Obcím, ale také neziskovým organizacím se vyplatí čas od času prohlédnout si weby zejména větších společností se zahraniční účastí, které působí v ČR, zda nenabízejí granty či jiné způsoby podpory municipálních nebo komunitních projektů. Informace tohoto druhu lze nalézt i na internetových stránkách některých nadací, které dárcovské aktivity soukromého sektoru zprostředkovávají.
Zkušenosti Nadace VIA (www.nadacevia.cz) ze spolupráce s firmami při podpoře jejich dárcovství vypovídají o tom, že soukromý sektor nejvíce přeje projektům na podporu zlepšení života v obcích, městech či regionech. Ať už se to týká sociálních služeb, životního prostředí, kultury, práce s mládeží apod. Firma jako dárce se také často profiluje i jako "dobrý soused", jenž má zájem o místo, ve kterém působí.
SPOLUPRÁCE S "NEZISKOVKAMI" SE RADNICÍM VYPLATÍ
V čem municipality nejčastěji chybují, když se ucházejí o přízeň dárců? zeptali jsme se Táni Hlavaté, která se v Nadaci VIA věnuje rozvoji firemní filantropie. "Asi to bude hlavně ve slabší spolupráci některých radnic s místními neziskovými organizacemi," odpověděla "Je-li radnice těmto iniciativám otevřená, lépe se dozví o problémech ve svém městě a může si pak u "neziskovek" objednat služby, které tam chybějí, nebo společně s nimi pracovat na zvelebení daného sídla."
Naopak dárcovské firmy by zase neměly spoléhat jen na jedno či dvě témata ve svém dárcovském portfoliu a podporovat partnerství pouze s jednou či dvěma neziskovými organizacemi. "Pokud se totiž taková spolupráce nevydaří, veškeré snahy se znehodnotí. Firma by rovněž měla vědět, že chce-li, aby partnerská neziskovka dobře fungovala, měla by grantem podpořit nejen její projekt, ale také samotnou organizaci - její rozvoj a růst. To je nový trend, kterému se ve světě říká "venture" nebo "high-engagement philantrophy", kdy se dárce finančně či i osobním nasazením podílí na rozvoji podporované organizace. Například zasedá v její správní radě, pomáhá jí s PR, účastní se jejího strategického plánování atd.," uvedla Táňa Hlavatá.
ŠANCI MAJÍ VĚCNÉ PROJEKTY
Česká spořitelna, a. s., podle slov ředitelky odboru firemní komunikace Kláry Gajdůškové s ohledem na svých 5,3 milionu klientů pociťuje morální závazek být zodpovědným partnerem společnosti v ČR jako celku. "Proto máme vlastní Nadaci České spořitelny (www. nadacecs.cz), proto podporujeme velký počet nejrůznějších společensky pros-pěšných projektů. A kultivace veřejných prostranství pomocí našeho programu Pomáháme lidem zlepšovat místo, kde žijí, je podle názoru české populace jednou z důležitých oblastí, a proto i plně zapadá do naší strategie," říká Klára Gajdůšková. Uchazečům o granty z České spořitelny doporučuje: "Vždy je lepší spolupráce nad konkrétním projektem s jasným zadáním, cílem a očekávaným přínosem."
Podobně hovoří Michaela Vlasáková Baruníková z Kanceláře generálního ředitele ČSOB, a. s. "Uchazeči o podporu si někdy pořádně nezjistí, co a jakým způsobem firma vlastně podporuje. Žádosti píší obecně a necíleně, nezdůrazní unikátnost a význam svého projektu. Stává se i to, že nadsadí potřebné finanční prostředky, takže dárcovská firma pak z obavy před "velkorysostí" projektu nakonec od podpory couvne."
ČSOB mj. rozvíjí Fond pro rozvoj neziskových organizací a spolu s Poštovní spořitelnou také grantový Program podpory regionů. "Cílem obou programů je především podpora v regionech. Je těžké rozhodovat o regionální podpoře z centrály v Praze, kde nemáte dost relevantních informací o lokální neziskové sféře a problémech, které regiony tíží. Proto v rámci programů figurují specialisté (zástupci kraje a nadace), kteří potřebám regionů i lokální neziskové sféry rozumějí. Hlavním cílem, kterého chce ČSOB společně s Poštovní spořitelnou takto dosáhnout, je především cílená, efektivní a účelná pomoc v jednotlivých regionech. Záměrem je samozřejmě také podpora pozitivního vnímání obou značek, nicméně to aby byly prostředky vynakládány cíleně a efektivně je prioritou," poznamenává Michaela Vlasáková Baruníková.
OUTSOURCING, NEBO PŘÍMÁ POMOC?
Podle Táni Hlavaté existuje několik způsobů dárcovství. Firma může peníze rozdělovat sama a přímo. Nebo si může založit vlastní firemní nadaci, k čemu přistoupily třeba Česká spořitelna či Vodafone. Či "outsourcovat" svoje dárcovské aktivity u již existující nadace - Nadaci VIA nevyjímaje. "Právě tento typ outsourcingu dárci ušetří mnoho administrativy, neboť nadace společně s dárcem doladí zaměření programu, zorganizuje grantové řízení, stanoví kritéria pro výběr projektů, sestaví hodnotící komisi, informuje všechny žadatele o výsledcích a s úspěšnými uzavře grantové smlouvy. A nejen to: Podpořené projekty navíc monitoruje, upozorňuje dárce na akce v podpořených projektech, které by mohly být zajímavé pro média. Na závěr předloží dárci zprávu a vyúčtování jeho daru. Dárce se může podílet prací v hodnotící komisi a zejména by se měl starat o profesionální PR (public relations) programu," konstatuje Táňa Hlavatá.
"Outsourcing" pro dárcovství je využíván i v ČSOB. "Má jednu klíčovou výhodu - prostředky svěřujeme zkušeným profesionálům, kteří se v oblasti neziskové sféry dlouhodobě pohybují. Zajišťujeme tak efektivitu projektů, neboť nemáme dostatečné zkušenosti a znalosti (natož lidské kapacity), abychom mohli sami pokrýt "poptávku na trhu" v oblasti filantropie, sociálního podnikání apod. Ve spolupráci s kredibilním partnerem alokujeme naše finanční prostředky tam, kam patří. Speciálně v případě Fondu pro rozvoj neziskových organizací navíc prostředník poskytuje jako dar své know-how (funguje i jako realizátor)," uzavřela Michaela Vlasáková Baruníková.
IVAN RYŠAVÝ
Některé weby, které se vyplatí sledovat
www.prazdroj.cz/cz/o-spolecnosti/sponzoring
ZDROJ: MODERNÍ OBEC
