Celkem 250 menším městům navrhuje v těchto dnech Společnost Petra Parléře, o. p. s., aby předložila své náměty na úpravu svých veřejných prostor. Z došlých návrhů se vyberou ty, které odpovídají zadání, a dostane je k dispozici Obec architektů. Pak už je pouze na jejích členech, které náměty je...
Celkem 250 menším městům navrhuje v těchto dnech Společnost Petra Parléře, o. p. s., aby předložila své náměty na úpravu svých veřejných prostor. Z došlých návrhů se vyberou ty, které odpovídají zadání, a dostane je k dispozici Obec architektů. Pak už je pouze na jejích členech, které náměty je osloví jako zajímavá výzva. Společnost Petra Parléře takto vzniklé architektonické studie příslušným městům zdarma předává k dalšímu možnému využití.
To je princip již tříletého fungování soutěže Cena Petra Parléře, jejíž výsledky za rok 2005 byly nedávno slavnostně vyhlášeny v Praze (viz www.cenapp.cz). V uplynulém ročníku hlavní cena sice nebyla udělena, ale to jen proto, že - slovy předsedy hodnotitelské rady Ing. arch. Tomáše Hradečného - se obě nejlepší studie věnovaly řešení Masarykova náměstí v Nové Pace. Rada svým verdiktem nechtěla ovlivňovat radnici ani novopackou veřejnost při jejich rozhodování, ze které studie případně vyjít při dalších úvahách o přeměně náměstí, a proto těmto dvěma pracím udělila dílčí druhé ceny.
Starosta Nové Paky Mgr. Josef Cogan oceňuje, že soutěž dává zejména menším městům příležitost jak za poměrně malých nákladů získat profesionálně zpracované studie. Přihlášku do soutěže v Nové Pace na podnět Výboru pro památkovou péči (jde o výbor zastupitelstva města) formuloval majetkový odbor městského úřadu ve spolupráci se statutárním orgánem města.
Právě jednoduché, ale poslání soutěže odpovídající zadání někdy bývá "kamenem úrazu". Například loni se do soutěže přihlásilo 39 měst, avšak pouze náměty z 12 byly v souladu s kritérii soutěže a mohly být předloženy architektům k dopracování do podoby studie. Proto letos Společnost Petra Parléře, jak nám to potvrdil předseda její správní rady Jiří Oberfalzer, je připravena městům formou bezplatných konzultací se zpracováním námětu poradit. Ing. arch. Tomáš Hradečný zdůrazňuje, že návrh by šikovný zaměstnanec radnice ve spolupráci s radou města či dalšími zastupiteli měl vcelku bez problémů připravit za pouhý den. "Důležité však je, aby město mělo už vlastní vizi jak naložit se svými veřejnými prostranstvími," říká předseda hodnotitelské rady soutěže.
V Nové Pace se mohli opřít i o Výbor pro památkovou péči, který mj. sleduje ochranu a rozvoj kvalitní architektury jednotlivých objektů i v urbanistických vztazích. V přihlášce do soutěže město požadovalo architektonicko - urbanistické řešení Masarykova náměstí a při respektování stávající zástavby doplnit jeho chybějící funkce, zejména ozelenění, klidové plochy a návrh zástavby přilehlého prostranství. Nyní je celá plocha náměstí vydlážděna žulovými kostkami a využívá se k parkování.
Ing. arch. Vladimír Vašut a MgA. Viktor Vlach (držitelé hlavní ceny soutěže za rok 2004), kteří tentokrát získali dílčí 2. cenu, tvrdí, že si v soutěži vybírají města, která neznají, "čím si uchováváme určitý odstup a nadhled a vstupujeme do hry s pokorou i drzostí ve vyvážené míře. Vždy se snažíme vyjít z věcí pro každé město typických, vyzdvihnout je a dát jim nový význam," říkají.
Proto pro Novou Paku zvolili spiritisticky vytvářený achát v ploše dlažby. V komentáři hodnotitelské rady k jejich studii se mj. praví, že vize náměstí jako obývacího pokoje, orámovaného pevnou městskou strukturou, nabízí kromě přirozeného servisu v podobě koncentrace institucí a služeb také další poměrně originální možnosti.
Dílčí 2. cenu získali také studenti Fakulty architektury ČVUT Milan Balůsek a Matěj Parma. Novou Paku si vybrali pro velký potenciál jejího náměstí, ať už jde o jeho zajímavý tvar, či dynamické umístění v terénu nebo o historickou atmosféru. Jejich studii Ing. arch. Tomáš Hradečný označil za cestu "spíše konzervativního klidného městského parteru". Komentář hodnotitelské rady pak připomíná, že řešení náměstí je kontextuální (v čase i prostoru) a přihlašuje se k evolučním postupům při hledání nového výrazu, přičemž respektuje genia loci města.
Obě autorské dvojice si pochvalovaly spolupráci s městem a jeho starostou. Tak třeba Milan Balůsek s Matějem Parmou vyzvedli to, že mezi obyvateli Nové Paky mohli uskutečnit menší sociologický průzkum, inspirovali se návštěvou místního muzea, ale vyšli také ze SWOT analýzy města.
Starosta Mgr. Cogan se zatím nechce k žádné z obou vítězných studií jednoznačně přiklonit. "Osobně však považuji za jejich největší přínos komplexnost přístupu k řešení náměstí. A rovněž to, že pohledy jejich autorů nejsou zatíženy našimi letitými stereotypy a mohou trochu rozbouřit stojaté vody," říká. Starosta by chtěl obě studie představit veřejnosti a byl by rád, kdyby u toho byli i jejich autoři.
V čem jsou největší úskalí při řešení veřejných prostor menších měst?
Ing. arch. Vladimír Vašut a MgA. Viktor Vlach: Nedostatek veřejných financí, kompromisy spojené s rozdrobováním původních konceptů a záměrů ústící v šedivý průměr. Strach zodpovědných úředníků schválit cokoliv přesahující jejich myšlení bez fantazie.
Milan Balůsek a Matěj Parma: Řešení parteru se obecně věnuje menší pozornost než návrhům samotných budov - o parteru malých měst ani nemluvě. Už však lze vysledovat snahu vrátit centrální části měst a obcí především chodci. Současná centra menších měst trpí kromě dopravních problémů i neudržovaným parterem či nevhodným složením funkcí, které jsou tam umístěny. Bývá tam málo atraktivních prvků, jež by obyvatele sváděly setrvávat v centru déle, než je nezbytně nutné.
