Nejen nutnost omezit závislost na dovozu ropy, ale také potřeba snižovat množství emisí z motorových vozidel vedly letos v březnu k Dohodě o rozšíření zemního plynu jako alternativního paliva v dopravě, uzavřené mezi státem na straně jedné a zástupci RWE Transgas a všech regionálních plynárenských distribučních společností na straně druhé. Smlouva však otevírá prostor i ke spolupráci plynárenství a dodavatelů technologií pro plnicí stanice stlačeného zemního plynu s městy a kraji.
Zemní plyn má velký potenciál pro využití jako motorové palivo. Je levnější než benzín či nafta, má vysoké oktanové číslo a je "čistým" palivem. Senior Manager České plynárenské unie Ing. Jaroslav Tománek připomíná, že vozidla s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG - Compressed Natural Gas) ve srovnání s automobily s dieselovými motory produkují o polovinu méně emisí NOx, emisí CO2 dokonce o 90 procent méně a téměř žádné emise pevných látek.
VEŘEJNÝCH STANIC CNG PŘIBUDE
Dohoda (zabývali jsme se jí minulý měsíc - pozn. redakce) mj. zavazuje distribuční plynárenské společnosti, aby na území, které pokrývají svou licencí, do jednoho roku vybudovaly alespoň jednu veřejnou plnicí stanici CNG. Zatím je totiž podle údajů Českého plynárenského svazu (ČPS) na našem území jen 11 těchto veřejných stanic a 7 dalších, které slouží soukromým dopravním firmám (stav k 1. 3. 2006). Statistika o stanicích ovšem odpovídá rozšíření tohoto druhu pohonu vozidel. Loni u nás podle ČPS na stlačený zemní plyn jezdilo jenom 165 osobních, 10 užitkových/nákladních vozidel a 165 autobusů. Přitom přehuštěná doprava už nejen v největších městech doslova prosí o ekologičtější způsob pohonu vozidel, v první řadě zejména těch, která tam zajišťují městskou hromadnou dopravu. Evropská komise již chystá směrnici, podle níž by členské státy EU musely zajistit, aby čtvrtina všech vozidel s užitečnou hmotností nad 3,5 tuny, která byla zakoupena či pronajata veřejnými orgány a provozovateli poskytujícími přepravní služby na základě koncese nebo povolení od veřejného orgánu, byla tzv. čistá vozidla. Do této kategorie se za současného stupně technologického ovládnutí různých alternativních pohonů řadí především vozidla s pohonem CNG.
Ačkoliv tuzemské zkušenosti s výstavbou plnicích stanic CNG jsou zatím chudé, jasně hovoří o tom, že při rozvoji tohoto druhu dopravy a budování související infrastruktury je důležitá spolupráce plynárenských společností s městy. Ostatně i zmíněná březnová dohoda počítá s tím, že distributoři plynu kromě minimálně jedné stanice CNG zajistí výstavbu dalších všude tam, kde územní samosprávný celek rozhodne o převodu vozového parku městské a příměstské dopravy (nebo jeho části) na zemní plyn a kde to umožní technické podmínky. Podmínkou pro výstavbu takové stanice je minimální počet čtyř autobusů či vozidel s obdobnou spotřebou zemního plynu, tj. zhruba 100 tisíc m3 v prvním roce.
VÝCHODOČESKÁ PLYNÁRENSKÁ V PŘEDSTIHU
Východočeská plynárenská (VČP), a. s., uvedla stanici CNG v Hradci Králové do provozu už na sklonku roku 2004, takže závazek vyplývající z březnové dohody již splnila. Michal Král z odboru marketingu VČP ovšem připomíná, že společnost se věnuje přípravě dalších projektů. "Jedním z nich je stanice v Pardubicích, která se otevře koncem letošního roku. Naše společnost sice není investorem, ale stanice bude na našem pozemku," říká. "Pokud jde o naše projekty na příští rok, jednáme s dopravci z celého území naší působnosti, například s ČSAD Semily o stanici v Jilemnici a s firmami Osnado (Trutnov) i CDS Náchod. A pochopitelně rovněž s Dopravním podnikem města Hradec Králové. V tomto případě máme už studii proveditelnosti, takže již řešíme konkrétní problémy spojené s výstavbou stanice jak v areálu dopravního podniku, tak na připravovaném novém autobusovém terminálu v Hradci Králové." K tomu Michal Král poznamenává, že bude-li jakékoliv město uvažovat o rekonstrukci svého autobusového nádraží, určitě se mu vyplatí zvážit tam umístění plnicí stanice CNG. "Přiláká tím na své území ekologickou dopravu, která je zejména významná, zahrne-li provoz autobusů s pohonem na zemní plyn."
HRADEC KRÁLOVÉ: ZATÍM JEDNA FELICIE, ALE...
Mluvčí královéhradeckého magistrátu Václav Svoboda jeho slova nepřímo potvrzuje. I když totiž městský dopravní podnik zatím žádné autobusy s CNG pohonem neprovozuje, radnice už chystá studii, která s jejich zavedením počítá. "Nejen kvůli tomu, aby nás připravovaná směrnice Evropské unie o "čistých vozidlech" nezaskočila. Ale hlavně proto, že chceme v Hradci Králové snížit množství emisí produkovaných městskou hromadnou dopravou," říká mluvčí.
