Národní program 2.4. Plynofikace malých obcí do tisíce obyvatel byl státem už uzavřen. Přesto se ještě dosud do ekonomiky řady menších sídel a možností jejich dalšího rozvoje negativně promítá fakt, že nedokázala dostát smluvním podmínkám pro přiznání dotace. Problémy tohoto druhu Státní fond životního prostředí registruje u zhruba pěti procent všech podporovaných investic na plynofikaci.
Vědí to všichni: Stát už od poloviny minulého desetiletí poskytoval obcím dotace na to, aby jejich obyvatelé mohli přejít od topení uhlím k ekologičtější alternativě vytápění. Jenže ne všechny obce kvůli zvyšujícím se cenám zemního plynu dokázaly valnou část svých občanů přesvědčit, aby své domácnosti na plynové přípojky vybudované se státní pomocí opravdu připojili. Státní fond životního prostředí (SFŽP) proto od těchto obcí požaduje vrácení buď celé dotace, nebo její části.
SFŽP PŘISTOUPÍ I NA SPLÁTKY
Podle mluvčí SFŽP Jany Kulískové minimálně část přijatých dotací má vracet zhruba stovka obcí, přičemž celková vymáhaná částka se pohybuje kolem 40 milionů korun. Jak však mluvčí také uvedla 4. února v Hospodářských novinách, další dvě stovky sporných případů plynofikace obcí od roku 1999 se ještě prověřují. Ostatně i loni v květnu se na X. sněmu Svazu měst a obcí (SMO) ČR otevřeně mluvilo o tom, že obcí, které jsou ohroženy rizikem vracení dotací, je přes 400. Mluvčí SFŽP poznamenává, že problémy se zúčtováním dotace existují u zhruba pěti procent státem podporovaných investičních akcí na plynofikaci obcí.
Nemá-li obec pro vrácení dotace potřebnou částku, může požádat státní fond o možnost postupných splátek. Fond sice upřednostňuje okamžité vrácení dotace nebo její části, ale vyjednávání o splátkovém kalendáři se nebrání. "Než se však na splátkách s obcí případně domluvíme, je vždy nutno předem provést ekonomické vyhodnocení jejích možností. Teprve pak lze stanovit případnou výši splátek," poznamenává Jana Kulísková.
Mluvčí SFŽP také tvrdí, že obce, jež dosud při využití dotace nedocílily smluvního ekologického efektu, ale nyní by už měly přijatou podporu zúčtovat, mohou státní fond požádat, aby tak mohly učinit později. Předtím by však měly reálně zhodnotit šance, zda se jim i v prodlouženém termínu opravdu podaří přimět další občany k využívání zemního plynu tak, aby se v obci zlepšil poměr mezi slíbeným a skutečným počtem připojených domácností. Jana Kulísková připomíná, že o jeden rok může termín prodloužit fond, případné další prodloužení je však už výhradně věcí ministra životního prostředí.
Mluvčí SFŽP uvedla, že fond se drží metodiky postihů za neplnění smluvních podmínek obcemi, kterou mu schválilo ministerstvo životního prostředí. "Metodika je nyní nastavena tak, že může dojít jen k vrácení úměrné části dotace. Nebylo-li však prokázáno žádné neoprávněné použití finančních prostředků v rámci dotace, žádné penále nestanovujeme - to může učinit pouze finanční úřad. Sami penále použijeme jen tehdy, jestliže si obec s námi vyjednala splátkový kalendář, ale pak jej nedodržuje," dodala.
DVOJÍ ZMÍRNĚNÍ - TŘETÍ NEBUDE?
Státní fond nastavená pravidla pro závěrečné vyhodnocení dotací na plynofikaci obcí už dvakrát zmírnil - v letech 2003 a 2005 (viz tabulky). Ale ani to nestačí. Mgr. Pavel Drahovzal z oddělení legislativně-právního Kanceláře SMO ČR potvrdil, že přes změkčení kritérií řada obcí nejenže nedokáže ani v prodloužených termínech splnit podmínky dotací, ale leckdy dokonce ni nemá šanci vůbec sehnat peníze na vrácení dotace. Svaz se proto už loni po svém X. sněmu pokoušel o to, aby stát dál zmírnil postup pro závěrečné vyhodnocení dotací na plynofikaci obcí. Podle právníka SMO lze reakci ministerstva životního prostředí z konce prosince 2007 shrnout následovně: S ohledem na jednotný přístup k žadatelům, zajištění srovnatelných podmínek pro závěrečná vyhodnocení žádostí v programu 2.4. a zachování motivačního efektu dosáhnout ekologických přínosů nemůže být žádosti SMO vyhověno.
JUDr. Stanislav Polčák, člen zastupitelstva obce Vysoké Pole na Zlínsku a jeden z činovníků nedávno založeného Sdružení místních samospráv (SMS) ČR, má za to, že vládě nic nebrání, aby změnila původní pravidla ve prospěch obcí, které se dostaly v souvislosti s čerpáním dotací na plynofikaci do problémů. "Právně jde o smluvní vztah, v němž obce bezesporu přistoupí na jakékoli zmírnění původních pravidel. Nelze nevidět, že obce se rozhodly pomoci vládní energetické politice a politice ochrany životního prostředí (výše dotací nikdy nepokrývala celé dílo, obce přispívaly značnou částí "ze svého"). V mezidobí ovšem došlo k takové změně podmínek, zejména v ceně zemního plynu a tomu odpovídající změně v chování obyvatelstva, že výchozí úvaha vlády, kterou obce vyslyšely, se pro ně stala následně pastí," uvedl JUDr. Stanislav Polčák.
MINISTRA OSLOVÍ TAKÉ SMS ČR
Poukazuje na to, že obce nemají žádné vlastní nástroje v oblasti energetiky. Naopak stát prý v oblasti plynofikace zřetelně selhal. "Řešení ve formě uplatňování penále a vrácení dotací je tak v tomto případě přinejmenším pochybné, zvláště vezmeme-li v úvahu, že za chybnou energetickou koncepci v této oblasti neodpovídá žádný z politiků či vládních úředníků, kteří ji prosazovali. Proč by jediným postiženým měly být obce?" klade si JUDr. Stanislav Polčák otázku a konstatuje, že také SMS ČR v této věci osloví ministra životního prostředí se žádostí o další zmírnění původně nastavených podmínek.
"Plynofikací jedné ulice města můžete získat tolik přípojek jako plynofikací celé obce. Přitom náklady jsou diametrálně odlišné v neprospěch malých obcí. Nevnímá-li stát tyto rozdíly a neřeší problém rozdílných podmínek, rezignuje tím na aktivní politiku rozvoje venkova. Pokud si parlament a vláda tyto rozdíly neuvědomují, je zbytečné hovořit o kompenzacích za nerovné podmínky při plynofikaci velkých měst na straně jedné a malých obcí na straně druhé," uzavřel JUDr. Stanislav Polčák.
IVAN RYŠAVÝ
