01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Péče o kulturní památky po zrušení okresních úřadů

Obdobně jako v jiných vyspělých státech spočívá i v České republice systém financování péče o kulturní památky na jejich vlastnících. Poněvadž je ochrana kulturních památek považována veřejností za činnost, jež se děje v jejím zájmu, vyvinuly se prakticky ve všech obdobných modelech památkové péče...

Obdobně jako v jiných vyspělých státech spočívá i v České republice systém financování péče o kulturní památky na jejich vlastnících. Poněvadž je ochrana kulturních památek považována veřejností za činnost, jež se děje v jejím zájmu, vyvinuly se prakticky ve všech obdobných modelech památkové péče mechanismy, jež umožňují vlastníkům kulturních památek ulehčit břímě, které péčí o kulturní památku může vzniknout. Jsou založeny na nepřímých podporách (daňové úlevy) a přímých podporách (dotace či příspěvky z veřejných rozpočtů). Takto je systém postaven i u nás.

Z kvantitativního hlediska lze sledovat pozitivní vývoj v rozpočtových výdajů orgánů státu do poloviny 90. let minulého století. V roce 1995 přesáhly výdaje okresních úřadů na příspěvky vlastníkům kulturních památek 500 mil. Kč, ale už v následujícím roce začaly klesat. Ve státním rozpočtu v kapitole Ministerstva kultury ČR (MK ČR) dosáhly výdaje vrcholu v roce 1996, kdy přesáhly 1 200 mil. Kč, ale v roce 1997 začaly také klesat. V roce 2002 tvoří výdaje okresních úřadů 155,374 mil. Kč, MK ČR 700,915 mil. Kč.

V právním řádu jsou zatím explicitně k poskytování příspěvků na obnovu kulturních památek zmocněny orgány státu, a sice okresní úřady a Ministerstvo kultury ČR (zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, § 16). Obce a kraje mohou ze svých rozpočtů hradit výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, § 9 a § 10). Je chvályhodné, že i při tomto obecném vymezení vnímali zástupci samosprávy péči o kulturní památky jako veřejně prospěšnou činnost a ze svých rozpočtů ji nemalou měrou podporovali.

Nová právní úprava

S probíhající reformou veřejné správy a zejména se zánikem okresních úřadů cítilo Ministerstvo kultury ČR jako nutnost přímo v právním řádu stanovit možnost pro obce a kraje přispívat vlastníkům kulturních památek na jejich obnovu.

Proto navrhlo v rámci legislativního procesu zakládajícího zánik okresních úřadů a jejich nahrazení 205 obcemi s rozšířenou působností (a částečně krajskými úřady) změnu citovaného § 16 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a sice takto:

Vlastníku kulturní památky může obec nebo kraj na jeho žádost poskytnout ze svých rozpočtových prostředků, jde-li o zvlášť odůvodněný případ, příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky za účelem jejího účinnějšího společenského uplatnění. Příspěvek může poskytnout i tehdy, nemůže-li vlastník kulturní památky uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky.

V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu příspěvek Ministerstvo kultury ČR buď přímo, nebo prostřednictvím krajského úřadu nebo prostřednictvím obecního rozpočtu obce s rozšířenou působností.

Přijatá právní úprava organicky reaguje na faktický stav věci, kdy se v rámci reformy veřejné správy přenáší řada zodpovědností státu na orgány samosprávy. Ideální by bylo, aby se v podstatě mechanicky s každou přenášenou zodpovědností přenášely i finanční prostředky, kterými byla ve státním rozpočtu ta která zodpovědnost podložena. Skutečnost bohužel taková není. Zejména ne ve sféře kultury, která je v naší zemi v pořadí priorit výdajů na svém tradičním místě. Ministerstvo kultury, vycházeje ze zkušeností s aplikací Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, věří, že dosavadní vstřícný postoj samospráv obcí a krajů k péči o památkový fond se nezmění.

Do hry kraje

Po zrušení okresních úřadů zůstane systém financování péče o kulturní památky v zásadě nezměněn. Nadále bude spočívat na vlastnících kulturních památek. V rovině samosprávy se nepochybně i díky shora citované zákonné úpravě zvýší podíl prostředků, jimiž samospráva přispívá vlastníkům kulturních památek, a to nejen proto, že samospráva je zastoupena širším spektrem subjektů - na rozdíl od dosavadního monopolu obcí vstupují letošním rokem do hry i kraje. Na úrovni státu naopak jeden subjekt (okresní úřad) mizí a monopol na příspěvky vlastníkům kulturních památek tak získává Ministerstvo kultury ČR.

Z kvantitativního hlediska jde o to, aby objem finančních prostředků na námi sledovaný cíl zůstal neztenčen.

Ministerstvo kultury proto provedlo analýzu výdajů krajů a okresních úřadů na kulturu (obce do analýzy zahrnuty nebyly, protože u nich v samosprávné působnosti nedochází ke změnám, jež by mohly námi sledovaný cíl ovlivnit). Z ní vyplynulo, že okresní úřady poskytují v roce 2002 vlastníkům kulturních památek příspěvky v celkové výši shora uvedených 155,374 mil. Kč, kraje (mimo Prahu, jíž se reforma veřejné správy fakticky v této oblasti nedotýká) 51,450 mil. Kč (s rozpětím mezi jednotlivými kraji od 0,350 mil. Kč po 25 mil. Kč).

Příspěvky v roce 2003

Ministerstvo kultury usilovalo o to, aby oněch 155,374 mil. Kč nezměnilo v příštím roce své určení, aby nadále směřovaly k podpoře vlastníků kulturních památek. Teoreticky existují tři cesty. Jednou z nich je posílit výdaje obcí. U nich je třeba rozlišovat mezi obcemi s rozšířenou působností a ostatními. U těch prvních by teoreticky bylo možné posílit těmito prostředky předpokládaný státní příspěvek na výkon státní správy. Podle předběžných sdělení Ministerstva financí ČR však uvažovaný příspěvek nepokryje veškeré výdaje na výkon státní správy a bude sloužit k zejména k hrazení mzdových nákladů. Tam by se asi peníze "rozpustily" za jiným účelem. U všech obcí by bylo možné přesunout předmětnou částku z daňových příjmů státu do daňových příjmů obcí (a to všech - rozlišovat mezi těmi, na jejichž katastrech se nacházejí kulturní památky, a na ostatní, není při této operaci možné). Adresnost uvedené částky je pak iluzorní.

Teoreticky by bylo možné posílit i výdaje krajů (opět přesunem daňových příjmů). Avšak vzhledem k tomu, že se mechanismy podpory vlastníků kulturních památek kraji teprve tvoří (nejdále jsou asi ve Středočeském kraji), nevidí Ministerstvo kultury ČR pro rok 2003 ani tuto cestu jako bezpečnou.

Proto ministerstvo navrhlo, aby o předmětnou částku 155,374 mil. Kč byly od roku 2003 posíleny výdaje ministerstva na podporu péče o kulturní památky. Vláda návrh akceptovala usnesením ze dne 26. června 2002 č. 695 (částka byla zaokrouhlena na 150 mil. Kč). Ministerstvo kultury předpokládá, že příspěvky z účelově zaměřených programů (Program záchrany architektonického dědictví, Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, Program restaurování movitých kulturních památek a další) bude distribuovat zejména prostřednictvím krajských úřadů.

Zdeněk Novák,

první náměstek

ministra kultury ČR

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down