Královéhradecký magistrát ovšem tak zcela bez zkušeností s CNG není: Už předloni si nechal přestavět služební vozidlo Škoda Felicia na pohon CNG. Vozidlo startuje na benzín a po ohřátí motoru nad 60°C se automaticky přepne na pohon CNG. Náklady na provoz při jízdě na zemní plyn se pohybují mezi 1 až 1,50 Kč/km - podle režimu jízdy po mimo město a po městě. Průměrná spotřeba benzínu na 100 km činí u této felicie 2 až 3 litry. Vedení města nyní vyhodnocuje účelnost případného širšího nasazení vozidel s CNG pohonem do služeb magistrátu. Mluvčí také potvrdil, že Hradec Králové má zájem být nápomocen distribuční plynárenské společnosti při budování sítě plnicích stanic.
"Například současná plnicí stanice CNG na území města už nemá potřebnou kapacitu nádrží. Denně ji totiž využívají i dálkové autobusy, takže jakmile natankují, můžeme nádrž naší felicie naplnit jen ze dvou třetin," uvedl Václav Svoboda.
JESENÍK - PŘÍKLAD ÚSPĚŠNÉHO MĚSTA
Zatímco velká města jsou k podpoře alternativních způsobů pohonu v dopravě obvykle vedena snahou o lepší ovzduší na svém území, menší sídla, jež přehuštěná doprava ještě tolik netrápí, k tomu mívají jiné pohnutky. Třeba v Jeseníku chtěli vybudováním plnicí stanice CNG podtrhnout své postavení jako města s klimatickými lázněmi. Dobré věci tam nahrály hned tři faktory: Progresívní vedení města, ochota dopravní společnosti Connex Morava, a. s., nasadit do městské hromadné dopravy moderní autobus s CNG pohonem a také připravenost společnosti Bonett Bohemia, a. s., stanici na území města vybudovat jako vlastní investici a dále ji provozovat.
Místostarosta Jeseníku Ing. Jan Chytil, který projekt inicioval, shrnul, co by si každé město pro stavby tohoto druhu mělo připravit:
podmínky ke stavbě v územním plánu města;
projednat v zastupitelstvu podporu pro zavádění CNG do dopravy ve městě a deklarovat ji v prioritách akčního plánu města, či alespoň ve volebním programu rady města;
projednat případné rozpočtové změny;
jednáním s distributorem CNG, přepravcem v autobusové dopravě, příslušným odborem krajského úřadu vyřešit dilema, co bude dříve - "slepice, nebo vejce" (plnicí stanice, nebo vozidla s CNG pohonem)?;
zařadit nákup nových vozidel s CNG pohonem, případně přestavby vozidel na tento pohon, do plánu investic příspěvkových či akciových společností vlastněných městem.
"K tomu je nutné zajistit stavební místo v souladu s územním plánem a bezproblémové územní a stavební řízení. Zejména bych však podtrhl veřejná projednání takové investice s občany, i když třeba jde (jako v našem případě) o investici soukromé firmy a navíc na pozemku, který ani není ve vlastnictví města," řekl inženýr Chytil.
Ing. Václav Holovčák, generální manažer společnosti Bonett Bohemia, a. s., říká, že jeho firma by po stanici v Jeseníku, která začala fungovat minulý měsíc, chtěla v následujících letech ročně vybudovat další dvě až tři stanice pro autobusy. "Naše dosavadní zkušenosti s komunální sférou však zatím vypovídají spíše o tom, že při projednávání ekologického projektu CNG městské nebo příměstské dopravy není snadné najít na příslušné radnici pochopení. Jeseník je v tomto smyslu výjimkou," konstatuje inženýr Holovčák.
Podle jeho názoru mnoha radnicím chybí větší znalosti o možnostech CNG projektu a zatím se prý zdá, jako by se municipality těchto projektů dokonce obávaly či k nim přinejmenším chovaly nedůvěru. "Serióznost investora by se ovšem měla poznat i z toho, zda je připraven sám pořídit CNG stanici a starost o ni převzít na sebe jako vlastní investici v rámci dlouhodobého ekologického projektu ve spolupráci s městem. V Jeseníku nejde jenom o jeho "green image". Vždyť tam do lázní jezdí i mnoho zahraničních klientů. A protože v západní Evropě automobily s CNG pohonem jsou zatím mnohem rozšířenější než u nás, plnicí stanice bude sloužit i jim," dodal inženýr Holovčák.
Michal Král ze společnosti Východočeská plynárenská má za to, že zmíněná březnová dohoda městům uvolňuje ruce. "Investorem plnicí stanice bude plynárenská společnost. Pokud je město zřizovatelem dopravy, bude na něm pouze tíha pořízení autobusů s pohonem na zemní plyn. Jejich cena je sice o zhruba milión korun vyšší, ale dnes už fungující systém dotací (viz květnové vydání Moderní obce - pozn. redakce) tento rozdíl prakticky celý pokryje. Spolupráci měst bych viděl při výběru vhodného místa a v pronájmu či prodeji vybraného pozemku," vysvětluje Michal Král a dodává: "Jen pro zajímavost - vyřízení všech povolení a leckdy i přehnaných požadavků ze strany státní správy pro výstavbu naší plnicí stanice v Hradci Králové (možná i pramenících z neznalosti této problematiky) trvalo několikanásobně déle než samotná výstavba stanice."
Předseda představenstva pražské společnosti Plynoprojekt, a. s., Ing. Jan Ruml poznamenává: "Plnicí stanice CNG ze své podstaty a ze svého technického řešení nemůže být "středním", nýbrž pouze "malým" zdrojem znečištění. Proto flexibilní přístup místně příslušného odboru životního prostředí, který netrvá na zařazení stanic CNG do stejné kategorie jako běžných čerpacích stanic, může být výraznou podporou při získávání stanovisek jednotlivých veřejnoprávních institucí."
