Náročnost přípravy a zajištění kontaktních míst pro snímání biometrických prvků žadatelů o cestovní pas na úřadech obcí s rozšířenou působností lze podle náměstka ministra vnitra RNDr. Josefa Postráneckého přirovnat ke složité operaci ukončení činnosti okresních úřadů.
Podle nařízení Rady Evropské unie jsou všechny členské státy EU povinny zavést první biometrické prvky (obličej) do nově vydávaných cestovních dokladů už do konce letošního srpna. Česká republika vyčlenila na zajištění jejich výroby pro nejbližší roky přes 4,5 miliardy korun. Návštěvníci konference ISSS - Internet ve státní správě a samosprávě, která se konala počátkem dubna v Hradci Králové, si už mohli prohlédnout pracoviště pro snímání biometrických prvků, jakým bude zanedlouho vybaveno více než 200 obcí s rozšířenou působností.
STÁT ZAPLATÍ TECHNIKU I STAVEBNÍ ÚPRAVY
Uvedená částka je určena na nákup technického zařízení, zajištění stavebních a technických úprav příslušných pracovišť a zejména na dotování ceny cestovních pasů. Náklady na nový pas s čipovou kartou budou pravděpodobně vyšší než 1000 korun, avšak občané za tento nový cestovní doklad zaplatí pouze 600 korun.
Obce s rozšířenou působností, ve kterých budou zřízena kontaktní místa pro snímání biometrických prvků, dostanou na stavební a technické úpravy více než 200 miliónů korun. Kabiny na snímání biometrických údajů bude totiž nutné umístit do prostor, které budou vykazovat jednotné technické a bezpečnostní parametry. Vybavení pracovišť obdrží obce od Státní tiskárny cenin zdarma.
JAKO PRVNÍ: ROZPOZNÁVÁNÍ OBLIČEJE
Co jsou to vlastně biometrické systémy a proč se na ně přechází? Důvod je jasný - jde o aplikace biometrických technologií, které umožňují automatickou identifikaci nebo autentizaci/verifikaci určité fyzické osoby. Patří k nim stabilní data, jako například otisk prstu, rozpoznávání duhovky, rozpoznávání obličeje, geometrie ruky, markanty hlavy, pach těla či vzorky DNA, a dále rysy chování, třeba vlastnoruční podpis, analýza stisku tlačítek (psaní na klávesnici), analýza způsobu chůze apod.
Zejména mezinárodní terorismus se stal takovou hrozbou, že od širokého nasazení těchto systémů neodrazují ani vysoké náklady, které to vyžaduje. Evropská unie svým rozhodnutím vyhovuje zároveň požadavkům americké strany, která od zemí bez vízové povinnosti požaduje biometrické identifikátory v pasech již od října letošního roku. Podobně EU bude od následujícího roku požadovat od všech návštěvníků pocházejících ze zemí mimo unii otisk prstu ve vízu a také v povolení k pobytu, pokud cizinci žijí na území některé členské země. Podle Evropské komise je otisk prstu nejlepším řešením pro záložní kontrolu v databázi. Členské země mají v rámci imigrační politiky také rutinně ukládat fotografie žadatelů o vízum nebo o dlouhodobý pobyt jako primární biometrický identifikátor. Pomocí kombinace otisků prstů a fotografie se má zamezit zneužití dokladů a rovněž zvýšit bezpečnost. Znamená to i nutnost sjednotit používané biometrické systémy a zajistit jejich vzájemnou spolupráci pro jednotnou evropskou politiku.
CHYSTÁ SE TAKÉ SNÍMÁNÍ OTISKŮ
Citované nařízení Rady EU se týká zavedení nejen prvního biometrického prvku do nových cestovních dokladů, ale i dalšího biometrického prvku (otisky prstů) do konce února 2008. Proto pracoviště pro snímání biometrických prvků, která se budou zřizovat v obcích s rozšířenou působností, počítají již také s možností doplnit je o zařízení pro snímání otisků prstů.
Pracoviště má dvě části - fotografickou kabinku a pracovní zónu úředníka. Ve fotokabině je nejdůležitější vnitřní prostor s přesně definovaným pozadím a jasně definovanou intenzitou osvětlení. Nachází se v ní výškově nastavitelné sedátko, na něž usedne žadatel o pas. Proti sobě má fotoaparát, který ovládá úředník sedící za sklem. Vnitřní prostor kabinky je natolik velký, aby po vyjmutí sedátka umožnil pohyb i invalidům. Takto pořízenou digitální fotografii potom systém zpracuje tak, že vybírá z biometrických dat rysy specifické pro jednotlivce, aby vytvořil tzv. šablonu. Ta je strukturovanou redukcí biometrického obrazu a zaznamenává biometrické měření jednotlivce, tzv. biometrické prvky.
Účel využití biometrických prvků je dvojí - ztížit padělatelnost či jiné zneužití těchto dokladů a umožnit jednoznačnou identifikaci nositele dokladu. Tímto způsobem se ztíží aktivity související s mezinárodním terorismem a dalšími nebezpečnými mezinárodními formami trestných činů.
