Vítězem letošního ročníku soutěže Hlavní město cyklistů se 28. dubna staly Pardubice. Pořadatelem soutěže je Asociace měst pro cyklisty a v Praze byla při vyhlašování jejích výsledků udělena i řada dalších významných ocenění (viz box vpravo).
Ocenění pro vítěze soutěže Hlavní město cyklistů 2014 přebíral za Pardubice náměstek primátorky města Ing. Michal Koláček. Právě jemu patřily naše otázky.
Která nejdůležitější opatření jste v posledních letech v Pardubicích přijali ve prospěch cyklistické dopravy a z jakých zdrojů jste je financovali?
Možná vás to překvapí, ale na zdrojích ani tolik nezáleží. Uskutečnili jsme hlavně opatření ve vozovce, a to pouze pomocí dopravního značení. Jsou to převážně cyklopruhy, cykloobousměrky apod. Jde o levná opatření s velkým efektem. Rozpočet města je unese. Nyní jsme poprvé požádali SFDI o peníze na cyklopruhy. Tato možnost je nová, dříve šlo čerpat jen na cyklostezky. U zmíněných opatření je podstatně náročnější jejich projednání. Přerozdělujeme prostor vozovky. Vždy se však najdou nějací odpůrci, kteří se obávají, že se začnou tvořit kolony, nebo že opatření jsou nebezpečná. Je třeba vše uvést na pravou míru. V posledních letech nevznikaly izolované úseky cyklostezek, na něž je třeba krkolomně přejíždět z vozovky. Naopak se nám daří síť opatření scelovat. Dobrým příkladem jsou cyklopruhy a piktogramové koridory na ulicích Jahnova, Bubeníkova, Štrossova a Dašická, jimiž jsme mj. propojili stávající stezky. Pro cyklisty se snažíme plošně uzpůsobit téměř celou komunikační síť, nejen významné ulice. Zintenzivnili jsme přípravu zřizování zón 30 na obslužných komunikacích, kde jedinými speciálními opatřeními pro cyklisty jsou tzv. cykloobousměrky, kdy jednosměrná komunikace pro všechna ostatní vozidla zůstává obousměrná pro cyklisty.
Jak víte, zda by občané nestáli raději třeba o více parkovacích míst ve městě?
Komplexní dopravní plánování je v Česku zatím v plenkách, a tak i nám chybějí tvrdá data. Průběžně pořádáme ankety a přijímáme podněty občanů. Vycházíme však ze zkušeností evropských měst. Ta jsou ve vývoji městské mobility před námi a mají již empirické zkušenosti. Vědí, že dopravní chování obyvatel města závisí na nastavených podmínkách. Cyklistickou dopravu tedy rozvíjíme nabídkovým způsobem. A naše nabídka pak následně táhne poptávku. Loni v září jsme instalovali několik automatických sčítačů cyklistů. Postupně tak začínáme sledovat trendy v intenzitách provozu. V roce 2012 jsme provedli i první průzkum dopravního chování. V roce 2016 nebo 2017 ho zopakujeme a vyhodnotíme dopad opatření, která byla realizována v mezidobí. V dílčích projektech někdy narážíme na kolizi zájmů. I proto např. zatím nemáme adekvátní opatření pro cyklisty na významné ose tvořené ulicemi 17. listopadu a Jana Palacha. Na ní je realizace cyklopruhů podmíněna redukcí počtu parkovacích míst zhruba na polovinu. To je však výjimka. Ve většině případů opatření nemají vliv ani na parkování, ani na kapacitu komunikací. Situaci se snažíme zlepšovat postupně, žádnou revoluci nechystáme. Reakce na dosavadní realizace byly až překvapivě kladné. Postupem času i řada původních odpůrců změnila názor, nebo alespoň přestala opatření kritizovat. Ta opatření totiž jednoduše zafungovala.
Jak zní pardubický »recept« na úspěch v soutěži Hlavní město cyklistů?
Dejte prostor lidem se zájmem. Máte-li ve městě občanskou iniciativu volající po zlepšení podmínek pro cyklisty, zapojte ji. My jsme před třemi lety zaměstnali jednoho takového aktivistu jako cyklokoordinátora. Prosazování nových opatření je často o nekonečných diskusích a popohánění kolegů k aktivitě. Nejlepší způsob, jak věci rozhýbat, je mít na radnici člověka, který se problematice soustavně věnuje, a dát mu politickou podporu. Časem dospějete k tomu, že potřebujete systematické změny, aby se zohlednění potřeb cyklistů stalo součástí rutinní práce samosprávy. Zpočátku však spoléhejte na nasazení a odhodlání. Pokud jde o konkrétní kroky: Udělejte si představu o tom, jak by měla ve finále infrastruktura pro cyklisty ve městě vypadat. Začněte zobousměrňováním jednosměrných komunikací pro cyklisty a značením cyklopruhů na významných ulicích v centru. Sbírejte podněty a o všem informujte. Ke každému opatření přijměte plán projednání s veřejností. Zapojte se do kampaní typu Do práce na kole. Vyhodnocujte dopady opatření a zveřejňujte je. V neposlední řadě je u soutěže Hlavní město cyklistů důležitá dobře vyplněná přihláška.
