Péči o podzemní vodu není radno přehlížet

Zejména tam, kde si obce svůj vodohospodářský majetek provozují samy, se jako vodohospodáři často setkáváme s chybami, které ve svém důsledku ohrožují jakost a zejména množství využitelné podzemní vody.

K těmto chybám nejčastěji dochází, jsou-li zdroje podzemní vody využívány v rozporu se závěry hydrogeologického průzkumu a jestliže se neprovádí kontrola a údržba vlastního vrtu.

CHYBY, ZA NĚŽ SE PLATÍ

Prvním předpokladem efektivního využívání zdrojů podzemní vody je kvalitní hydrogeologický průzkum. Ten dává základní informace o konstrukci jímacího objektu, horninovém prostředí, využitelné vydatnosti a kvalitě vody ve zdroji. Důležité je zajistit archivaci a dostupnost zpráv, které z průzkumu i ostatní technické dokumentace vyplývají. Naše praxe potvrzuje, že ke škodě následných uživatelů zařízení u zhruba třetiny zdrojů podzemní vody základní dokumentace zcela chybí.

Kapacita čerpadla by neměla překračovat využitelnou vydatnost vrtu. Možným následkem přetěžování vrtu je tzv. pískování. Při něm se vlivem vysoké rychlosti proudění vody vyplavují částice horninového prostředí a v konečné fázi se ucpává filtr a snižuje vydatnost vrtu. S přetěžováním souvisí i nárazově přerušované čerpání. Hydraulické rázy narušují stabilitu obsypového materiálu a zvyšují odpor hornin v okolí jímacího objektu.

Jinou chybou bývá ukončení čerpadla mimo plnou zárubnici nebo v malé hloubce. První případ končívá pískováním, ve druhém není využit celý objem zvodně.

JAK VRTY ČISTIT? NABÍZÍ SE I TLAKOVÁ VODA

I vrty stárnou a vyžadují pravidelnou kontrolu a údržbu. Na stárnutí se kromě koroze a pískování podílí i tzv. zaokrování. Při něm se ukládají nerozpustné oxidy železa, manganu a křemičitých a jílovitých částic. Vedle chemické oxidace jsou pro zaokrování příznačné i biologické procesy. Biologické zaokrování je dáno hromadným výskytem železitých a manganových bakterií. Je velmi rozšířené a značně snižuje vydatnost zdrojů. Inkrustační usazeniny lze odstranit chemicky pomocí kyseliny solné nebo citronové, či mechanicky ocelovými (ev. silonovými) kartáči nebo tlakovou vodou. Čištění tlakovou vodou je společností AQUASERV s. r. o. využíváno zhruba půl roku.

Zařízení na čištění vrtů tlakovou vodou sestává ze: zásobníku na pitnou vodu (jedno čištění vyžaduje zhruba 1 m³ nezávadné pitné vody); vysokotlakého čističe (nutný je tlak 25-30 MPa) a dostatečně dlouhého tlakového potrubí (zakončeného rotační tryskou pro rozstřik tlakové vody).

Postup čištění zahrnuje: odstavení vrtu, vyjmutí čerpadla a výtlačného potrubí; kamerovou prohlídku vrtu; čištění vrtu tlakovou vodou; odtěžení kalu; kamerovou prohlídku vyčištěného vrtu. Čištění lze zvládnout za dva dny: První se věnuje odstavení vrtu, druhý jeho kamerové prohlídce a čištění. Hlavním přínosem tohoto čištění je obnovená vydatnost zdrojů ověřená orientační čerpací zkouškou (viz tabulka).

Připomeňme, že složitost a účinnost čištění jsou značně ovlivněny konstrukcí vrtu. Problematické bývají vrty teleskopicky pažené, hluboké, s malými konečnými průměry. Stará ocelová výstroj vzhledem ke značné korozi hrozí zhroucením, téměř vylučuje použití kartáčů a omezuje využití vyšších tlaků. Silně zkorodované vrty s vysokým podílem tvrdých inkrustů nelze s ohledem na vysoké riziko havárie většinou vyčistit vůbec. Situaci komplikuje i nesprávné využívání, kdy se hladina nárazově snižuje tak, že ve vrtu zůstává méně než jedna třetina vodního sloupce, čímž se odhalí značná část perforace. Naopak s rostoucí hustotou a průměrem perforačních otvorů, podobně jako s vyšší mocností obsypu a vydatností vrtu, většinou vzrůstá i efektivita čištění.

Čištění vrtů tlakovou vodou je jednou z metod použitelných při obnově vydatnosti zdrojů podzemní vody. Výhodou je relativní rychlost, šetrnost k výstroji, použitelnost tam, kde z prostorových důvodů nelze použít kartáče. Dokladem úspěšnosti čištění je porovnání stavu vrtů zjištěných kamerovou prohlídkou před a po čištění i výsledek orientační čerpací zkoušky. Náklady na čištění se pohybují do 500 Kč/1 m hloubky vrtu.

LIBOR PAŠTYKA

JAN JINDRA

AQUASERV s. r. o.

Poznatky z čištění vodních zdrojů tlakovou vodou

Podle kamerových prohlídek je úspěšnost čištění ve vztahu k volné perforaci zhruba 50-90%.

Ve vztahu k obnově či navýšení vydatnosti je však úspěšnost podstatně vyšší - přibližně 90%.

Podstatně vyšší je účinnost čištění u měkkých bakteriálních usazenin.

Tvrdé vápenito-železité inkousty vyžadují opakované čištění vyšším množstvím vody; zásoba 1000 l u hlubších vrtů nedostačuje.

Optimální tlak je 250-300 barů, je ho však nutno modifikovat podle stavu výstroje tak, aby nedošlo k jejímu zhroucení, což u nižších tlaků zase snižuje účinnost.

Účinnost čištění se zvyšuje, je-li před čištěním snížena hladina (vhodné u vrtů s nízkou vydatností).

Vhodné je zaměřit se pouze na úseky perforace (vzhledem k omezenému množství vody).

Je třeba zajistit, aby paprsek vody z trysky dopadal kolmo na stěny (zátěžkou). Při nesplnění této podmínky značně klesá účinnost čištění.

Při nedodržení stejného odstupu od stěn je čištění nerovnoměrné (vhodné centrovací zařízení nad tryskou).

Obroušený materiál lze těžit čerpadlem pouze do úrovně jemného kalu. Hrubší nečistoty je nutno nechat sedimentovat či vytěžit mamutkou.

Stárnutí vrtů nespočívá pouze v kolmataci vlastní výstroje, ale také v zanášení obsypu. Jeho pročištění je možné po úsecích vodou, resp. »probubláváním« vzduchem v kombinaci s výše uvedeným tlakovým čištěním, v krajním případě musí nastoupit regenerace chemická.

Základní údaje o vrtech regenerovaných firmou AQUASERV

ZDROJ: AQUASERV s. r. o.