Příprava programového období na léta 2014-2020 představuje bezpochyby jednu z klíčových vládních priorit. I přes komplikovaná vyjednávání o víceletém finančním rámci na zmíněnou periodu se České republice podařilo umístit na čtvrtém místě mezi členskými státy z hlediska přepočtu kohezní alokace na hlavu.
Relativní pokles celkového objemu prostředků je dán objektivními parametry, na jejichž základě je konstruován víceletý finanční rámec EU, zejména přirozeným (a ve srovnání s dalšími členskými státy EU) pozitivním ekonomickým vývojem ČR. Objem peněz, které bude mít náš stát k dispozici, tak odráží fakt, že HDP ČR se přibližuje průměru HDP celé EU-27. Jinými slovy, že ČR relativně bohatne. Zatímco v roce 2003 dosahovala ekonomická výkonnost ČR na obyvatele 66 % průměru EU, v roce 2010 šlo již o 74 %.
PRIORITY VLÁDY PRO OBDOBÍ LET 2014-2020
Základním mottem vlády při přípravě období 2014-2020 je v prvé řadě snaha o co nejefektivnější vynakládání prostředků a o koncentraci investičních priorit podporovaných z unijních fondů do těch sektorů, jež nejvíce posílí hospodářský růst a konkurenceschopnost našeho státu. Kromě této tematické koncentrace budou investice koncentrovány i geograficky s přihlédnutím k situaci těch oblastí, v nichž jsou nejvíce zapotřebí, tedy příslušných regionů, měst a obcí. Tyto hlavní priority vláda vtělila do přípravného procesu, který intenzivně probíhá s cílem hladkého přechodu mezi stávajícím a budoucím obdobím.
Vláda přitom považuje úlohu regionů, měst i obcí za zcela klíčovou a nezastupitelnou z hlediska zajištění vyváženého rozvoje země. Bude proto i nadále vycházet z principů podpory regionálních a místních potřeb. Ve zcela konkrétní rovině zohledňují územní rozměr nové programové periody nástroje, které bude mj. možné v období 2014-2020 využít pro specifická území - Integrované územní investice, Integrované plány rozvoje území nebo Komunitně vedený místní rozvoj (tzv. metoda LEADER). Specifický přístup bude zvolen i k urbánní dimenzi. Na rozvoj měst by v období 2014-2020 mělo v ČR plynout 5 % alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Co se implementační struktury týče, cílem vlády je její maximální zjednodušení oproti stávajícímu období. Do budoucna je nezbytné se vyvarovat horizontálních problémů, jimž ČR čelila v období současném a jejichž většinu se vládě loni podařilo vyřešit. Proto je základní prioritou pro období 2014-2020 zajistit kromě efektivity a koncentrace vynakládaných prostředků i maximální transparentnost celého systému. K tomu by měla dopomoci zjednodušená struktura operačních programů.
REGIONÁLNÍ A URBÁNNÍ DIMENZE JE NEZPOCHYBNITELNÁ
Sloučení regionálních operačních programů do jednoho Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) je jedním z hmatatelných projevů tohoto úsilí. Jak vláda opakovaně zdůraznila, neznamená to jakékoli omezení uplatňování regionální a urbánní dimenze. Tematické programy budou navíc v rámci svých struktur důsledně aplikovat právě tento územní rozměr, a to všude tam, kde to bude vhodné na základě vyhodnocení analýz a podkladových dokumentů. Jak příprava IROP, tak reflexe územní dimenze v jednotlivých tematických programech probíhá v úzké součinnosti podle principu partnerství s krajskými a místními představiteli. Ti také budou v odpovídající míře zapojeni do implementačního procesu v celém příštím období.
Výsledné zpřehlednění a zjednodušení implementačního systému a jasné zacílení investic z fondů EU, které bude naprosto transparentní při minimalizované míře chybovosti, tak přispěje k tomu, že se ČR vyhne situaci, kdy jsou některé operační programy zastavovány či kdy dokonce dochází k uplatnění finančních korekcí. Při současném uplatnění inkluzivního přístupu k reprezentantům územních celků do programování a implementace se tím také fakticky zvýší dostupnost prostředků pro města a obce při lepším zacílení investic na jejich legitimní potřeby.
PETR NEČAS
předseda vlády ČR
Premiér Petr Nečas: V příštím programovém období EU budou tematické operační programy v rámci svých struktur důsledně aplikovat i územní rozměr.
FOTO: ARCHIV HN