Plány odpadového hospodářství MODERNÍ NÁSTROJ ŘÍZENÍ Vývoj odpadového hospodářství ČR je v poslední době velmi dynamický. Návrhy nových zákonů i jednání s Evropskou unií postupně přizpůsobují legislativu i praxi evropským standardům. O některých zajímavých aspektech tohoto procesu jsme hovořili s...
Plány odpadového hospodářství
MODERNÍ NÁSTROJ ŘÍZENÍ
Vývoj odpadového hospodářství ČR je v poslední době velmi dynamický. Návrhy nových zákonů i jednání s Evropskou unií postupně přizpůsobují legislativu i praxi evropským standardům. O některých zajímavých aspektech tohoto procesu jsme hovořili s Ing. Evou Tylovou, náměstkyní ministra životního prostředí a ředitelkou sekce technické ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí.
[*] Návrh zákona o odpadech má v Poslanecké sněmovně za sebou již první čtení, a to bez větších problémů. Jaké jsou připomínky a pozměňovací návrhy před druhým čtením?
Garančním výborem pro jednání je Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, který koncem ledna návrh projednával. Výbor pro evropskou integraci jej již projednal a přijal několik pozměňovacích návrhů, které mají spíše technický či formulační charakter. Jedná se např. o rozšíření zpětného odběru na domácí chladící zařízení, o němž stejně Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v pozdější době uvažovalo formou vládního nařízení. Evropská unie (EU) připravuje směrnici, která se bude elektrotechnickými výrobky zabývat komplexně.
Projednání v garančním výboru bylo rozsáhlejší, ale ani jeho pozměňovací návrhy nezměnily základní cíle a nástroje návrhu zákona. Jednoznačná shoda je v hierarchii nakládání s odpady - od podpory prevence vzniku odpadů, přes materiálové a energetické využití až po bezpečné odstranění. Tzn. že na skládku by měly být uloženy pouze odpady, které nelze využít.
Obecně se dá říci, že většina pozměňovacích návrhů je víceméně technického charakteru. Bohužel, náš člověk je velice vynalézavý při obcházení zákona, takže hledáme opatření, jak tomu zamezit a přitom nezavést nadměrnou administrativu. Musíme reagovat například na případy, kdy provozovatelé skládek deklarují odpady uložené na skladku za technologické materiály v rozsahu daleko větším, než je uvedeno v projektu skládky (setkali jsme se až s 40% podílem těchto materiálů). Tím se vyhýbají placení poplatků za uložené odpady. Provozní řády v dostatečné míře s takovýmto trikem nepočítaly a provoz je tedy třeba kontrolovat vůči projektu skládky.
[*] Které ustanovení byste neradi měnili?
Zmíním se o těch, u kterých určité změny byly navrženy. Příkladem je zpracování plánů odpadového hospodářství původci odpadů, což někteří považují za nadměrnou administrativu. Osobně jsem jiného názoru. Tyto plány naopak pokládám za moderní nástroj řízení, který může podniku přinést výrazně úspory. To potvrzuje praxe při zavádění EMAS a ISO 14 000, čistší produkce. Původce odpadů teprve na základě inventury odpadů zjistí, že některé tvoří zbytečně a jiné může využít či výhodně prodat jako suroviny. Na obdobnou analýzu mu mnohdy ve shonu běžného dne nezbývá čas.
Jsou však i protichůdné návrhy iniciované zejména obcemi, které požadují snížit hranici pro tvorbu plánů odpadového hospodářství tak, aby podle nich mohly kontrolovat i menší původce odpadů, kteří často svým odpadem znečišťují veřejná prostranství. Ministerstvo nastavilo hranici pro přípravu plánů tak, aby pokrylo velké původce odpadu, kteří tvoří rozhodující část odpadu (asi 80 %). Posun hranice k nižší hodnotě však není proti záměrům MŽP na tvorbě čistého životního prostředí.
Dále bychom chtěli udržet omezení dovozu komunálních odpadů ze zahraničí za účelem jejich energetického využití, a to alespoň do doby vstupu do EU. Ekonomická situace u nás není tak vyrovnaná jako u našich sousedů a mohlo by dojít k tomu, že by se do ČR odpad masivně dovážel, a to na úkor sběru odpadu vyprodukovaného u nás.
Na druhé straně byl již do zákona zapracován termín energetické využití, kterému dává zákon přednost před skládkováním.
[*] Zmínila jste nařízení o zpětném odběru výrobků, které začne platit za zhruba rok a bude se týkat obalů, olejů, baterií atd. Pokud jde o obaly, systém zpětného odběru se již rozvíjí. Jak by to mělo vypadat u ostatních komodit?
