V době, kdy vláda chce opět snížit participaci obcí na výnosu ze sdílených daní, tentokrát snížením podílu obcí na dani z příjmů ze závislé činnosti, je vhodné znovu si připomenout nelichotivou situaci obcí na dně tzv. U-křivky, resp. J-křivky.
Nejprve se říkalo nepovedenému RUD »potenciálová jáma«. Potom »U-křivka«, v současnosti opět o něco moderněji, totiž »J-křivka«. To proto, že křivka směrem od nejmenších obcí postupně klesá k počtu obyvatel 5000 a následně zase stoupá až ku bájné Praze, zde hodnota strmě stoupá. Tedy koncové body na ose Y vlevo jsou asi na 10 000 Kč na obyvatele (nepočítám šílené výjimky typu Modravy a další desítky superbohatých obcí, kde jde o problém velikosti katastrů), a minimum 6300 Kč u pětitisícových měst a Praha vpravo 31 000 Kč na každého obyvatele. Čili ničím nevysvětlitelný marasmus, trvající pět let.
Tak charakterizuje postavení obcí na dně tzv. U-křivky nestor boje za spravedlivý přístup k takto nespravedlivě trestaným obcím, starosta Chlumce nad Cidlinou Ing. Miroslav Uchytil
V obcích s počtem obyvatel od 501 do 10 tisíc obyvatel, které v přepočtu »na hlavu« získávají méně peněz z rozpočtového určení daní (RUD) než obce ostatních velikostních kategorií, žije 40 % české populace. Finanční podhodnocení obcí zejména druhého typu je v tomto smyslu dlouhodobé, aniž by bylo možné reálně doufat v rychlý obrat k lepšímu. Tyto obce zpravidla ze sdílených daní nezískávají ani 7000 Kč/obyv./rok »Na stole« sice leží hned tři návrhy novel zákona o RUD - Ministerstva financí, Občanské demokratické strany a vlády, leč dohady o nich neberou konce a zdá se, že i kdyby některý z nich nakonec Parlamentem ČR prošel, vždy se mu postaví poměrně početný tábor odpůrců.
SNAHA O POMOC, KTERÁ VYZNĚLA DO ZTRACENA
To se projevilo i loni v prosinci, kdy při projednávání zákona o státním rozpočtu na rok 2012, poslanec Ing. Vladislav Vilímec s vydatnou podporou Chlumecké výzvy v zádech předložil návrh kompenzovat celkovou částkou 300 mil. Kč alespoň částečně nižší daňové výnosy obcí od 1000 do 10 000 obyvatel. Návrh neprošel jen o několik hlasů, přičemž častým argumentem, proč se tak stalo, byla »nesystémovost« tohoto řešení. Vladislav Vilímec otevřeně předem říká, že je připraven - nedojde-li letos ke schválení nového zákona o RUD, s podobnou iniciativou přijít i při projednávání návrhu zákona o státním riozpočtu na příští rok.
Předem už však také sklízí kritiku. Předseda Sdružení místních samospráv (SMS) ČR Ing. Josef Bartoněk před snahami o podobná dílčí řešení RUD důrazně varuje. »Právě problém U-křivky je totiž pro mnoho zainteresovaných stran hlavním důvodem, proč zákon otvírat a novelizovat. V SMS máme vážné obavy, že by se někteří z nich po provizorním vyřešení této otázky postavili proti dalším nutným změnám zákona. V důsledku by to pak poškodilo většinu ostatních obcí a měst. A stejně jako v předcházejícím případě, i zde je zřetelná snaha vyřešit nesouměřitelně menší problém při zanedbání toho velkého. Rozdíly způsobené problémem U-křivky nedosahují ani 25 % příjmů dotčených obcí a měst. Zatímco neodůvodněný rozdíl mezi Plzní, Ostravou a třeba Olomoucí nebo Libercem je dvojnásobný,« říká Josef Bartoněk.
A dodává: »Podle nás je právě novela zákona o RUD jediným způsobem, jak postavení těchto obcí v RUD změnit. Okolnosti jsou pro ně velmi příznivé. Dnes už prakticky všichni zainteresovaní uznávají nutnost novelizovat financování obcí a všem postavení obcí mezi 1000 a 10 000 obyvateli vadí. Brzké posílení příjmů těchto obcí dnes mohou ohrozit snad jen politické turbulence.«
KRITÉRIA, KRITÉRIA, KRITÉRIA...
