Moravskoslezský kraj by měl z pověření Ministerstva informatiky odzkoušet pilotní projekt, který by předznamenal komunikační propojení všech subjektů veřejné správy. Vláda si toto propojení přeje mít plošně na celém území již v roce 2006.
"Umím si docela dobře představit, že jednou v budoucnu by bylo teoreticky možné, aby služby, které při výkonu státní správy v rámci své přenesené působnosti pro občany zajišťují obce s rozšířenou působností, byly poskytnuty i lidem v obcích se základní působností. Například vyřízení vydání občanského průkazu. Vše by se odbylo prostřednictvím výpočetní techniky na obecním úřadě takové malé vsi a její obyvatel by si snad pak už jen musel na "trojkovou" obec dojet vyzvednout vyhotovený průkaz už jen proti podpisu."
Nejen o tuto vizi, ale i o mnohé další se Ing. Rostislav Babarík, vedoucí odboru informatiky Moravskoslezského kraje a předseda komise pro informatiku Asociace krajů ČR, rád podělí s každým, kdo se zajímá o pilotní projekt Budování komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy. K projektu, který by se měl uskutečnit v Moravskoslezském kraji a jehož zadavatelem je Ministerstvo informatiky, se v těchto dnech dokončuje studie proveditelnosti.
Pilotní projekt je v souladu se zadáním vlády, aby již v roce 2006 došlo ke komunikačnímu propojení všech subjektů veřejné správy, přičemž v Moravskoslezském kraji by v jeho rámci mělo být odzkoušeno propojení všech obcí, resp. obecních a městských úřadů, mezi sebou navzájem a s krajským úřadem. Podle Ing. Rostislava Babaríka kraj má k tomuto pilotnímu projektu vhodné podmínky: Co do počtu obyvatel 1,26 miliónu je totiž mezi kraji největší a naopak má pouze 302 obce, z nichž i ty nejmenší dnes bezezbytku využívají různé formy elektronické komunikace. Navíc, jak šéf odboru informatiky zdůrazňuje, rozvoj informačních systémů a technologií v území má plnou podporu od vedení kraje.
ZÁKLADNÍ A ROZŠÍŘENÉ SLUŽBY
V uvedeném pilotním projektu nejde jen o pouhé komunikační propojení mezi obcemi a krajským úřadem. Toto propojení má být současně doplněno základními a poté postupně i rozšířenými službami. Pokud jde o základní služby, inženýr Babarík uvádí hlavně zajištění bezpečnosti komunikace. "Máme zkušenosti, že pro e-mailové spojení si obce často volí nejlevnějšího poskytovatele, který však nemusí dávat záruku náležité kvality a bezpečnosti. Přitom právě na kvalitě a bezpečnosti přenosu informací mezi úřady a občanem stojí důvěryhodnost celé veřejné správy a význam této podmínky bude do budoucna ještě dál zákonitě sílit," říká. Mezi základní služby budou patřit i adresářové služby, zaručující jasnou autorizaci jednotlivých uživatelů, kteří se v tomto systému budou pohybovat.
Jako s rozšířenými službami autoři pilotního projektu počítají s poskytováním informací ze živnostenského rejstříku a rejstříku trestů a také se službami souvisejícími s činností matričních úřadů. Počet rozšířených služeb se však má dál časem postupně zvyšovat. Aby bylo možné některé z nich poskytovat až v úplně poslední obci, budou se muset upravit legislativní ustanovení, která se jich týkají. "Tento proces nebude jednoduchý, ale vždy bude vyjadřovat vůli, zda chceme služby přiblížit lidem. Ideálním stavem můžeme nazvat takový stav, kdy si všichni budou moci vyřizovat všechny služby ze svého "pokoje". K širokému užití služeb tímto způsobem bude nutné projít nejen určitým technologickým vývojem, ale také překlenout tzv. generační handicap. Technologický rozvoj se řeší dnes. Překlenutí generačního handicapu lze zmírnit osvětou, "dovzděláváním" a poskytováním těchto služeb v místě bydliště občanů," zdůraznil inženýr Babarík.
PROPOJOVAT, PROPOJOVAT...
Rovněž nám odpověděl na to, jak zmíněný chystaný pilotní projekt naváže na již realizované či dál dotvářené projety typu elektronického portálu územních samospráv ePUSA, Portálu veřejné správy, Správy datových zdrojů a aplikací či projektu KEVIS - Krajský EVidenční Informační Systém (viz například MO č. 3 a 6/2004). "Tyto velké centrální či krajské evidence, na jejichž přípravě se v řadě případů aktivně podílely i kraje, by bez vybudované komunikační infrastruktury dotažené až na úroveň obcí nemohly být plně a spolehlivě obcemi využívány. V podstatě to samé platí pro už mnohde vytvořené a dobře fungující metropolitní sítě či na druhé straně - obvykle v případě malých obcí - pro sítě LAN. V rámci pilotního projektu chceme technicky ověřit nejen možnost výstavby nové komunikační infrastruktury, ale i propojování právě těchto různých sítí, posoudit bezpečnost tras, stanovit rozhraní pro připojování apod.," říká vedoucí krajského odboru informatiky.
První předběžné výstupy ze studie proveditelnosti potvrzují, že způsob připojení obcí v Moravskoslezském kraji na internet je velmi různorodý - od vytáčeného spojení až po pevné linky - a také ne vždy v dostatečné kvalitě. "Záleží na Ministerstvu informatiky, zda bude chtít v rámci pilotního projektu pouze propojit jednotlivé obce a kraj mezi sebou s tím, že jednotliví poskytovatelé v nich zůstanou. Nebo zda se ve veřejné soutěži vybere jeden poskytovatel dané služby, který bude dostatečně garantovat úroveň a bezpečnost služby a jehož služby budou v úhrnu i levnější. Nikdo však určitě nebude jednotlivým obcím diktovat, že nemohou zůstat u svého dosavadního poskytovatele; ten by jim však měl rovněž dát záruky za bezchybný a bezpečný vstup do této komunikační sítě, protože obce vždy ponesou zodpovědnost vůči státu a občanům," tvrdí inženýr Babarík.
VLÁDNÍ TERMÍN SE RYCHLE BLÍŽÍ
"S ohledem na už zmíněný vládní termín v roce 2006 je nejvyšší čas pilotní projekt spustit a odzkoušet. Poté, co bude vyhodnocena studie proveditelnosti, se před námi otevřou dvě možné cesty. Buď Ministerstvo informatiky dokáže prosadit financování projektu a základní komunikační infrastruktura bude vybudována z centrální úrovně, zatímco kraj by mohl s využitím zdrojů ze strukturálních fondů Evropské unie pomoci obcím, zejména těm menším, s jejich dovybavením výpočetní technikou. Nebo stát ve svém rozpočtu na příští rok peníze na zahájení projektu nenalezne. Jako kraj jsme se připravili i na tuto variantu a vybudování komunikační infrastruktury informačních systémů veřejné správy - ovšem určitě v okleštěné podobě - bychom se pokusili zajistit na svém území sami. Samozřejmě by pak však nezbylo tolik peněz na počítačové dovybavení menších obecních úřadů," uzavřel inženýr Babarík s tím, že první varianta je pro kraj pochopitelně nejpřijatelnější.
