Pilotáž „Nábytek v oběhu“ ukázala, že nábytek lze sbírat a recyklovat efektivně

Během jarních měsíců se v Česku poprvé testoval způsob, jak vytvořit funkční systém rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR) pro nábytek. Výsledky pilotního projektu Nábytek v oběhu dokazují, že dobře navržený systém může přinést zásadní posun v nakládání s nábytkovým odpadem. Za projektem stojí šestice nábytkových firem, která jeho řízením pověřila byznysovou platformu Změnu k lepšímu a společnost Cyrkl. Mezi klíčové partnery projektu patří Ministerstvo životního prostředí, vybrané obce nebo reuse centra. Nábytek v oběhu odstartoval v březnu a sbíral data na 10 sběrných místech v pěti městech v ČR.

Za necelé tři měsíce bylo shromážděno přes 5 185 kusů nábytku o hmotnosti 127 tun. Především to byly koberce (676 ks), židle (581 ks) a matrace (546 ks). Až 99,7 % uživatelů přivezlo nábytek ze vzdálenosti do 15 km, což potvrzuje, že logistická dostupnost je klíčovým faktorem ochoty zapojit se do systému.

Recyklace a reuse: obrovský potenciál i limity systému

 Projekt dosáhl téměř 37% míry recyklace, což je výrazně více než současný odhadovaný průměr (10 %). Z celkového množství odevzdaného nábytku bylo 1987 kusů nábytku dřevěných nebo z dřevěného kompozitu odevzdáno na sběrných dvorech, kde byl tento nábytek dále vytříděn podle instrukcí zpracovatele do kontejneru s dřevěným odpadem. Klíčová byla spolupráce s partnery, kteří mají odpovídající infrastrukturu EPR systému – společnost Kronospan zajistila 100% využití vytříděného dřeva.

Až 20 % evidovaného nábytku mělo potenciál k dalšímu využití, ale reálně bylo znovu použito jen 8 %. Důvodem byla přeplněná reuse centra a omezené kapacity – například centrum Sto.re muselo odmítnout přes pět tun nábytku.

„V ČR se ročně vyhodí až 350 tisíc tun nábytku. Nábytek je sektorem s vysokým potenciálem pro zlepšení cirkulární ekonomiky a využívání zdrojů, a právě princip rozšířené odpovědnosti výrobce (tzv. EPR) může představovat řešení. Základem úspěšných změn jsou podložená data a vzájemná dohoda zainteresovaných subjektů, a právě o to se v rámci dobrovolné dohody s nábytkáři a organizátory pilotního projektu Nábytek v oběhu snažíme. Výstupní data jsou pro nás důležitým zdrojem informací při plánovaní odpadového hospodářství. Dle výzkumu agentury Focus z května 2025 třídí odpad ve větší míře 78 % obyvatel. Zároveň ale pouze 37 % třídí objemný odpad – tedy právě starý nábytek či koberce,“ doplnil David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP.

Matrace a koberce – problém i příležitost

 Matrace a koberce tvořily největší položky v objemovém odpadu (celkem 676 koberců a 564 matrací), ale jsou zároveň nejproblematičtější, protože jsou objemné, těžko skladovatelné, kompozitní, a tedy obtížně recyklovatelné. Navíc je reuse centra často nepřijímají z hygienických důvodů. Pro budoucí EPR systém je nezbytné řešit je samostatně – legislativně i technologicky.

„Díky pilotní fázi projektu Nábytek v oběhu víme, kde začít. Máme reálná data, ochotu firem i obcí spolupracovat a jasné kroky, které povedou ke skutečně funkčnímu EPR systému pro nábytek v Česku,“ shrnuje výsledky Gabriela Měsícová, public affairs manažerka byznysové platformy Změna k lepšímu, která se na organizaci projektu spolupodílí.

Klíčová doporučení pro budoucnost

 Pilot ověřil 5 z 10 testovaných hypotéz (včetně vlivu vzdálenosti, velikosti lokality či efektivity reuse center) a vytvořil analytický základ pro návrh funkčního EPR systému:

• legislativní a institucionální ukotvení systému,
• vybudování a rozvoj infrastruktury, posílení sběrné sítě
• jednotná metodika třídění a evidence-digitální nástroje a centrální datová platforma,
• komunikační rámec a vzdělávání,
• ekodesign a motivace výrobců,
• aktivní zapojení výrobců, obcí i občanů.

Zásadní zjištění: Recyklace nábytku může fungovat

„Společně jsme dokázali vytvořit pilotní prostředí systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) a otestovat klíčové ukazatele, jako jsou míra recyklace nebo možnosti opětovného využití v jeho jednotlivých procesech na 10 sběrných místech. Děkujeme všem partnerům Nábytku v oběhu za jejich aktivní zapojení a spolupráci,” říká Michaela Streichsbierová, koordinátorka projektu a expertka ze společnosti Cyrkl.

Výstupem projektu je datová analýza zpracovaná společností Cyrkl, která umožní kvalifikované posouzení budoucího financování systému a definování sběrné sítě tak, aby systém byl funkční a pro uživatele dostupný. Výsledky ovlivnila sezónnost, výběr lokalit, omezený počet sběrných míst i konkrétní způsoby, jakými lidé běžně nakládají s nábytkem.

„Ve společnosti IKEA si uvědomujeme svou odpovědnost za množství nábytkového odpadu. Zároveň ale existují cesty, jak tomuto odpadu předcházet. Proto si velmi vážíme otevřené a konstruktivní diskuse se všemi účastníky projektu, včetně státní správy,” dodává k pilotnímu projektu Jakub Lelek, ředitel public affairs IKEA, která patří k iniciátorům projektu Nábytek v oběhu.

Do projektu bylo vybráno 10 sběrných míst v Praze (Sběrný dvůr Zakrytá, re-use centrum Sto.re a Libeňské reuse a komunitní centrum), Brně (Sběrný dvůr Jedovnická, Projekt RE-NAB v rámci sběrných dvorů a Prodejna IKEA), Českých Budějovicích (Cirkulární dům), Jihlavě (Útulek věcí a Sběrný dvůr Jihlava) a Jindřichově Hradci (Jysk), kde bylo možné do konce května odevzdávat použitý nábytek dle pokynů organizátorů projektu a umožnit tak jeho zaevidování v rámci procesů pilotního projektu.

/tz/*