Plus a minus reformy veřejné správy Očima poslance Školský terén nevítal vizi reformy veřejné správy - která se z 80 procent týkala právě jeho - se zvláštním nadšením. Příliš neznámých v nastíněné rovnici vyvolávalo obavy. V březnu seznámilo Ministerstvo školství poslance školského výboru s...
Plus a minus reformy veřejné správy
Očima poslance
Školský terén nevítal vizi reformy veřejné správy - která se z 80 procent týkala právě jeho - se zvláštním nadšením. Příliš neznámých v nastíněné rovnici vyvolávalo obavy. V březnu seznámilo Ministerstvo školství poslance školského výboru s postupem převodu zřizovatelských kompetencí z ministerstva na kraje. Zpravodajem tohoto bodu programu byl poslanec Václav Brousek (ODS), kterého jsme požádali o rozhovor.
[*] Vaše strana vznesla k reformě veřejné správy řadu připomínek, upozorňovala na nepřipravenost, která může přivodit komplikace. Potvrdila je praxe?
Oslovil jsem všechny hejtmany i představitele některých okresních úřadů, abych zjistil, jak převody v praxi vypadají. Bohužel se potvrdilo, že příprava nebyla dobrá. Například díky nedostatečné koordinaci mezi ministerstvy financí a školství nechodily peníze na provoz pro střední školy včas.
Hrozilo, že v některých krajích nebudou zaplaceny faktury, že tyto částky ještě narostou o penále. Scházely různé metodiky, přednostové mne upozorňovali na problémy, které jim přinášejí nerozdělené archivy... Nemyslím si však, že všechny závady, na které jsem byl upozorněn, jsou fatální, mnohé lze vyřešit za chodu.
Podstatné je umět se domluvit. Zatím máme za sebou jen část převodů, ta větší nás teprve čeká - zejména pokud jde o přesun majetku. Část škol už je krajských, část jakoby státních, které budou pořád v okrese, tedy v sídle kraje.
Uvidíme, jestli se koordinace mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy zlepší natolik, aby všechny školy mohly fungovat bez větších problémů.
[*] Komu padá na vrub nedostatečně zpracovaná nebo zcela chybějící metodika, Ministerstvu školství?
V mnohém ano, ale abych jen nekritizoval, při tak velkých přesunech - nejen majetku, ale i kompetencí - nebylo možné předem všechno postihnout do detailu. Ministerstvo školství vypracovalo poměrně dobrý harmonogram, dílčí záležitosti, které se poznají až při převodu samotném, je nutné řešit operativně.
Teprve pak se ukáže, jak je Ministerstvo školství připraveno. V červnu bychom od něj měli dostat druhou zprávu, opět oslovím všechny hejtmany - už budeme mít více konkrétních informací.
[*] Je možné říci, jestli je v některých krajích situace složitější než v jiných?
To je zatím obtížné hodnotit, své dotazy jsem posílal v době, kdy ještě nebyla dokončena první etapa, navíc odpovědi byly velmi rozdílné. Někdo napsal pouze, že nemá žádné výraznější problémy, jiný se rozepsal velmi podrobně.
V této fázi jsem odsunul stranou připomínky spíše lokálního charakteru, přihlížel jsem k těm obecnějšího rázu - například jako byl problém s investicemi; to byla vyloženě záležitost Ministerstva financí. Peníze v rozpočtu jsou, jen zatím z Ministerstva financí nedoputovaly.
Obce by si ve stejné situaci vypomohly z vlastního rozpočtu, to ostatně také udělala magistrátní města. Musíme si ale uvědomit, že kraje dosud nemají vlastní rozpočet, průběžně dostávají pouze dotaci. To Ministerstvu financí jaksi uniklo. Doufám, že teď se součinnost mezi oběma ministerstvy zlepší.
