Nezahrnutí DPH mezi uznatelné náklady by se po roce 2013 nemuselo vztahovat jen na projekty malých obcí podpořené z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jako je tomu nyní, nýbrž i na všechny ostatní municipální projekty dotované ze strukturálních fondů EU.
Dosavadní plnění Programu rozvoje venkova (PRV) ministr zemědělství Ing. Ivan Fuksa hodnotí jako » velice pozitivní«. »Poptávka po opatřeních III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby a III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví je však obrovská a finanční prostředky na ně vyčleněné opravdu nedokážou pokrýt veškerou poptávku, zejména v opatření III.2.1,« říká ministr.
»Navíc jde o projekty investičně velmi náročné. Přes tyto překážky se Ministerstvu zemědělství podařilo podpořit mnoho projektů, jež se významně podílejí na zvýšení kvality života ve venkovských oblastech, a napomáhají tak zmírňovat negativní trend odlivu obyvatel. Pro další programové období chci v podpoře malých obcí pokračovat. Je ovšem potřeba intenzívní diskuse s Ministerstvem pro místní rozvoj, která již v současné době probíhá, abychom jednoznačně a především dobře vymezili kompetence kohezní a Společné zemědělské politiky pro příští programové období. A samozřejmě musíme při těchto jednáních mít na paměti alokované finanční prostředky pro rozvoj venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD),« dodává Ing. Ivan Fuksa.
DPH JAKO NEUZNATELNÝ NÁKLAD HROZÍ VŠEM OBCÍM BEZ ROZDÍLU
Je však spravedlivé, aby pro obecní projekty podpořené v rámci Programu rozvoje venkova nebyla jako uznatelný náklad uznávána DPH?
Jako bývalý starosta zastávám názor, že neuznatelnost DPH pro veřejný sektor v Programu rozvoje venkova lze opravdu chápat jako diskriminaci malých obcí. Již v tomto programovém období Evropské unie jsem se pro malé obce maximálně snažil vyjednat rovné podmínky, bohužel bez úspěchu. V prvotním a neoficiálním návrhu evropského nařízení na příští programové období stále zůstává DPH jako neuznatelný výdaj pro obce. Nicméně zároveň je neuznatelným výdajem i v rámci návrhů legislativy pro kohezní politiku, tedy pro všechny obce bez rozdílu. S neuznatelností DPH samozřejmě nadále nesouhlasím, přesto se alespoň teď ke všem obcím přistupuje stejně, což je také princip, který budu při vyjednávání důrazně prosazovat.
Lepší by však jistě bylo »zrovnoprávnění« obcí tak, aby pro všechny bez rozdílu velikosti byla DPH uznatelným nákladem. Jak odhadujete, že se do zájmu malých, tedy finančně nejslabších obcí o to vstoupit se svými projekty do PRV promítnou změny v DPH v roce 2012 a 2013?
Neuznatelnost DPH a změny v nastavení této daně zájem obcí čerpat dotace z Programu rozvoje venkova jistě do určité míry ovlivní. Nepředpokládám však, že by došlo k markantnímu poklesu zájmu. Již v minulém kole příjmu žádostí obce věděly, že DPH není uznatelným výdajem, a přesto zájem o dotace z Programu rozvoje venkova neklesl.
PENÍZE Z POZEMKOVÉHO FONDU POMOHOU NEJEN ZEMĚDĚLCŮM
Letos v červnu jste ve vládě dokázal prosadit návrh novely zákona o Pozemkovém fondu ČR, podle něhož by se část jeho stávajících prostředků převedla ve prospěch PRV. Šlo by o 560 mil. Kč ve formě národní spoluúčasti, díky nimž se má podařit dodatečně získat z Evropské unie téměř 3 mld. Kč. Budou z toho něco mít i malé obce, tedy nejen zemědělci? Takto převedené prostředky poslouží obecně na financování Programu rozvoje venkova, a nikoliv účelově jen na zemědělské podpory. Použijí se na různé projekty, tedy i na ty, které předkládají obce. Ať už přímo nebo zprostředkovaně, tyto peníze přinesou venkovu jednoznačně prospěch.
METODA LEADER PLOŠNĚ PO CELÉM ÚZEMÍ ČESKA?
Nedávno jste se ve středočeském Monínci vyjádřil, že byste rád v příštím programovém období Evropské unie rozděloval peníze pro obce už jen metodou LEADER. Znamená to, že by malé obce už neměly mít žádný vlastní program typu PRV? Nemají tahle malá sídla přece jen svá specifika?
Právě proto, že problémy malých obcí bývají velmi různorodé, jsem přesvědčen o tom, že metoda LEADER je zde pro rozdělování finančních prostředků vhodným nástrojem. Obce se budou samy podílet na tvorbě strategických plánů a zaměřovat intervence přesně tam, kde jsou potřeba. Centrální nastavení intervencí odněkud seshora - z úřadu, který je obci vzdálený, často vede k tomu, že nakonec obec vybuduje cokoliv, jen když na to má právě šanci dostat podporu, a ne to, co nejvíce skutečně potřebuje. Zda bude i samostatný program pro malé obce, záleží ještě na diskusi s našimi partnerskými nevládními organizacemi - a také na tom, jestli se nám podaří pokrýt 100 procent venkovského území České republiky místními akčními skupinami (MAS).
