PLÁNOVANÉ VÝDAJE JSME "OŘEZÁVALI AŽ NA KOST"

Příprava rozpočtu na nový kalendářní rok je zahájena kolem poloviny roku předcházejícího. Celý proces začíná tím, že pracovníci odborů krajského úřadu udělají odborné odhady jednotlivých činností a jejich finanční náročnosti. Následně se výsledky sumarizují a předají ekonomickému odboru.

Rozpočtem se pochopitelně zabývají také iniciativní a poradní orgány, tedy komise Rady a výbory Zastupitelstva Jihomoravského kraje. Samozřejmě vycházíme ze zákona o rozpočtovém určení daní a ze zákona o státním rozpočtu.

V první fázi se loni ukázalo, že součet předpokládaných výdajů přesahuje přibližně třikrát očekávané příjmy kraje. Je proto jasné, že další fázi představuje hledání cest, jak sladit příjmy a vydání tak, abychom dosáhli vyrovnaného rozpočtu. V původní verzi jsme chtěli uchovat co nejvíce návrhů na to, co by se mohlo udělat pro rozvoj kraje, ale kvůli omezeným finančním možnostem se z návrhů oddělovaly záležitosti, které nebudeme schopni financovat, a rozpočet se nám snižoval. Je třeba si uvědomit, že naprostá většina dotací a položek rozpočtu je účelově vázána.

Krajská rada se návrhem rozpočtu zabývala opakovaně. Když použiji řeznického přirovnání, neustále jsme "ořezávali" navrhované výdaje až téměř "na kost", tedy vzhledem k povinným mandatorním výdajům až na nejnižší možnou hranici stanovenou zákonem. Snažíme se tak šetřit peníze daňových poplatníků, zvláště po převzetí některých organizací od 1. ledna 2003.

Do konce loňského roku jich měl Jihomoravský kraj na starosti 280. Konkrétně šlo o 276 školských příspěvkových organizací, Správu a údržbu silnic Jihomoravského kraje, Ústav archeologické památkové péče Brno, Galerii výtvarného umění v Hodoníně a Ústav sociální péče Habrovany.

Od 1. ledna 2003 přibyly další. Jsou to příspěvkové organizace, které byly na kraj převedeny na základě zákona č. 290/2002 Sb., tj. 6 organizací v oblasti kultury, 20 v oblasti zdravotnictví a 29 v oblasti sociálních věcí, včetně námi založené společnosti KORDIS, která se bude podílet na koordinaci integrovaného dopravního systému. Celkem je to 55 příspěvkových organizací.

S každým subjektem jsme projednali finanční situaci jednotlivě. Nelze přitom v současnosti myslet na výstavbu nových budov, musíme se uskromnit. První řešení dluhů organizací v péči kraje podle našich představ zažila Správa a údržba silnic. Ta přešla do roku 2002 s dluhem 26,4 miliónu korun, na němž měla největší podíl kalamita z prosince 2001. Na umoření dluhu proto půjde 23,5 miliónu korun ze zisku podniku a 2,9 miliónu korun z rezervního fondu. U některých nezaviněných schodků lze udělat čáru, ale budeme vždy hledat cestu, jak je uhradit.

Při konečném prosincovém projednávání rozpočtu v krajském zastupitelstvu jsme museli provést jedinou změnu, která se týká přesunu osmi miliónů korun z výdajů na bydlení na novou položku rozpočtu pro ochranu maloplošných chráněných území. Jsem rád, že nedocházelo k situacím jako v Poslanecké sněmovně a nezazněly lobbovací návrhy na financování "stavby mostku" v obci, odkud daný zastupitel pochází.

Schválený krajský rozpočet akceptuje všechny potřeby a povinnosti kraje vyplývající ze zákona. K volnému rozdělení jsme přitom měli jen 140 miliónů korun. Samozřejmě bychom byli raději, kdyby rozpočet mohl být větší a významnější část prostředků se věnovala i na rozvojové záležitosti. Na rozvoj kraje putuje jen 0,3 procenta rozpočtu. Přáním kraje je nejméně 10 procent rozpočtu na rozvojové záležitosti.

PRIORITY

K prioritám patří jako v minulých letech především školství, doprava, a sociální oblast. Převedeno do číselných údajů: Na vzdělávání věnujeme 643,4 miliónu korun, téměř 575,7 miliónu korun připadá na dopravu a dalších 412,5 miliónu korun na sociální péči.

Kromě těchto položek, které má ve svém rozpočtu každý kraj, bych se chtěl zmínit o výdajích, které jsou pro jižní Moravu specifické. Deset miliónů korun je například určeno na podporu zaměstnanosti ve vinařských oblastech, kde navazujeme na program zahájený již v minulém roce. Patnácti milióny korun chceme podpořit lázeňská místa v našem kraji, využití termálních pramenů a léčebných terapií v souvislosti z rozvojem cestovního ruchu. Vznikl rovněž nový Fond rozvoje Jihomoravského kraje. Startovací dotace je ve výši 5,7 miliónu korun, cílový objem nového fondu je ve stamiliónech. Účelem je financovat nejrůznější oblasti, například školství, soukromé podnikání, inovační technologie nebo rozvoj sociální pomoci. Finance z rozvojového fondu použijeme i na pokrývání různých grantů. Zdrojem peněz bude rovněž přebytek hospodaření kraje, prodej nepotřebného materiálu či nemovitostí, případně dary od státu, fyzických i právnických osob.

POMOC ČESKÉ ENKLÁVĚ V SRBSKU

Devět miliónů korun jsme pak v rozpočtu vyčlenili na finanční podporu hospodářsky slabého zahraničního regionu v hospodářské, kulturní a humanitární oblasti. Jakou formu bude pomoc mít, není zatím známo. Jisté je, že náš zájem směřuje do české enklávy v srbském Šumadijském okrese. Je to oblast, kde v několika obcích žije asi 7000 Čechů, kteří se tam usadili již za doby rakousko-uherské monarchie. Zvažujeme pomoc ve více rovinách, především finanční, kulturní a školskou.

Například nadané děti krajanů by mohly získat šanci studovat v Česku. Tamní knihovny chce kraj obohatit o současnou literární tvorbu v českém jazyce. Uvažujeme také o finanční pomoci českému vysílání jednoho ze srbských rozhlasů. Navázání užších styků se Srbskem by pomohlo i českým podnikatelům expandovat na tamní trh. Náš kraj je tak zřejmě jediným krajem v České republice, který se rozhodl pomáhat jiným regionům v cizině.

Abychom byli přesní, účty Jihomoravského kraje ve skutečnosti projde více než uváděné 2,5 miliardy korun. Dohromady půjde o přibližně 7 miliard korun. Jedná se zejména o dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na úhradu přímých výdajů škol zřízených Jihomoravským krajem a soukromých škol a dotace, které budou ze státního rozpočtu prostřednictvím Jihomoravského kraje poskytovány do rozpočtů obcí.

Jak už vyplynulo z předcházejících vět, s výší rozpočtu a především složením jeho příjmové části nemůžeme být spokojeni. Snahou nejen Jihomoravského kraje, ale i ostatních krajů je dosáhnout toho, aby se zákon o rozpočtovém určení daní změnil a reflektoval postavení krajů, které se po našem vstupu do Evropské unie ještě zvýrazní. Evropa bude především Evropou regionů.

LUBOMÍR ŠMÍD,

zástupce hejtmana Jihomoravského kraje