[*] Nemůže se stát, že ekonomicky nejistá situace povede ke zrušení některých škol a školských zařízení? Mám na mysli základní umělecké školy nebo domy dětí a mládeže, které děti učí, jak rozumně naplňovat volný čas.
Věřím, že bez rozmyslu nikdo nic rušit nebude. Pracovníci na krajích se musí nejdřív zorientovat, pak zjistit, co a jak je finančně náročné, co a jak je skutečně využito.
Předpokládám však, že v příštích letech k určité optimalizaci sítě škol, které zřizuje kraj, dojde. Ale to neznamená, že to musí být na škodu věci. I když tenhle úkol vedoucím odborů školství rozhodně nezávidím.
[*] Domníváte se, že by měl školství kraje řídit spíš pedagog nebo manažer?
Osobně bych se přikláněl k manažerovi - ovšem s důkladnou znalostí školské problematiky a specifiky kraje. Ředitelé školských úřadů byli v podstatě úředníci, kteří vykonávali příkazy Ministerstva školství. Vedoucí odboru na kraji bude mít na starosti mnohem větší území, často bude stát mezi dvěma kameny - na jedné straně ministerstvo, na druhé samospráva kraje.
Bude muset napřed rozhodnout a pak obě strany o správnosti svého rozhodnutí přesvědčit. To už je skutečně manažerská činnost. Právě tito lidé budou pro školství v kraji stěžejní.
Jak jsem poznal hejtmany a pracovníky na krajích vůbec, jsou to většinou lidé zkušení, kteří si význam osobnosti vedoucího odboru školství uvědomují. Věřím, že ho jmenují po zralé úvaze podle jeho profesionální připravenosti, a ne na politickém základě.
Jaroslava Volfová
FOTO AUTORKA
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) rozčlenilo převod škol a školských zařízení, které dosud zřizovaly školské úřady nebo MŠMT, na kraje do tří etap (nepočítáme-li tzv. "nulovou" etapu, v níž byly k 1. lednu 2001 převedeny všechny pražské školy).
1. etapa: k 1. dubnu bylo převedeno školství 16 okresů, tj. 596 škol a školských zařízení (např. Kladno, Mělník, Praha-západ, České Budějovice, Plzeň-město, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Louny, Liberec, Hradec králové, Pardubice, Jihlava, Brno-město).
2. etapa: k 1. červenci má být převedeno školství 31 okresů, tj. 896 škol a školských zařízení (Beroun, Kolín, Nymburk, Mladá Boleslav, Český Krumlov, Písek, Prachatice, Tábor, Domažlice, Tachov, Rokycany, Plzeň-sever, Cheb, Chomutov, Most, Teplice, Jablonec nad Nisou, Rychnov nad Kněžnou, Náchod, Ústí nad Orlicí, Havlíčkův Brod, Třebíč, Brno-venkov, Blansko, Hodonín, Prostějov, Nový Jičín, Karviná, Uherské Hradiště, Vsetín).
3. etapa: k 1. říjnu má být převedeno školství zbývajících 29 okresů, tj. 729 škol a školských zařízení (Benešov, Příbram, Praha-východ, Kutná Hora, Rakovník, Jindřichův Hradec, Strakonice, Plzeň-jih, Klatovy, Sokolov, Děčín, Litoměřice, Česká Lípa, Semily, Trutnov, Jičín, Svitavy, Chrudim, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov, Břeclav, Znojmo, Vyškov, Šumperk, Jeseník, Frýdek-Místek, Opava, Bruntál, Kroměříž).
Z celkového počtu 2160 pracovních míst na bývalých školských úřadech převedlo MŠMT do března 251 pracovních míst na krajské úřady, do konce roku by měl zbytek - zhruba 660 pracovníků - přejít na krajské úřady nebo na odbory školství krajských úřadů. K 1. lednu 2002 měl být konečný stav pracovníků z rezortu školství na úrovni krajů 880 lidí, asi 1160 by mělo k tomuto datu pracovat na okresních úřadech.