V tomto programovém období Evropské unie bylo pro 112 místních akčních skupin, které čerpají podporu v rámci PRV (osa IV LEADER), určeno něco přes 5 mld. Kč. Jak velká by to musela být částka, kdyby míra podpory v rámci LEADER měla zůstat zachována na současné úrovni, ale podpora by se rozšířila na celé území ČR? A nebyly by to peníze jen pro »elitní« MAS, které si v tomto programovém období vytvořily know-how, jak na tyto peníze dosáhnout? Výši peněžních prostředků, které se podaří shromáždit pro metodu LEADER, zatím nikdo nezná. Je známo jen to, že na rozvoj venkova, resp. na II. pilíř Společné zemědělské politiky, bylo v rámci prvních rozpočtových návrhů Evropské unie vyčleněno přibližně 90 mld. eur. Teď bude záležet na tom, jakým klíčem se prostředky budou rozdělovat mezi jednotlivé členské státy. Při stoprocentím pokrytí venkovského území by v Česku působilo 160-170 místních akčních skupin. Analogicky by tedy při zachování stávající úrovně financování bylo zapotřebí 7-8 mld. Kč. O způsobu financování metody LEADER se však bude ještě diskutovat v rámci příprav na další programové období. Není jisté, zda zůstane zachován stávající systém alokování celkové částky na LEADER, nebo bude-li například v rámci všech opatření určitá část finančního balíčku určena k přerozdělení touto metodou. Jak už jsem zmínil výše, naším cílem je pokrýt místními akčními skupinami celé území ČR. Není se tedy třeba obávat, že podporovány budou pouze, jak říkáte, »elitní« místní akční skupiny. Kontrola kvality zpracování strategických plánů a fungování místní akční skupiny je však samozřejmě nutná. Nelze upřednostňovat kvantitu na úkor kvality.
JAK MENŠÍ OBCE DOSTOJÍ SMĚRNICI EU OHLEDNĚ ODPADNÍCH VOD?
Do roku 2015, tedy už poměrně brzy, by podle Směrnice Rady EU č. 2000/60/ ES měly jejím cílovým požadavkům vyhovovat bodové zdroje znečištění odpadních vod i v obcích pod 2000 ekvivalentních obyvatel. Bude Ministerstvo zemědělství schopno menším obcím včas pomoci s naplňováním požadavků této směrnice? Nebo jinak: Směrnice umožňuje posunout termín splnění těchto požadavků až do roku 2021, resp. 2027. Podniká v tom náš stát už teď nějaké kroky, aby se termín pro ČR skutečně posunul za rok 2015?
Cílovým požadavkem Směrnice 2000/60/ES je dosáhnout dobrého stavu do roku 2015. K tomu se v plánech oblastí povodí, které schválily do konce roku 2009 kraje, navrhly programy opatření, které mj. tam, kde je to potřebné, zahrnují i řešení bodových zdrojů znečištění z malých obcí. Pokud malé obce mají vypouštění odpadních vod z kanalizace (s povolenou výjimkou), musí zajistit zneškodňování odpadních vod. Jestliže malé obce nemají kanalizaci, není nutno ji ve všech případech zavádět a zneškodňování odpadních vod je individuální.
Ministerstvo zemědělství a já osobně také podporuji malé obce do 2000 ekvivalentních obyvatel ve snaze zajistit přiměřené čistění vypouštěných odpadních vod na úroveň stanovenou platnou legislativou (viz Programy Ministerstva zemědělství 229 310 a 129 180 »Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací I a II«). V současné době připravujeme na Ministerstvu zemědělství další navazující program, který bude zaměřen primárně na podporu rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací v malých obcích. Pokud se týká posunutí termínu dosažení cílového dobrého stavu vod, tak správci povodí (státní podniky Povodí) ve spolupráci s krajskými úřady budou aktualizovat své plány a přitom zároveň posoudí reálnost vše stihnout do roku 2015. Jestliže zjistí, že to nepůjde, potom navrhnou a odůvodní posun termínu do roku 2021, resp. 2027.
TEMPO POZEMKOVÝCH ÚPRAV SE DAŘÍ UDRŽET
Jak pokračuje tempo pozemkových úprav a jak je ovlivněno loni v únoru přijatým ministerským Plánem činnosti pozemkových úřadů, který předpokládá ročně provést až 220 komplexních nebo jednoduchých pozemkových úprav na ploše nejméně 120 tisíc hektarů?
Pozemkové úpravy patří už od mého nástupu do funkce ministra zemědělství k mým jednoznačným prioritám. Od přijetí ministerského Plánu činnosti pozemkových úřadů bylo již ukončeno 399 komplexních pozemkových úprav na výměře 207 644,38 ha, celkem je tedy ukončeno 1260 úprav na ploše 555 032,05 ha (13,1 % z celkové výměry zemědělské půdy v rámci ČR). V současné době je do roku 2017 naplánováno k zahájení zhruba 1531 komplexních pozemkových úprav na výměře přibližně 548 569,22 ha. Potenciální průtahy nespočívají v objemu finančních prostředků, ale v objemu a kvalitě komunikace na komunální úrovni, čehož důkazem je i nevyčerpání všech finančních prostředků. Velké uznání proto patří všem starostům, kteří se do této složité, ale velmi potřebné diskuse se svými spoluobčany pustili.
FOTO: JAN ŠTEMBERA
Ministr zemědělství Ivan Fuksa: Neuznatelnost DPH pro veřejný sektor v Programu rozvoje venkova lze opravdu chápat jako diskriminaci malých obcí.