Výsledky soutěží Hlavní město cyklistů 2014 a o Cenu Víta Brandy
soutěž Hlavní město cyklistů 2014
1. Pardubice
2. Jihlava
3. Uherské Hradiště
Zvláštní cena za budování infrastruktury pro cyklisty: Ostrava
Zvláštní cena za marketing cyklistiky: Hradec Králové
Cena Víta Brandy za mimořádná procyklistická řešení
»Lhotecká« stezka pro cyklisty Sadská - Kostelní Lhota - Písková Lhota
Zvláštní ocenění poroty:
- Lávky Malá Skála na cyklostezce Greenway Jizera
- Cyklostojany v Jihlavě
- Biketower - parkovací věž pro jízdní kola v Hradci Králové
- Bike & Shop u nákupního centra Géčko Liberec
Pozn.: Soutěž o Cenu Víta Brandy je pojmenována po již zesnulém architektovi Vítu Brandovi, který byl spoluautorem nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani a jehož řešení lávky v tomto městě kopírující skalní masiv bylo nominováno mezi nejlepší evropské stavby posledních dvou let.
ZDROJ: ASOCIACE MĚST PRO CYKLISTY
Vyplňte si cvičně dotazník. Ověříte si tak kvalitu své procyklistické politiky!
Co rozhodovalo o vítězi soutěže Hlavní město cyklistů a co si z ní mohou odnést i ostatní města? Odpovídá koordinátor rozvoje cyklistické dopravy ČR Ing. Jaroslav Martinek.
Porota hodnotila především kvalitu dopravní politiky města a jednotlivá konkrétní opatření, která radnice přijímá pro zvládnutí narůstající dopravy. Ať už jde např. o vybudování cyklopruhů, cykloobousměrek nebo dopravní zklidnění, jsou důsledkem celé řady předchozích kroků. Mezi hlavní z nich patří přítomnost cyklokoordinátora a schválená koncepce spojená s konkrétními termíny a úkoly pro pracovníky městského úřadu. Porota sledovala celkem 30 otázek, které nakonec rozhodly o vítězi soutěže.
Soutěž Hlavní město cyklistů 2014 ovšem nebyla jen o vítězích. Poskytla také řadu cenných příkladů z praxe, které se pro města mohou stát inspirací v oblasti strategického plánování, územního plánu a jeho vazbě na cyklodopravu, měřitelných cílů, koncepce cyklodopravy, generelu cyklodopravy, cyklistické infrastruktury, řešení koncepce parkování kol ve městě, řešení Bike and Ride (tedy kombinace kola s jinými druhy dopravy, především veřejné), doprovodných služeb a marketingu podpory cyklistické dopravy. Nejlepší řešení najdou čtenáři na www.cyklokonference.cz (pod odkazem Strategický plán).
V soutěži šlo o více než pouze cyklistickou tradici nebo příhodné podmínky. Jak se ukázalo, mezi vítězi se ocitla nejen notoricky známá »cykloměsta«. Vítězné Pardubice však ostatním ukázaly celou sadu nástrojů, s jejichž pomocí se město stane přívětivým pro cyklisty.
Vítězem se nakonec stali všichni účastníci slavnostního předávání, kteří na závěr dostali jako malý dárek volnou licenci na zhlédnutí dánského filmu Lidský rozměr, který shrnuje výsledky 40 let zkušeností a důsledků městského plánování. Dánský architekt Jan Gehl a jeho kolegové tu ukazují, co se stane, když se do centra plánů a výpočtů umístí člověk a jeho potřeby. Film se mimo jiné promítal v Pardubicích, kde sloužil k vysvětlování záměrů města při projednávání nového územního plánu. Lidský rozměr přispívá do diskuse, která je mimořádně aktuální i u nás: Jak docílit, aby se ve městech žilo lépe?
Informace získané v soutěži Hlavní město cyklistů 2014 budou sloužit k přípravě e-learningových materiálů Cyklistické akademie. Podrobnosti včetně dotazníku pro rok 2015 najdete na www.cyklomesta.cz v sekci Cyklistická akademie. Osobně bych doporučil, aby si města dotazník cvičně vyplnila. Získají tak jedinečnou zpětnou vazbu o své procyklistické politice.
Spolu s Michalem Koláčkem (vpravo) cenu přebírali i Jakub Kutílek a Vojtěch Jirsa z pardubického magistrátu.
Když se v roce 2002 PaedDr. Jiří Kulhánek, poprvé ujímal funkce starosty Kadaně, nebyl ve městě ani metr cyklostezky. Dnes tamní rozvinutá cyklistická infrastruktura slouží za vzor řadě jiných radnic. I proto Jiří Kulhánek (na snímku vpravo) převzal z rukou Jaroslava Martinka titul Cyklopolitik roku.
FOTO: JIŘÍ JUŘÍK
