jak vlastně vypadají. Vystoupá-li proto turista nebo i místní občan na vysoký ochoz Zelené brány, je překvapen pohledem, který se mu nabízí. Jeho sjednocujícím prvkem je živá zeleň. A to nejen ve starších parcích a při toku Labe, ale též v rozlehlých sídlištních komplexech. Ty vznikaly od přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století. Zvláště pro první z nich - Duklu a Polabiny - jsou již příznačné vzrostlé porosty dřevin a četné zatravněné plochy. Tím naléhavěji ovšem pro místní samosprávu vyvstává otázka, kdo se má o veřejnou zeleň starat a co má dělat se stále se obnovující zelenou hmotou.
Řešení v několika variantách
Místní Služby města Pardubic například část posečené trávy pravidelně odvážejí soukromé firmě ke zpracování na kompost a zbytek ukládají na skládku. O veřejnou zeleň se však v samostatných městských obvodech a jejich částech starají i jiné subjekty. Ty byly vybrány na základě výběrového řízení. Například ve druhém městském obvodě od května do října provádí šest sečí a sběr spadaného listí dvě soukromé firmy a již zmíněná městská akciová společnost. Podle slov starosty Jiřího Srbka bude na podzim letošního roku vypsána k daným povinnostem nová veřejná soutěž, která může situaci i podle nejzajímavějších finančních nabídek významně změnit.
V podstatě ke stejnému postupu přistoupily v předchozích letech též městské obvody Dubina a Dukla, neboť také v nich městská akciová společnost zajišťuje pouze údržbu části z celkové rozlohy veřejné zeleně. Zástupci nejstaršího místního sídliště Dukly například letos v dubnu uzavřeli pro daný úsek smlouvu se třemi firmami. Část obvodu dokonce ošetřují mladí muži při náhradní vojenské službě, ovšem tato varianta již nemá perspektivu.
Nejde však pouze o to, kdo bude zeleň do budoucna ošetřovat. Neméně naléhavé je řešení problému, jak zabezpečit nezávadnou likvidaci odpadu. Právě to je otázka, kterou se v Pardubicích rozhodli radikálně řešit. Byl to odbor životního prostředí magistrátu v čele s Ing. Miroslavem Míčou, který se zasazoval o to, aby se při zpracování zeleného odpadu přistoupilo k jinému způsobu než jenom skládkování.
Jaké jsou výhody?
Přednosti kompostování spočívající v návratu kompostu z biomasy na plochy veřejné zeleně si uvědomili i samotní zastupitelé. Svůj názor projevili na jednání zastupitelstva 11. května. Z přijatého usnesení vyplývá, že pro každoroční svoz a zpracování přibližně 9000 tun městské zeleně bude vybudována samostatná kompostárna.
Stavět se bude na pozemku bývalé skládky v Dražkovicích, přičemž organický odpad v ní budou moci vedle města ukládat také pardubičtí zahrádkáři až dosud využívající sběrné dvory.
Podle vyjádření zástupců Služeb města Pardubic se realizací přijatého usnesení výrazně sníží finanční náklady na likvidaci zelené hmoty a zároveň se vytvoří předpoklady k tomu, aby se získaná kvalitní zem mohla využívat při údržbě městské zeleně. Navíc se dá počítat i s prodejem části získaného kompostu.
Samotné vybudování uvažované kompostárny nenarazilo zatím na nesouhlas občanů bydlících v její blízkosti. Tím je usnadněno zahájení výstavby, jejímž investorem bude statutární město Pardubice. Předpokládá se, že bude celkově stát více než patnáct miliónů korun. Z nich 80 % je dotace a půjčka ze Státního fondu životního prostředí, a to v obou případech ve výši šesti miliónů korun, přičemž půjčka byla poskytnuta za ročního úročení 1,5 %. Teprve však vlastní chod kompostárny, který by měl začít letos v srpnu, ukáže, nakolik půjde o účelně vynaložené prostředky.