Pomineme-li věčné spory o to, má-li se kde ubrat a kde jinde nebo zase přidat (a pokud ano, pak jak »moc hodně«, nebo jak »moc málo«) čtveřici největších měst, pak nemenší spor se vede o to, na základě jakých kritérií by se mělo slabší finanční postavení obcí na dně U-křivky zohlednit.
Ing. Miroslav Uchytil dlouhodobě požaduje, aby kritérium katastrální rozlohy obce nemělo v zákoně o RUD takovou váhu (3%) jako dosud a naopak aby bylo více zohldněno hledisko veřejných služeb, které obce druhéhé typu zajišťují pro okolní sídla. »Kritérium rozlohy obce je zcela mimo mísu, přitakává Miroslav uchytil. »Jako by nahrávalo historicky bohatší obci s více zemědělskými a lesními plochami. Mnohdy jde i o národní přírodní parky. Ani o zemědělské pozemky, ani o lesní soukromé a státní lesy, ani o národní parky se obec vůbec nestará, naopak, má z nich další příjmy. Daleko lepším kritériem je skutečná zastavěná plocha obce, kde se musí svítit veřejným osvětlením, vyhrnovat v zimě chodníky a komunikace, opravovat silniční infrastrukturu, udržovat zeleň, svážet komunální odpad, provozovat veřejné služby ů,« tvrdí starosta Chlumce nad Cidlinou.
Pokud jde o veřejné služby, i v tom má Miroslav Uchytil jasno: «Mikroregionálně a regionálně spádová města již zakládají, vytvářejí a poté s mocným prodělkem provozují umělecké školy, mateřské a základní školy, regionální knihovny, domy dětí a mládeže pro volnočasové aktivity, sportovní stadiony, divadla a kina, sociální stacionáře a sociální služby, provozují jednotky JPO II Tyto služby jsou zajišťovány pro celý spádový region, nikoliv pouze pro obyvatele města a udržují takto české venkovské regiony na slušné životní úrovni, ale v podstatě všechny jsou prodělečné. Proto by úplně nejspravedlivější křivka RUD měla být mírně lineárně stoupající.«
ANALÝZA Z ROKU 2008. ZNÁ JI VŮBEC JEŠTĚ NĚKDO?
Že je s kritérii v rámci RUD něco v nepořádku, vidí i předseda Sdružení místních samospráv (SMS) ČR Ing. Josef Bartoněk. Podle jeho názoru se tato sídla ocitla na dně U-křivky proto, že při schvalování poslední novely RUD v Poslanecké sněmovně, kdy zastánci privilegií velkých měst prosadili snížení podílu kritéria prostého počtu obyvatel z navrhovaných 5 % na 3%. »Kdyby byl schválen původní návrh vycházející z dohody Ministerstva financí a Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci (předchůdce Sdružení místních samospráv ČR), bylo by dnes dělení daní mezi obce o něco spravedlivější. Grafické znázornění dnešního stavu je tím nejjasnějším vyjádřením faktu, že RUD postrádá jakékoli systémové základy. Řešením je jen změna zákona o RUD, a proto věříme, že v případě pokračování současné vlády bude účinná již v příštím roce,« vyvsvtluje Josef Bartoněk.
