Jestliže si obce a města vzácně unisono stěžují na nesporný fakt, že doplácejí na výkon státní správy, pak určitě překvapí informace, že hned 46 obcí s rozšířenou působností letos při vyúčtování vrátilo státu celkem 45 513 749 Kč z dotace, která jim byla loni přidělena ministerstvem financí ze státního rozpočtu na úhradu nákladů spojených s výkonem sociálně-právní ochrany dětí.
Tato účelová neinvestiční dotace se poskytuje na základě § 58 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který zakotvuje, že náklady vzniklé v souvislosti s výkonem této ochrany nese stát, není-li stanoveno jinak. Dotace je určena na úhradu veškerých nezbytných nákladů spojených s výkonem agendy sociálně-právní ochrany dětí, ať už jde o náklady osobní (zejména mzdové náklady na zaměstnance), provozní (náklady na energie, telefony, nájemné, provoz služebního automobilu apod.), nebo věcné (například vybavení kanceláří, mobilní telefony či jiné věcné výdaje do částky 40 tisíc Kč).
PENÍZE STÁTU VŠUDE NEVYUŽILI
Novela zákona č. 359/1999 Sb., účinná od 1. 6. 2006, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností přidala nové povinnosti. Protože za jednu z hlavních příčin existujících problémů při výkonu sociálně-právní ochrany dětí obce označovaly nedostatek finančních prostředků, bylo už v roce 2006 po jednáních mezi ministerstvy vnitra, financí a práce a sociálních věcí rozhodnuto, že stát ze svého rozpočtu, kapitoly Všeobecná pokladní správa, vyčlení peníze na úhradu těchto nákladů, a to mimo příspěvek na výkon státní správy. Loni zcela nový samostatný dotační titul oficiálně nazvaný "dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí" tak byl "trojkovým" obcím vyplacen v úhrnné výši 697 milionů korun. Dotace byla mezi ně rozdělována podle počtu evidovaných případů, čímž se zohlednily rozdíly ve vytíženosti jednotlivých úřadů. Každé obci s rozšířenou působností však jako minimum byla garantována dotace alespoň na dva pracovníky vykonávající agendu sociálně-právní ochrany dětí.
"Podle údajů, které máme k dispozici z ministerstva financí, dotaci vracely zejména některé městské části v hl. městě Praze a rovněž některá města z Ústeckého a Moravsko-slezského kraje. Bylo to dáno také tím, že tyto obce obdržely poměrně vysoké částky dotace, neboť podle statistických výkazů mají v oblasti sociálně-právní ochrany dětí nejvíce vytížené své úřady. Vratky dotace se pohybovaly v rozmezí od několika tisíc až k několika milionům korun," uvedl na náš dotaz Štěpán Černoušek z oddělení styků s veřejností Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV).
Nicméně v průměru vratka dotace vychází bezmála na celý jeden milion korun na každou z těchto 46 obcí...
SPECIFIKA SOCIÁLNÍ AGENDY SE NĚKDY PŘEHLÍŽÍ
JUDr. Věra Novotná, předsedkyně Společnosti sociálních pracovníků ČR, přitom právě Prahu a kraje Ústecký, Moravskoslezský i Středočeský spolu se západními Čechami považuje za regiony, kde je v sociálně-právní ochraně dětí mnoho "nejrůznorodějších" problémů. "Velké množství případů je tam ovlivňováno například vysokou rozvodovostí, migrací či nezaměstnaností. Ale i problémy, které s sebou přinášejí velká sídliště nebo obytná satelitní městečka, koncentrace průmyslu apod.," konstatuje JUDr. Věra Novotná.
MPSV má za to, že někteří představitelé územních samosprávných celků se zaměřují sice na obecně jistě správné snižování počtu pracovníků městských a obecních úřadů. Ale ne vždy přitom přihlížejí i ke specifice jednotlivých agend a k rozdílnému způsobu jejich financování (příspěvek na výkon státní správy versus dotace). "Personální politika samospráv se v řadě případů opírá i o různé personální audity. Avšak ne všechny auditorské firmy dokáží vždy správně ohodnotit náročnost některých činností, nebo je jejich audit podřízen předchozímu jednoznačnému zadání, tj. docílit snížení počtu pracovníků na úřadě," míní Štěpán Černoušek.
O neznalosti či podceňování práce na úseku sociálně-právní ochrany dětí hovoří také JUDr. Věra Novotná. I z tohoto faktu podle ní vyplývá dlouhodobě vysoký počet případů na jednoho sociálního pracovníka v této oblasti. Vyjdeme-li totiž ze statistických údajů za rok 2006, zjistíme, že pracovníků zabezpečujících agendu sociálně-právní ochrany dětí bylo v obcích s rozšířenou působností dohromady 1638, kteří v témže roce řešili celkem 592 931 evidovaných případů. Na každého pracovníka tak předloni v průměru připadlo 362 případů na úseku sociálně-právní ochrany dětí!