Právní úprava vyžadující zpětný odběr bude platit od roku 2002. Buď od 1. 1. 2002 nabude účinnosti nový zákon o odpadech nebo (v případě opožděného schválení) začne platit v březnu 2002 nařízení o zpětném odběru. Výrobky, na které se vztahuje zpětný odběr, navrhují obě právní úpravy totožně.
V minulém roce jsme postupně oslovili výrobce a dovozce, na které se bude povinnost vztahovat. Lze konstatovat, že většina podniků se na tuto povinnost již připravuje. Např. firmy, které dovážejí nebo vyrábějí oleje, jsou připraveny přijímat použité oleje zpět v místech, kde jsou jejich výrobky distribuovány. Drobný problém byl v tom, že ne všichni si uvědomovali, že olej budou muset odebrat bezplatně a nespojovat ho s poskytováním placené služby (např. výměnou oleje).
Mezi oslovenými byli také výrobci a dovozci pneumatik. Někteří vyjádřili přání vytvořit sdružení, případně uzavřít s ministerstvem dobrovolnou dohodu, podobně jako výrobci obalů. U pneumatik bychom chtěli hlavně podpořit jejich recyklaci, která je dnes méně ekonomicky výhodná než energetické využití v cementárnách. Podobně jsme v kontaktu s výrobci a dovozci baterií. Zde již jedna firma ověřuje zpětný odběr baterií v rámci pilotního projektu na území Kladna. Takže je vidět, že u jednotlivých komodit se bude zpětný odběr řešit pokaždé jinak - každá má jiný typ prodeje a výroby.
[*] Pokud se podaří do zákona zahrnout i zpětný odběr pro chladničky, jak to bude s podporami na jejich recyklaci od Státního fondu životního prostředí (SFŽP)?
V případě schválení tohoto pozměňovacího návrhu ministerstvo přijme potřebná opatření.
[*] Podporují ceny za skládkování recyklaci?
V novém zákoně o odpadech je navrženo zvýšení poplatků za skládkování jako jeden z nástrojů na podporu recyklace. Zvýšení poplatků má však i řadu negativních dopadů, např. vede ke zvýšení načerno odkládaného odpadu. Proti zvyšování poplatků byl vznášen i argument neúměrného zatížení rozpočtu obyvatel. Často se setkáváme s názorem, že platby za odpady jsou z hlediska domácností příliš vysoké.
Přitom se pohybují v úrovni 1-2 Kč denně na člena domácnosti, což je zanedbatelná částka proti tomu, kolik dávají občané za teplo, vodu, elektřinu či za zbytné produkty běžné spotřeby. Varianta v zákoně byla navržena jako kompromis těchto vlivů. Jako jeden z pozměňovacích návrhů byl podán návrh zvýšit poplatky o větší částku. Strategii MŽP podporovat využití odpadů tento návrh rozhodně neodporuje. Můj názor je, že prestiží každého člověka na začátku třetího tisíciletí by mělo být postarat se o odpady, které tvoří, na odpovídající technické úrovni.
[*] Poplatky se hodně týkají měst a obcí, spolupracovali jste s nimi při přípravě zákona?
Svaz měst a obcí byl jedním z připomínkových míst, se kterým jsme zákon při přípravě diskutovali. Pokud vím, ani mezi zástupci obcí a měst není jednotný názor na výši poplatků. Obce by se měly detailně informovat o možnostech různých dotací a podpor v odpadovém hospodářství od SFŽP (např. na sběrné dvory, regionální koncepce atd.). Dále se obce mohou zapojit do systému sběru obalových odpadů, a získat tak podporu přibližně tisíc korun na tunu vytříděných odpadů. Dále se ukazuje, že je výhodné vytvořit mikroregiony, v jejichž rámci obce sdruží investice do zařízení na sběr a recyklaci a pak recyklované výrobky samy využijí.
[*] Budou zrušeny okresní úřady, které mají v oblasti odpadového hospodářství mnoho kompetencí. Je na to státní správa připravena?
Považuji okresní úřady za jeden z velmi dobře fungujících článků státní správy a je otázka, jak se podaří převést jejich kompetence na nové orgány. Kraje jsou dost rozsáhlé, takže se cesta občana k úřadu ztíží. Pokud dojde k přechodu na pověřené obce, pak dosud není jasné, zda tam bude dostatek pracovníků ovládajících problematiku na odpovídající úrovni.
Bude-li muset jeden úředník zvládat všechno od ovzduší po odpady, je otázka, jak kvalifikovaně může svou práci vykonávat.
(Poznámka redakce: Návrh zákona o odpadech schválila Poslanecká sněmovna 27. 2. 2001.)
Jarmila Šťastná
