Plánovací víkendy Co může mít společného regenerace panelových domů, úprava parku nebo řešení náměstí? Často mívají společný postup - radnice se rozhodne, že je potřeba jednat. Sežene peníze, dá vypracovat projekt, provede akci - a pak se nestačí divit. Pár dní po dokončení opravy panelového domu...
Plánovací víkendy
Co může mít společného regenerace panelových domů, úprava parku nebo řešení náměstí? Často mívají společný postup - radnice se rozhodne, že je potřeba jednat. Sežene peníze, dá vypracovat projekt, provede akci - a pak se nestačí divit.
Pár dní po dokončení opravy panelového domu někdo utrhal ozdobné lišty ve výtahu, chodba je popsaná graffiti, přes trávník v parku lidé vyšlapávají cestičky, ztrácejí se ozdobné keře i lavičky. Společným rysem je neúcta k cizí práci, nezájem, vandalismus. Jak těmto jevům zabránit? Nejpřirozeněji změnou vlastnických vztahů. Park nebo náměstí v centru města nelze prodat, lze ale lidem, kteří v městě žijí, dát pocit, že je jejich, že se na jeho přípravě a vzniku zásadně podíleli. Totéž platí ještě více pro panelové domy.
Příběh z Ostravy
Že to na sídlišti nejde? Poslechněte si příběh z ostravského sídliště Fifejdy. Od roku 1991 zde působí organizace Vita. Vedle ekologické výchovy a ekologického poradenství se zabývá komunitní prací - zapojováním obyvatel sídliště do dění na sídlišti. Za dobu své existence uskutečnila mnoho projektů zaměřených zejména na ekologické vzdělávání a výchovu, má za sebou i několik projektů zaměřených na rozvoj komunity.
V roce 1999 se lidé z Vity pustili do většího projektu. Na sídlišti zoufale chybělo místo pro odpočinek a volný čas obyvatel, nějaký park. Nedaleko sídliště byl přitom ladem ležící pozemek bývalé mateřské školy. Vita se inspirovala v zahraničí a pustila se do projektu, jehož hlavní myšlenkou bylo zbudovat park podle přání a za přímé účasti budoucích uživatelů, tj. obyvatel sídliště tak, aby odpovídal jejich potřebám a představám a aby ho přijali za svůj. Podmínkou byla dobrá spolupráce s Magistrátem města Ostravy.
Byla zvolena zejména v Anglii oblíbená metoda plánovacího víkendu. Snahou Vity bylo především zapojit veřejnost do plánování i do vlastních úprav, dále oslovit co nejvíce možných partnerů - sponzorů celé akce a společně naplnit potřeby sídliště - nedostatek parkových ploch pro oddych a volný čas.
Na začátku se uskutečnila dvě setkání občanů za účasti zkušených moderátorů. Na prvním se občané dohodli, co by měl park podle jejich přání obsahovat. Na druhém už byl lidem předložen projekt, který podle jejich připomínek vypracovala architektka. Ta se setkání účastnila, objasňovala podrobnosti projektu a prováděla úpravy podle návrhů občanů. O několik měsíců později, po získaní všech povolení, došlo k vlastní realizaci. Občané se vlastními silami zapojili do výstavby a svépomocí ve spolupráci se stavební firmou park vytvořili.
V průběhu projektu se zapojilo asi 75 dospělých a 140 dětí přímo do plánovacího procesu a okolo 300 lidí při samotné stavbě parku. V dnešní době park slouží obyvatelům sídliště. Jeho údržba je nenáročná i dík jednoduchým stavebním prvkům, Přesto lze konstatovat, že k výraznějším projevům vandalství v něm nedochází. Vita se chce podílet i na dalším využití a úpravách parku.
Další města
Podobné akce proběhly i v dalších městech. V Chrastavě občané navrhovali využití náměstí, v Nových Hradech skupina nadšených a obětavých dobrovolníků připravila cyklistickou naučnou stezku, ve Studénce několik obyvatel upravilo okolí tří novostaveb, v nichž bydlí atd. Všechny projekty podpořila nadace Partnerství ve svém programu Partnerství pro veřejná prostranství. Partnerství v tomto případě zahrnuje několik úrovní: občanskou, samosprávnou i úroveň státní správy. Podobné projekty sponzorují i další organizace, např. OSF nebo NROS.
Všechny projekty měly společný cíl - vtáhnout občany do řešení místních problémů tak, aby byly posíleny sociální vazby mezi lidmi i vazby k jejich bezprostřednímu okolí. Zčásti tak byl též překonán vžitý odpor k brigádám a dobrovolné práci, lidé se seznámili s novými formami komunitní práce a kolektivního rozhodování. Nezastupitelnou úlohu hrála podpora a pochopení úředníků státní správy a samosprávy.
Ve všech případech byl vytčený cíl splněn, ač někdy za velkých obětí zúčastněných. Věřme, že se podobné myšlenky ujmou i v dalších obcích a že se plánovací víkendy stanou jednou z forem rozvoje angažované občanské společnosti u nás.
Ivana Bursíková,
členka Zastupitelstva hl. města Prahy