Pokud však jde o další kritéria, je předseda SMS opatrnější: »Křivka vyjadřující závislost příjmů obcí na počtu obyvatel jednoznačně dokládá jeho nesystémovost. Základní otázka zní: Je přijatelné, aby se v době optimalizací, které se nepříjemně dotýkají občanů a jejich životní úrovně, kdy se ve zdravotnictví, školství a dalších rezortech dvakrát obrací každá koruna, rozdělovalo 130 mld. Kč sdílených daní ze státního rozpočtu živelně bez odůvodněných pravidel s poukazem na to, že to tak bylo vždy a že si na to samosprávy zvykly? Zabývat se jednotlivými návrhy a otázkami bez znalosti a ohledu na povinnosti a skutečné fungování samospráv je možná pohodlné, ale bezcenné a nemůže to přinést nic dobrého. Bohužel se s tím po celou dobu prosazování změn v RUD potýkáme. I podle nás je 3% váha kritéria rozlohy katastru nadsazená. Realitě by odpovídala spíše váha poloviční. Ale jakou cenu má věnovat se tomuto kritériu a přitom nechat stranou kritérium prostého počtu obyvatel? To má dnes dnes váhu pouze 3 % a přitom obce a města této kategorie vykonávají 40 % činností, u nichž jsou náklady na občana objektivně shodné. Nebo veřejné služby zajišťované pro občany jiných obcí. Z tohoto argumentu se stal pro zastánce měst, a zejména těch velkých, fetiš, na kterém stavějí zdání výjimečnosti svých sídel. A já se ptám, podívali se tito odborníci do nezávislé analýzy financování obcí zpracované před čtyřmi roky vysokými školami? Jsem přesvědčen o tom, že ne. Jinak by totiž zjistili, že jejich představy o nákladech na tyto služby jsou neúměrně nadnesené.«
DAŇOVÉ PŘÍJMY NA OBYVATELE NE NIŽŠÍ NEŽ 7800 KČ?
Starosta Kyjova, místopředseda SMO ČR Mgr. František Lukl, MPA, vidí problém jinak. Tvrdí, že v rámci RUD jsou podhodnoceny všechny obce bez rozdílu velikosti. Má za to, že právě proto by mělo smysl usilovat o zvýšení objemu financí pro municipální sféru, a to především na úkor státního rozpočtu. »Nesouhlasím s přístupem "rozděl a panuj", který se často v souvislosti s RUD objevuje. Každá obec je jedinečná a má své nezastupitelné místo i význam. Nekonečné diskuse o tom, kdo je víc, považuji za nesmyslně absurdní a pouze nahrávající snahám nakonec nepřijmout vůbec nic. Což si možná někteří dokonce i přejí, ale čemu já říkám rezolutně "neexistuje",« poznamenává starosta Kyjova.
K návrhu zákona o RUD, který už v lednu odložila vláda do doby, než se na něm shodne koalice, a jenž nyní už patrně opět vstoupí brzy na scénu, František Lukl říká: »Podle našich výpočtů by obcím s počtem obyvatel kolem 5 tisíc mohly díky tomuto zákonu meziročně daňové příjmy vzrůst až o 40 %. Stále však třeba postrádám seriozní a věcnou diskusi o rozšíření spektra sdílených daní o spotřební daně nebo o narovnání výkonu státní správy. Vždy jen slýchám, že rozpočty obcí musí dýchat s rozpočtem státním. Jenže zatím stát prosazuje pouze dopady škrtů a případné zvyšování příjmové stránky rozpočtu se promítá jen a pouze u rozpočtu státního, a to je nepřijatelné! Návrh na vyrovnání U-křivky, který Svaz inicioval na podzim loňského roku a který nakonec neprošel o 2 poslanecké hlasy , byl zaměřen pouze na rok 2012. Naše snaha spočívá v podpoře nejvíce postižených obcí a měst v roce, kdy očekáváme pokles zdrojů zejména z DPH. Finanční potřeby obcí zůstávají mnohem, mnohem vyšší než 300 mil. Kč. Stále platí úsilí SMO, aby žádná obec neměla daňové příjmy nižší než 7,8 tis. Kč na obyvatele. Zavedení a garantování životního "minima obcí" je tak naše priorita,« uzavírá František Lukl.
Předseda SMS ČR Josef Bartoněk: Podle nás je novela zákona o RUD jediným způsobem, jak postavení obcí na dně U-křivky v rozpočtovém určení daní změnit.
Místopředseda SMO ČR František Lukl: Naše snaha spočívá v podpoře nejvíce postižených obcí a měst v roce, kdy očekáváme pokles zdrojů zejména z DPH.
Starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil: Čekáme, zda se někdo ve vládě chytí za nos. Ale tam žel těžko očekávat, že někdo námi hozenou rukavici zvedne.
Poslanec Vladislav Vilímec: I v menších městech by být nabídka služeb, která zkvalitní životní podmínky občanů města i celého spádového území.
FOTO: ARCHIV