I když jsou celosvětové normy ICAO (Mezinárodní organizace civilního letectví) a směrnice EU velmi přísné z pohledu technologického (tedy co systém musí umožnit), řešení, která se vejdou do stanoveného rámce, je mnoho. Každý stát hledá v daném rámci obtížně vlastní řešení, které bude nejvíce vyhovovat jeho legislativním zvyklostem a technickým možnostem.
Při přípravě celého projektu se naši pracovníci seznámili s řešeními v některých státech EU, žádné z nich však nelze kompletně převzít, vždy je třeba řešení upravit podle místních podmínek.
ÚKOL PRO "TROJKOVÉ" OBCE
"Z pohledu organizačního, technického, ale i finančního lze tento úkol srovnat například s ukončením činnosti okresních úřadů, na který také bylo málo času a byl velmi náročný," přibližuje probíhající operaci náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy RNDr. Josef Postránecký. "Úkol je realizován v úzké součinnosti mezi centrální státní správou a územními orgány veřejné správy, které vydávání cestovních dokladů zabezpečují, což jsou v prvé řadě obce s rozšířenou působností. Vláda již loni schválila zásadní harmonogram postupných kroků a také potřebné legislativní změny, které v podobě návrhů novel příslušných zákonů předložila do parlamentu. Nyní se nacházíme na prahu finální fáze, kdy podpisem novely zákona prezidentem 31. března je ukončen legislativní proces."
SOUČASNÉ PASY PLATNOST NEZTRATÍ
Novou právní úpravou nebude doba vyznačené platnosti (zpravidla 10 let od vyrobení) stávajících pasů nijak dotčena. Platnost nových pasů pro dospělé nad 15 let bude 10 let (u dětí do 15 let však pouze 5 let). Nově bude muset mít pas každá osoba, tedy i dítě. Řešení musí umožnit výrobu dokladu i pro žadatele ze zahraničí, kterému budou biometrické údaje sejmuty v zahraničí. Opatření se týká rovněž pasů cizinců a uprchlíků. Žádost o vydání pasu s biometrickými údaji bude možné podat pouze na úřadech obcí s rozšířenou působností.
Obce s rozšířenou působností se nacházejí ve fázi stavebně technické a organizační přípravy na vydávání nové podoby cestovních dokladů. Státní tiskárna cenin, která je pověřena komplexním zabezpečením tohoto úkolu, už ukončila všechna výběrová řízení pro nákup potřebných technologií a zabezpečení přenosu snímaných údajů na Ministerstvo vnitra i na svá pracoviště.
JEN DVA ÚKONY U PŘEPÁZKY
"Pokud jde o organizační zabezpečení, do určité míry se z pohledu občanů komfort vystavování pasů poněkud sníží," přiznává náměstek Postránecký. "I nyní jsou cestovní doklady vydávány obcemi s rozšířenou působností, ale lze o ně navíc požádat a poté si je převzít rovněž na všech městských a obecních úřadech, které jsou pověřeny vedením matriky. To je zhruba 1200 úřadů. Protože nový postup je finančně náročný, nebude možné, aby v tak rozsáhlé síti byla potřebná zařízení rozmístěna. Do budoucna proto budou pasy vydávat jen obce s rozšířenou působností, což je síť 205 městských a magistrátních úřadů plus 22 úřadů městských částí v Praze." Přesto podle RNDr. Postráneckého česká síť pro vydávání cestovních dokladů bude hustší než v drtivé většině zemí Evropské unie.
Nicméně nepříznivá změna bude do jisté míry vyvážena zjednodušením pro občany z jiného pohledu. Zatímco totiž nyní občané musí žádosti o vydání těchto dokladů vyplňovat sami - a ne vždy je to bez problémů, v novém systému vyplnění žádosti zařídí příslušní úředníci "trojkové" obce. Žadatel bude muset učinit jen dva úkony: Nechat se vyfotografovat pro sejmutí digitálního obrazu obličeje a poté verifikovat údaje, které úředníci na žádosti vyplní podle občanského průkazu či jiného průkazu totožnosti.
Co bude muset vykonat občan a co úředníci
žadatel přijde osobně na úřad obce s rozšířenou působností a přinese potřebné doklady;
pracovník na přepážce provede kontrolu doložených skutečností proti datům ze systému evidence obyvatel a evidence cestovních dokladů;
v případě souladu provede přímo na místě vyfotografování žadatele digitálním fotoaparátem;
až potom bude žádost s potřebnými daty vytištěna ze systému včetně otisku fotografie;
souběžně s podpisem žadatele na papírovou žádost je podpis snímán a jeho digitální obraz je uložen k ostatním datům ze žádosti;
pro žadatele jeho činnost nyní končí;
data jsou elektronicky odeslána do centra, papírová žádost zůstává na obci;
po zpracování dat a vyrobení pasu s biometrickými údaji v centrální výrobně je pas odeslán zpět na obec;
občan si při převzetí pasu může přečíst data uložená v čipu a odzkoušet funkci čipu;
před převzetím pasu občan podepíše poučení, že dodrží stanovené podmínky pro nakládání s pasem (prakticky dostává nejen pasovou knížku, ale v ní uložený mikropočítač).
ZDROJ: MINISTERSTVO VNITRA ČR