DALŠÍ SUPERMARKET, NEBO POMOC DĚTEM?
"Sociálně-právní ochrana dětí je především o sociální práci s celou rodinou - nejen tedy pouze s konkrétním dítětem, o zastupování dětí v opatrovnickém řízení, o podávání návrhů a podnětů k zahájení soudního řízení i o účasti v trestním a přestupkovém řízení," připomíná JUDr. Věra Novotná. "Zajištění těchto opravdu jen stručně vyjmenovaných povinností je časově velmi náročné a velice odpovědné, neboť se často rozhoduje o další budoucnosti dítěte a jeho dalším životě. Tyto povinnosti se nemohou uspěchat, přičemž není málo případů, kdy jednání s rodiči a dětmi je dlouhodobé - a přesto se nedaří dosáhnout pozitivního výsledku."
Poněkud trpce pak JUDr. Věra Novotná dodává: "Existují obce, které jsou při zajišťování svých úkolů v oblasti sociálně-právní ochrany dětí vzorem. A jiné, jejichž představitelé se ani netají tím, že "sociálku" na úřadě nechtějí. Přestože odpovídají za výkon státní správy i na tomto úseku, více je zajímá třeba výstavba dalšího, možná už zcela zbytečného supermarketu na území města. Tito představitelé obvykle projeví zájem až tehdy, když se jim na stůl dostane nějaká stížnost, nebo když některý z jejich známých potřebuje osvojit dítě, či se rozvádí, případně potřebuje-li pomoc ze systému v hmotné nouzi či zajistit sociální službu. Přitom řešení životního problému rodiče s dítětem, starého nebo zdravotně postiženého občana nepočká a musí se vyřídit co nejrychleji."
POČET SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ SE ZVÝŠIL
Ministerstvo práce a sociálních věcí však shledává i pozitiva prvního roku využívání dotace pro činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Mimochodem, celkem 51 "trojkovým" obcím přidělená dotace nestačila, takže vykázaly větší náklady spojené se sociálně-právní ochranou dětí, než kolik obdržely peněz od ministerstva financí. MPSV ubezpečuje, že prokáží-li v rámci vypořádání dotace, že jejich skutečné odůvodněné náklady na sociálně-právní ochranu dětí převýšily částku poskytnuté dotace, bude jim rozdíl mezi výší dotace a skutečnými náklady zpětně refundován.
Štěpán Černoušek z MPSV si nejvíce cení toho, že byla shledána "vysoká míra korelace mezi přidělenou dotací na výkon sociálně-právní ochrany dětí a skutečně vynaloženými náklady".
"To znamená, že v naprosté většině případů se podařilo dotaci přidělit ve správné výši a v částce odpovídající potřebám obce s rozšířenou působností. Pozitivní efekt dotace se projevil v podstatném zvýšení počtu pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí, a to z 1638 pracovníků k 1. lednu 2007 na 1735 pracovníků k 1. lednu 2008, což je nejvýraznější navýšení stavu sociálních pracovníků za poslední období," připomněl dále Štěpán Černoušek.
LETOS NIKDO KRÁCEN NEBUDE (ZATÍM?)
Pozitivem je i určitě i fakt, že ve státním rozpočtu pro letošní rok bylo schváleno navýšení uvedené dotace o 3 % na celkem 717,91 mil. Kč. Dotace se obcím s rozšířenou působností opět rozděluje na základě aktuálních statistických údajů o výkonu sociálně-právní ochrany dětí, letos za rok 2007. Do rozdělování se nepromítá skutečnost, zda obec loni celou přidělenou částku dotace vyčerpala, či musela-li sáhnout k institutu vratky dotace. Co však platí letos, nemusí být možné třeba už napřesrok, kdy se nečerpání plné výše přidělené dotace může stát důvodem k jejímu krácení v dalších letech.
IVAN RYŠAVÝ
Údaje za rok 2006, z nichž se loni vycházelo při výpočtu dotace v celkové výši 697 mil. Kč
- celkový počet pracovníků zabezpečujících agendu sociálně-právní ochrany dětí v obcích s rozšířenou působností (1638);
- celkový počet evidovaných případů na úseku sociálně-právní ochrany dětí v ČR (592 931);
- průměrný počet případů připadajících na jednoho pracovníka (362);
- průměrná výše dotace na jednoho pracovníka obce s rozšířenou působností (421 370 Kč).
ZDROJ: MPSV ČR
